Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

2. Vývoj české literatury od konce 14. století do počátku národního obrození

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Maturitní otázky Český jazyk - literatura > 2. Vývoj české literatury od konce 14. století do počátku národního obrození
 
Titulek: 2. Vývoj české literatury od konce 14. století do počátku národního obrození
Datum vložení: 24.4.2006
 

 

A) Literatura doby husitské:

B) Česká literatura renesanční a humanistiká:

Na konci 15. století začaly do české literatury pronikat renesanční a humanistické myšlenky.
Renesance – světská kultura obrozující římskou antiku kladoucí důraz na pozemský život
Humanismus – pokrokový myšlenkový směr stavící do středu zájmu člověka. Jednalo se o směr převážně literární a vědecký. Humanisté navazovali na antiku. Přispíval k rozvoji národních jazyků a národní literatury. Od poloviny 15. století počínal humanismus v písemnictví pronikat i do českých zemí. Zde však narazil na velký odpor, neboť se šířil z katolické Itálie a byl považován za výraz odklonu od křesťanství. Proto se také dříve ujal v Uhrách, kde našel podporu na dvoře krále Matyáše Korbona. Z jeho podnětu byla roku 1467 založena v Bratislavě katolická univerzita, která měla šířit humanistické myšlenky.

C) Latinský humanismus:

Jan z Rabštejna – katolický kněz, průkopník latinského písemnictví v humanismu
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – autor několika latinských písní, nejznámější: „Satira k sv. Václavu“

D) Národní humanismus:

Viktorín Kornel ze Všehrd (1460 – 1520)
Pocházel z Chrudimi, humanismus poznal za svých studií.
Autor překladu: „Knihy o napravení padlého“ (autor Jan Zlatoústý) – překlad opatřil předmluvou, kde mluví o programu národního humanismu. Odsuzuje lidi, kteří píší latinsky.
Usiloval o rozvoj české literatury a požadoval, aby byla čeština vypracována na úroveň latiny. Každý národ by měl chránit svůj jazyk.
Mezi nejdůležitější díla patří: „O právech, o súdiech i o dskách Země česká knihy devatery“.

Lukáš Pražský
Organizátor Jednoty bratrské, jeho činnost byla velmi důležitá.
Hlásal názor:“ Jednota bratrská by se měla podílet na veřejném životě“
Napsal: „Cestopisy“

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Aktivní účastník povstání českých stavů, popraven na Staroměstském náměstí roku 1621.
Napsal: „Cesta z království Českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a odtud do Egypta“ – podnětem mu byla cesta, kterou podnikl roku 1528.

Václav Hájek z Libočan
Autor „Kroniky české“ – líčí dějiny od příchodu Čechů do Čech do roku 1527. Kronika je plná omylů a nepřesností, neboť autor měl velmi bohatou fantazii. Význam kroniky: živý přístupný styl, kronika byla velmi oblíbená, dramatické vyprávění, kronika byla jediným zdrojem, z kterého lidé čerpali po době pobělohorské, protože knihy byly spáleny.

Hynek z Poděbrad
Autor překladu: „Jedenáct novel z Dekameronu“.

V této době byl vynalezen knihtisk, který způsobil velký rozvoj literatury. Knihy vydané do roku 1500 = prvotisky.

„Trojanská kronika“ – první tištěná kronika česká.

Jan Blahoslav (1523 – 1571)
Narodil se v Přerově na Moravě, pocházel ze zámožné měšťanské rodiny, měl velký vztah k literatuře. Vzdělání se mu dostalo na zahraničních univerzitách (Německo). Byl významným členem Jednoty bratrské.
Dílo:
„Gramatika česká“ – rozsáhlé dílo, příručka správného užívání češtiny, příručka bratrské školy.
„Filipika proti misomusům“ – (filipika = útočná řeč)
„Muzika“ – hudební teorie pro zpěvačky a pro skladatele
„Šamotulský kancionál“ – zpěvník. Cca sedmdesát písní složil sám.
Je autorem překladu: „Nový zákon“ – v Kralické bibli. Kralická bible byla vytištěna koncem 16.století v Kralicích na Moravě. Měla šest svazků, přičemž šestý svazek obsahoval Nový zákon. Jazyk, do kterého byla bible přeložena je jazyk dokonalý a stal se vzorem spisovné češtiny – norma, ke které se později vrátil Josef Dobrovský.

Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599)
Pocházel z měšťanské rodiny, která se přestěhovala do Prahy. Studoval na univerzitě, oženil se s dcerou Jiřího Melantricha. Později zdědil tiskárnu – vydával knihy.
Dílo:
„Kalendář historický“

Doba pobělohorská se nazývá dobou veleslavínskou a byla dobou značného rozkvětu literatury.

E) Slovenští humanisté v Čechách:

Ján Jesenský – lékař, spisovatel, popraven na Staroměstském náměstí roku 1621
Benedikt z Nedožer – přednášel na pražské univerzitě, překládal do češtiny žalmy, autor „České gramatiky“
Pavel Kyrmezer – dramatik: „Komedie česká o bohatci a lazarovi, Komedie o vdově

F) Doba pobělohorská:

V době po bitvě na Bílé hoře (1620) se začíná rozvíjet písemnictví latinské.
Z oběhu vyřazena většina starší produkce. Po vydání Obnoveného zřízení zemského museli nekatolíci odejít ze země. Měšťanstvo se poněmčovalo, rozvíjela se tvorba v latinském jazyce a česky psaná literatura byla omezena pouze na lidové nebo náboženské knihy.
Doba Pobělohorská má dvě období: první období = doznívají staré literární tradice
druhé období = usiluje o vybudování nových tradic

Pavel Stránský – autor latinského spisu „O státě českém“
Pavel Skála ze Zhoře – autor „Historie církevní“ – věnováno církevní historii v Čechách
Jiří Třanovský – z Čech odešel na Slovensko (nekatolík). Autor kancionálu „Tranoscieus“

Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)
Narodil se v Nivnici u Uherského Brodu na Moravě. Studoval na latinské bratrské škole v Přerově, na akademii v německém Herbornu a na univerzitě Heidelbergu. Roku 1622 by vysvěcen na kněze. Stal se biskupem Jednoty bratrské v Přerově a ve Fulneku. Do roku 1628 působil v Čechách, poté odchází do polského města Lešnov. Roku 1632 se stal písařem Jednoty bratrské. V Lešně mu umřela jeho druhá žena a vestfálský mír roku 1648 mu překazil návrat do vlasti. Při požáru přišel o svůj majetek, shořelo i jeho dílo Poklad českého jazyka (největší ztráta). Svůj život dožil v zahraničí, v Anglii, ve Švédsku, roku 1656 odešel do Holandska, kde pracoval na svých spisech. Zde taky zemřel a v Naardenu je pohřben.
Snažil se o reformu vyučování a prosazoval ji: středem zájmu není učitel, ale stává se jím žák, do šesti let se o výchovu dítěte měli starat rodiče, později škola. Vzdělání by mělo být poskytnuto všem, odmítal tělesné tresty, používat názorné pomůcky, prosazoval školu hrou, kladl důraz na praxi atd.

Dílo:
„Poklad jazyka českého“
„Listové do nebe“ – 5 dopisů, které chudí lidé adresují do nebe Kristovi. Stěžují si, jak s nimi bohatí zacházejí.
„Labyrint světa a ráj srdce“
„Informatorium školy mateřské“ – dílo určeno rodičům, kteří vychovávají děti předškolního věku
„Brána jazyků otevřena“
„Svět v obrazech“ – první obrázková učebnice latiny
„Didaktika“ – teorie vyučování, výchovu rozdělil do čtyř stupňů: I.stupeň 0-6 let – škola mateřská (výchova v rodině, dítě si osvojuje základní návyky, II.stupeň 6-12 let – škola obecná (výuka v mateřském jazyce a pro všechny), III.stupeň 12-18 let – škola latinská (pro bohaté chlapce, děvčata se připravují na rodinný život), IV.stupeň – gymnázium, univerzita (pro bohaté chlapce - 4 roky teorie, 2 roky cestování)
„Kšaft umírající matky Jednoty bratrské“ – formou závěti se snaží posílit příslušníky své církve – příslušníky Jednoty bratrské. V díle prezentuje myšlenku:
Jednota bratrské pomalu zaniká a jejím dědicem se stane celý český národ.

G) Barokní literatura:

Od poloviny 16. století vzniká a rozvíjí se tvorba, která si neklade za cíl bezprostřední poznání skutečnosti, vzrůstá váha víry a vzniká BAROKO. Člověk se odvrací od přírody a vnějšího světa a svůj pohled zaměřuje na své nitro. Na celý rozvoj mají vliv Jezuité. Oživilo se kazatelství, legendy, hlavní hrdinou je světec.

Bedřich Briedel – napsal: „Co Bůh? Člověk?“„Život sv. Ivana“

Adam Michna z Otradovic – autor „Česká mariánská muzika“ – sbírka písní (píseň Chtíc aby spal)

Bohuslav Balbín (1621 – 1688)
Zabýval se studiem minulosti. Velký vlastenec, vystoupil na obranu českého jazyka.
Dílo: „Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“ – vytištěna na prahu obrození, napsána latinsky.

V této době do českého jazyka začaly pronikat cizí prvky.
„Purismus“ – snaha očistit český jazyk od německých slov, puristé nahrazovali stará slova neznámými

V této době působil Páter Koniáš – vyhledával staré knihy a potom je pálil. Sestavil spis: „Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající“
Alois Jirásek se o něm zmiňuje v Temně.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 24 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info