Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Vyznamné osobnosti a dila českého dramatu

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Maturitní otázky Český jazyk - literatura > Vyznamné osobnosti a dila českého dramatu
 
Titulek: Vyznamné osobnosti a dila českého dramatu
Datum vložení: 27.4.2007
Referát vložil: Diana Al-Rofaiová

 

Vyznamné osobnosti a dila českého dramatu

Divadlo vzniklo v Řecku - oslava boha Dionýse, které se hrály o velkých svátcích a byly zasvěceny bohu Dionýsovi. Nejprve se se hrály pod Athénskou Akropolí a později se hrálo se v amfiteátrech, což byly půlkruhová jeviště. Hrály se tragédie a komedie.
Tragédie: Náměty byly většinou mýtické nebo z minulosti, hrdina zpravidla podléhá v nerovném boji, tragédie měla většinou slavnostní charakter, spojovala mluvené slovo, zpěv a tanec. Vždy se řešila otázka viny a trestu. Autora zajímal hlavní rys postavy.
Hrály se zpočátku jako monolog, pak dialog a poté i více herců. Z počátku byli herci jen muži - používali masky ve tvaru megafonu. Později hrály i ženy.
V dávných dobách mělo divadlo význam šíření kultůry i mezi negramotný, slouží jako shromaždiště lidí - reaguje okamžitě na dění = angažované divadlo

středověk
Počátky českého dramatu sahají do konce 12.století a jsou náboženského původu. V klášterech se dramatizovaly latinské texty evangelií - zejména ty, které vyprávějí o Kristově smrti a vzkříšení - a výjevy se předváděli v kostele. Později se obohatilo o světskou část. Takto vznikla také první staročeská samostatná fraška o prodavači mastí - Mastičkář (polovina 14.st.) - zachyceje věrný obraz středověkého trhu, včetně lidového jazyka.

Hustiská doba
Husitské revoluční hnutí nebylo divadlu příznivě nakloněno, takže v 15. století došlo dočasnému přerušení vývoje.
V dalších staletích se české drama většinou rozvíjelo jako žánr pololidový. Divadlo ustoupilo z měst na venkov a přežívalo v podobělidového divadla (vánoční a velikonoční hry).

polovina 17.st. - doba pobělohorská
Přibližně v polovině 17. století se objevilo divadlo loutkové. Nejznámějším loutkařem byl Matěj Kopecký.

Zajímavým dramatickým činem byly dramatické pokusy J. A .Komenského, které měly zaměření didaktické a měly prohloubit znalost latiny u žáků. Napsal soubor her Schola ludus.
V polovině 18. století vzniká v českém prostředí nový dramatický druh - lidová hra se zpěvy. Lidové drama jednak dále navazuje na náboženské hry, zvlášně na velikonoční a vánoční, jednak vytváří nový druh - hru dobrodružnou (např. Komedie o turecké vojně).

Významnou úlohu sehrálo divadlo v období národního obrození. Od roku 1738 měla Praha stálé německé divadlo v Kotcích, tady se taky roku 1771 předváděla první česká hra Kníže Honzík. Později se hrálo česky i ve Stavovském divadle. Zájem o české hry vedl k založení dřevěné divadelní staby, tazv. Boudy (dnešní Václaské náměstí). Kolem Boudy se sdružovala skupina herců, dramatických autorů v čele s Václavem Thámem - ten psal zejména vlastenecké hry z národních dějin - Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka, překládal a hrál. Oblíbeným autorem frašek z pražského lidového prostředí byl Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci.

Nový divadelní ruch pak nastává až ve 20. letech 19. století. Pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka vzniká první český profesionální soubor. Hrají se především hry rytířské, historická drama.
Václav Kliment Klicpera - Divotvorný klobouk, Rohovín Čterrohý.
Svého vrcholu však dosáhlo české obrozenecké drama až o něco později - v tvorbě Josefa Kajetána Tyla.
Josef Kajetán Tyl - zběhl ke kočovnému divadlu, později v Praze, zúčastnil se revolučního roku 1848 - jako novinář = byl za to souzen a vypovězen z Prahy = přidal se k dálšímu kočovnému divadlu = bída, umírá na trase Domažlice - Plzeň
BÁCHORKY - divadelní hra - vyskutují se v ní nadpřirozené bytosti +zpěv
Strakonický dudák, Jiříkovo vidění
ZE SOUČASTNOSTI - Paličova dcera
Fidlovačka- budoucí česká hymna, zhudebněnou Františkem Škroupem
- obsahovaly i sociální kritiku
HYSTORICKÁ - Kutnohorští havíři

V 2.polovině 20. století snaha o vybudování stálého českého divadla. Roku 1862 bylo otevřeno Prozatimní divadlo. Prvním představením byla Hálkova historická tragédie Král Vukašín.
Roku 1868 byl položen základní kámen Národnímu divadlu. Jeho stavba byla jedním z nejvýznamějších kulturních činů 19.století v českém prostředí. Národní divadlo bylo dokončeno roku 1881, avšak ještě téhož roku vyhořelo. Definitivně bylo otevřeno koncem roku 1883. Národní divadlo se stalo střediskem divadelního života.
Eliška Krásnohorská - libreta (text k opeře)
Tajemství, Hubička, Čertova stěna

Na scénu Národního divadla vstupují i realistická dramata :
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti - z jižních Čech, 2 bohaté selské rody

Alois a Vilém Mrštíkovi - Maryša
- jižní Morava, psána v nářečí:
neštastný život dívky Maryši v manželství z donucení rodičů - Maryša odmítá sňatek s mlynářem Vávrou (miluje Francka) - nakonec souhlasí, ale naznačuje i vzpouru - otec Lízal lituje Maryšu, chce ji vzít domů, Francek jí láká do Brna, Vávra mu vyhrožuje a střílí na něho - Maryšino rozhodnutí - otrávila nemilovaného muže, Maryša se přiznává

Gabriela Preissová - Její pastorkyňa, Gazdina roba,
- později libreta k operám Leoše Janáčka

Zimund Winter - Rozina sebranec

Pod vlivem moderního světového dramatu se rozvíjíví v českém dramatu i nové tendence - zejména symbolistická a impresionistická. Je otevřena druhá stálá divadelní scéna - Městské divadlo na Královských Vinohradech.

Fráňa Šrámek - Léto, Měsíc nad řekou

Pro počátek 20. století je u nás typické také množství zábavných scén, šantánů a zpěvních síní i počátky kabaretu - rozvinul se především za 1. sv. války a po válce (literární a satirický kabaret Červená sedma ....).

V 1. polovině 20.století vznikaly zejména následující druhy dramat, byly to především drama:
historické
Alois Jirásek - drama historická - Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
ze součastnosti - Vojnarka, Otec
pohádkové - Lucerna

Viktor Dyk - Zmoudření Dona Quijota

lyrické:
Karel Čapek - Loupežník

F.X. Šalda - Zástupové
Karel Čapek - R.U.R


Avantgardní divadlo
Ve 20. - 30. letech vznikají jako protějšek kamenných divadel - divadla avangardní. Zdrojem inspirace jsou např. lidové zábavy, kabarety, cirkus... Nejvýznamějšími tvůrci byli:
Vítěslav Nezval - Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantídou
Manon Lescaut (leskó ) - ve verších, manon - 16-ti letá, krásná, na cestě do kláštera, koketovala - je odsouzena do vyhnanství

Vladislav Vančura - Jezero u Kerebe, Alchymista

Avantgardní divadelníci se sdružili do divadelní sekce Děvětsilu. Založili Osvobozenecké divadlo. Vzniká v souvislosti s rozvojem poetismu. S osvobozeným divadlem jsou však spojena především jména Jiřího Voskovce a Jana Wericha.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 21 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info