Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Poezie 1. pol. 20. století, hledání nových uměleckých forem

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Maturitní otázky Český jazyk - literatura > Poezie 1. pol. 20. století, hledání nových uměleckých forem
 
Titulek: Poezie 1. pol. 20. století, hledání nových uměleckých forem
Datum vložení: 28.1.2008
Referát vložil: espacio

 

13. Poezie 1. pol. 20. století, hledání nových uměleckých forem

Literární avantgarda – „PŘEDVOJ“

- vznik nových lit. směrů (vznik před, v průběhu, po válce)
- předvoj, který má razit cestu (přináší nové věci a myšlenky)
usilují o nové vnímání světa
- snaha experimentovat, odmítá realistický přístup
- u tvorby představitelů nelze poznat co je pravdivé
- přesnější vnímání, odhalení, uplatnění i ve výtvarném umění

Expresionismus
- pomezí mezi modernou a avantgardou, nejvíce uplatněn před 1.sv. válkou
- myšlenkově náročný směr => vychází u idealistické filosofie
- odmítá racionalitu a realismus
- umělec má v díle vyjádřit vnitřní stav nitra : výraz vnitřních pocitů (jediná realita, kterou uznávají)
- vnější dojem není prvořadý, dílo je projev umělcovy duše
- malířství–barvy nepřesné,zachycení stavu duše, nepřesné zobrazení, deformace tvarů, barev (Munch)
- v dílech : obavy, neradostné pocity (děs, strach, …)
- v poezii, próze i dramatu. Představitel : R. M. Rilke (rakouský básník)

Kubismus
- z lat. Slova CUBUS = krychle
- typický pro avantgardu, podobné jak abstrakce, ale jsou důležité tvary a linie
- uplatnění ve výtvarném umění (malířství) => odtud se dostal do literatury (zobrazeny obrazy více než texty)
- není snaha napodobit (zachytit) realitu => ta je pro něj východiskem => upravováno => vznik nových nezávislých hodnot
- deformace reality = rozklad na základní geometrické prvky => pak spojeno dohromady => vznik nové syntézy – dílo je jiné než realita
- P. Picasso, Biaque – ovlivněni africkým domorodým uměním a malířem Cezannem
- 4 základní období – prakubismus, analytický, syntetický, orfismus
- v čisté podobě se v lit. moc nerozvíjel

Futurismus
- zdůraznění významu budoucnosti a přítomnosti (obdiv přítomnosti i budoucnosti)
- odmítá tradice (ve spol. i v umění), obdiv moderní techniky
- důraz kladen na dynamičnost ( => svět v pohybu) - s ní spojen neklid, ruch, čin, akce
- oslava revolty, boje, vzpoury
- někteří autoři se přiklánějí k fašismu (v něm viděli dynamičnost)
- teorie osvobozených slov :
• použití podstatných jmen, ne přídavná jména, slovesa v infinitivu, bez interpunkce
• slova bez ohledu na logické vazby (bez log. vazeb)
• různé další znaky – matematické, …
• není rozdělení na verše a sloky
• neprosté uvolnění grafické podoby básně – různá velikost a typ písma, slova uspořádána ne pouze do řádků, velká a malá písmena
- hlavně se projevuje v italské literatuře
- F. T. Marinetti – Manifest futurismu
- dále i v ruské a sovětské literatuře - V. Chlebnikov – zkumný jazyk, vytváří nová slova – mimo rozumové chápá - Obrateň
V. Majakovskij – Oblak v kalhotách

Kubofuturismus
- velké uplatnění v literatuře, založen na propojení kubismu a futurismu
- důraz na dynamiku, syntaktická a grafická uvolněnost verše
- z kubismu : zachycení mnohopohlednosti, snaha vytvářet novou realitu
- uplatnění polytématičnosti :
• báseň kdysi působila jako celek => v kubofuturismu změna => rozložení básně na jednotlivé básnické obrazy
=> umožnění dívat se na jednu věc více možnými (různými) způsoby
=> prolínání motivů, představ, pocitů -> ty nejsou volně spojeny
• asociace – volné spojování představ (slovo vyvolává představu -> s ní další představy)
• obraznost, fantazie, spontánnost – na tomhle vzniká asociace
- snaha propojit výtvarné a slovesné umění => důraz na grafickou stránku básně
=> to má zpodobňovat obsah básně = KALIGRAMY
- představitel : G. Apollinaire

Dadaismus
- vznik 1916 – Tristan Tzara, H.Arp – v Curychu
- reakce na válku a na moderní společnost
- snaha zpochybnit spol. – racionalistickou myšlenkou, logikou
- důraz kladen : na absurditu,provokaci, na zdánlivý primitivismus, na principu náhodnosti věci a na nesmyslnosti vztahů
- nonses– nesmysl
- dadaismus přešel volně v surrealismus
- neobvyklý básnický obraz
- představitel : Tristan Tzara : Manifest DADA - dává k sobě slova, která na 1. pohled nemají nic logicky společného

Poetismus
- ryze český avantgardní směr

Surrealismus
- rozvoj až po 1.sv. válce (20. a 30. léta 19.st.)
- poslední avantgardní směr, původ ve Francii => rozvoj do dalších literatur (i do české)
- zdůraznění nezávislosti umění na vnější realitě
- Appolinaire mu dal název
- psychický automatismus :
• základní metoda
• volný tok básnických obrazů
• nepodléhá žádné rozumové kontrole
• vychází z podvědomí
• vliv Z. Freuda
- důraz kladen na sny a halucinace => hledá inspiraci
- vyzvedává nepravděpodobnost, odmítá plán tvorby
- automatizovaný text – ten, který vychází ze snů, halucinací, …
- surrealistické objekty : vytvářejí v básních, do jednoho verše (i dvou) jsou umístěny skutečnosti, které spolu nemají nic společného
- André Breton : Volná láska – verše: práce podvědomí, opakuje se základní motiv (slova)
- Magnetické pole, Fatamorgána
- Paul Eluard: Veřejná růže – bez interpunkce
- Zemřít a žít
- autor protiválečných básní


Další:
Abstraktní umění
- zakladatel Kadinsky, dále tam byl Kupka, Malevič
- umění využívá barvu, barevnou plochu, linii a pohyb
- základem obrazu je malba, nezobrazuje konkrétní věci a osoby

Fauvismus
- francouzský expresionismus (vychází z toho)
- A. Derain, Rouaue, Dufy, Špála, Emil Filla
- užití divokých, nelomených barevných tónů s prvky secesní zdobnosti
- základem křiklavé barvy, bez stínování, nezobrazuje nic konkrétního

Sociální umění
- zaměřeno na práci, zobrazení života, prostředí prostých vrstev města, venkov
- ovlivněno dobovými směry (realismus, naturalismus, secese, symbolismus)
- Holý, Holan, Kotik, ? -> HoHoKoKo
- zobrazení skutečnosti věcně, kritika
- sochařství- Gutfreud

Funkcionalismus
- architektura, 20-50 léta 20,století
- forma je určována pouze provozními funkcemi stavby
- technický pokrok, řešení ekonomických a sociálních problémů
- Sullivan, Gropius, Corbusier
- internacionální styl, zanikl, od té doby postmoderna

Konstruktivismus
– vychází z konstrukce architektury a tu nechává viditelnou až do konce

Představitelé nových směrů ve světové literatuře:
G. Apollinaire
- představitel kubofuturismu
- propagátor lit. avantgardy
- tvořil kaligramy => stejně se jmenuje i jeho sbírka
- autor pojmu surrealismus
- báseň typu PÁSMO: - součást sbírky Alkoholy
-polytématické básně
-sbírka Alkoholy :
• různorodé básnické skladby, originální básnické vidění
• pocity moderního člověka -> inspirace v každodenních věcech, v přírodě, v moderní civilizaci
• asociace, básnické prostředky
• zážitky spojené s nějakým místem
• minulost a přítomnost, veselost a vážnost, všednost a výjimečnost
• není interpunkce


Proletářská poezie

- po válce a pod vlivem revoluce v Rusku dochází k rozmachu revolučního hnutí => sounáležitost s dělnickou třídou => spisovatelé chtějí nastolit nový spol. řád
- nenávist vůči válce a sociálnímu útlaku
- vliv marxismu
- zdůraznění politického poslání umění : musí pomoci k pádu nesprávného světa

J. Wolker : Manifest – Proletářské umění- nastiňuje program své generace
- myšlenky unanimismu : myšlenkový směr => lidstvo má kolektivní duši, autor se nevyjadřuje sám za sebe -> představitel Romains
- snaží se přijmout to, co je spojuje, jsou realističtí, optimističtí
- umění třídní (konflikt buržoazie x proletáři), jsou na straně proletariátu, jsou tedy tendenční, straní někomu – Rudým
- zavrhují –ismy, které nevycházejí z požitků, ale inspirují se jimi
- jedním ze znaků je revolučnost v umění – úsilí o nové umění proletářské, revolučnost v obsahu i formě, odmítají individualitu, klade důraz na kolektivismus
- Devětsil – spolek (kytka s léčebným účinkem) -> uzdravení světa


JIŘÍ WOLKER
- teoretik proletářského umění, člen Devětsilu, zemřel mladý (24 let)
- píše srozumitelně, byl citlivý, ovlivněn mládím, okouzlen světem (jinošská poezie)
- politicky činný v KSČ
- k věcem přistupuje jako k živým, polidšťuje je

Host do domu - vitalistický pohled na svět, láska ke všedním věcem
- obyčejné, prosté životní zážitky, sbírka sentimentální, není patetická
- vše se dá vyjádřit pokorou a láskou, snaha vyjádřit lidskou dobrotu
Svatý kopeček - rozsáhlá báseň, polytematická (mnoho témat), nějak spolu souvisí, ale mohou souviset jenom na asociaci
- pravidla avantgardní poezie
- prolínání osobních motivů (spojené s rodinou), s náboženskými, politickými motivy a také s motivy moderního světa
- témata- nemoc babičky a obavy o její život, procházka okolím, vzpomínky na dětství, setkání s kamarády, popis dělníků...= rekapitulace života
- je dána nakonec, symbolizuje to změnu básníka, přešel k soc.tématům
Pokora – bylo to ve filmu Škola základ života: Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenší na celém světě... Pokora je postoj někoho, mohu se snažit být lepší, ale nejsem méněcenná, i když k dokonalosti mi chybí hodně. Báseň je o pocitu chlapce, o postoji k životu.
Poštovní schránka – hodně metafor (srdce blizny červené, narostou plody na psaní), personifikace (kvete modře)
Věc, Okna
Kamna – něco co je běžné, má to rád, přirovnává to k louce
Lampa – lampa je mu ztotožněním něčeho citlivého, zdrojem jistoty.“Laskavé ruce a můj stůl mi lampu postavily, laskavé ruce plamének jí vdechly čistý, bílý, laskavé ruce odešly – však vím, že u mě byly.“

Těžká hodina- proletářská poezie, významnější, pesimistická, levicově laděná
- nespravedlivost světa, protiklady => snaha svět napravit (lze to pomocí kolektivismu a revoluce – věří v to)
- liší se po formální stránce od sbírky Host do domu
Těžká hodina - motiv srdce (metafora), těžká hodina je ta kdy se rodíme
- srovnávání srdce chlapce a srdce mužovo => symbol postoje člověka pohledu na svět, srdce chlapce neví, co ho čeká, co bude, odpovědnost, práce
Balada o snu - sen o lepší společnosti, dva sny, oba je třeba zabít tím, že se uskuteční, musí se pro to něco udělat. V Janově snu je vše krásné, ve skutečnosti ne, což je představa hodně lidí.
Tvář za sklem – kontrast chudoby a bohatství
Balada o námořníku - blízko ke klasické baladě, tragický závěr
- milostná tématika (láska, zrada, věrnost, pomsta)
- že to zlé, co v životě provedeme, se nám vrátí
- hodně metafor, přirovnání, básnických prostředků
Srovnání – první sbírka je taková optimističtější, intimnější, jednodušší, srozumitelnější, bez sociálních podtextů, nesnaží se tam zlepšit svět jako v druhé sbírce, kde si všímá špatných věcí.
- revolučnost u Wolkera – ve víře v lepší život, musí to udělat člověk, nebude to tak snadné (touha změnit svět)

- moderní pohádky : Pohádka o milionáři, který ukradl slunce, Báseň z pozůstalosti

S. KOSTKA NEUMANN
- viz. maturitní otázka číslo
- literárně se vyvíjel od anarchismu (90.léta), dekadence, přes civilismus až k proletářství
- je apelativní, jako mluvčí
1) dekadence Satanova sláva mezi námi
2) anarchismus - Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a straní
3) civilismus - Nové zpěvy
4) proletářství -Rudé zpěvy - revolučnost
- konec války => hodnotí situaci ve vzniklém státě
5) 30. léta – Láska - milostná tématika, ale dostává se do širšího kontextu => rozpor snu a skutečnosti
Sonáta horizontálního života - zastánce angažované poezie => síla člověka, víra ve zlepšení
- varování před fašismem a před občan. Válkou
6) okupace - Bezedný rok, Zamořená léta

JOSEF HORA
- vitalistický básník - obdiv k životu, světu, přírodě...
- první sbírka Strom v květu, pak inklinuje k proletářskému umění- Pracující den, Srdce a vřava světa.
- když umřel Wolker, Hora cestoval, sbírky jsou subjektivnější, subjektivní prožitek, motiv času, plynutí -> poezie ticha a času -> Struny ve větru, Tvůj hlas, Dvě minuty ticha
- další období – konec 30. let, nebezpečí fašismu, Mnichov, ohrožení státu. Není místo pro soukromé boly, nutnost psát básně které dodávají odvahu národu -> Domov, Jan houslista, Zahrada popelčina

Strom v květu – Rozkvetlá větev – lyrika, zachycení něčeho pěkného, verš je jednoduchý, jednoduché vyjadřování a symbolika, maximálně přirovnání
Pracující den – Dělnická madona – setkáváme se s obrazem Krista (Ježíšek, obraz Betléma), Marie je chudá, jiná, Betlém je jiný bo je poznamenán chudobou. Narozený člověk se liší od Ježíška tím, že se postaví do čela chudých, do čela zástupů, nenechá se ukřižovat -> revolta, ozbrojí se zbraněmi. Tady je zachycen svět proletářství tvrději, jinak než u Wolkera, více revolučnosti.
Struny ve větru – Struny ve větru – smutnější, jiné než Rozkvetlá větev, určitá melancholie
- Čas, bratr mého srdce – objevuje se symbol ´den´. V 1. sloce den pohodový, bezproblémový, v 2. sloce den bouřlivý, ve 3. sloce se zase den mění. Ruka symbolizuje pomocnou ruku. Nalezneme zde hodně otazníků.
Domov – patří k lyrice vlastenecké, společenská lyrika, je to rozhovor se Zemí, oslovuje jí přímo, vyjmenovává útrapy Země, vždy se z toho vzpamatovává, lidé si musí svou Zemi hlídat
Jan houslista – psáno za protektorátu, metafory, jinotaje

JINDŘICH HOŘEJŠÍ
- nejdéle si udržel proletářství v básních, má blízko k Wolkerovi
- jeho revolta je trošku jiná – je spjata s milenci
Den a noc
Hudba na náměstí – Milenka – pocházejí z prostředí městského, milenci ve všem vidí radostnou budoucnost a jsou symbolem šťastnějšího světa, nejsou sami, jsou součástí světa

Devětsil, umělecká avantgarda (J.Seifert,V.Nezval,K.Biebl, ...)
- umělci,kteří chtěli tvořit podle proletářského umění :
- sešli se v Brně => “ Literární skupina “
- sešli se v Praze => “ DEVĚTSIL “
- zakladatel: V.Vančura, K.Teige (spíše teoretik)
- připojili se i mladí umělci - J.Seifert
=> chtěli tvořit v duchu proletářského umění => každý jiné pojetí(Neuman-více ideologie,Wolker-více politiky,..)
=> přibývaly rozpory - někteří spisovatelé z Devětsilu odešli, ostatní se odklonili od prolet.umění a přešli k avantgardě
Poetismus
- 1923 změny v Devětsilu
- názor - rozvíjet uměni samostatněji => avantgardní umění
- Wolker, Píša - odchází z Devětsilu
- příchod nových umělců - V.Nezval,K.Biebl
=>nový avantgardní směr v rámci Devětsilu=>Poetismus(hlavně Nezval a Teige)
- charakteristické znaky : čerpá z avantgardy a z moderní doby, zájem o techniku, pokrok, velkoměsto
- motiv cestování, zážitky z cest, exotika, důraz na fantazii
- obraznost - spontánní, hravá, volní asociace představ
- asonance - shoda samohlásek na konci verše, anafory
- rozvoj ve 20.letech 20.stol.- na konci vyčerpání avantgardních motivů => věnují se něčemu jinému (surrealismus,...)

VÍTĚZSLAV NEZVAL
- nepsal proletářskou poezii 20.let
- spoluzakladatel poetismu, národní umělec, ovlivněn cestami, setkal se v Rusku se surrealisty
- ovlivněn Apolinairem- hravost, asociace, asonance

1) poetistické období:
Podivuhodný kouzelník - počátky poetismu, uplatnění asociací (uvolněný tok představ)
- hlavní myšlenka : poezie učí lidi žít a ukazuje krásu života
- symbolický název, kouzelník je poezie, označována jako básníkův autoportrét
- 7 zpěvů – popis matky, kouzelníkův rodokmen, mládí, revoluce pomocí poezie, láska, proměna kouzelníka, závěr
Pantomima - Papoušek na motocyklu - manifest poetismu
- Abeceda
Básně noci – věnováno Otokaru Březinovi, asociace, jednoduché, bez cizích slov, pásmo
Edison - básnická, lyricko-epická skladba, lyrické prvky
- inspirace Edisonem (představitel moderní doby)
- náročnější fil.úvahy
- dva protikladné póly lid. existence: aktivní život – radost ze života a z úspěchu x tíseň, obavy ze života, pocity zbytečnosti
- anafora – opakování slov na začátku verše
- enumerace – výčet skutečností
- pravidelné střídání veršů – netypické pro avantgardu, ale typické pro Nezvala
- 5 zpěvů – 1 přirovnává se k hazardnímu hráči 2 obraz života Edisona, srovnává se, kontrast mezi hráčem a vynálezcem 3 obraz moderního světa 4 vrchol, oslava Edisona 5 pocity smutku a radosti
Skleněný havelok – částečně do surrealismu

2) surrealistické období :
Sbohem a šáteček - lyrická sbírka, dojmy z cest
- není to surrealistická sbírka, spíše prvky poetismu (na přelomu)
Žena v množném čísle – Litanie - není běžná fantazie, snaha přirovnat ženu k něčemu
- opakovaní slov na začátku verše, není interpunkce
Valérie a týden divů – próza, černý román, zfilmováno
Anička skřítek a slaměný Hubert – jako večerníček, pro děti, každý z hrdinů symbolizuje něco z jeho mládí, dětství. Děti mají obrovskou fantazii.

3) občanská poezie (politika 30.let) =>skončil se surrealismem :
- Vijónské balady – sociální, vydával anonymně
- ve sbírce: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida
Matka naděje - metafory, symboly, matka = domov
- intimní poezie
Manon Lescaut (drama)- ve verších jako divadelní hra
- nejde ani o obsah,ale o působivé převyprávění do češtiny(=povzbudivé)
Pět minut za městem - krásy přírody, lyrika intimní a přírodní
- symboly – ukazují protesty proti okupaci
- Kobylky – jinotaj, vyjádření, že vše bude dobré
Historický obraz - reakce na Mnichovské události
- pravidelný rytmus, rýmy, žádné zvláštní metafory

JAROSLAV SEIFERT
- původ dělnický, ovlivnil jeho dílo, také politická situace
- základní představitel české avantgardy, novinář (Rovnost, Rudé právo, Práce..)
- vstupuje do komunistické strany -> vyloučen protože podepsal manifest proti bolševizaci
- jeho poezie prošla dlouhým vývojem (proletářská, poetismus, intimní, reakce na válku)
- 1984 – Nobelova cena

1) proletářská poezie : - začátek 20.let, ovlivněn dělnickou čtvrtí
Město v slzách - snaha vyjádřit sen o lepším světě
- revoluce = uzdravení světa, touha po sbratření lidí
- Báseň nejpokornější – říká, čím je básník, jak může být zázračný, mocný, ale přesto jako člověk je pouze jedním z mnohých, jakoby mnohým sloužil
Samá láska - prvky přechodu z proletářské poezie k poetismu, zpěvnější, hravější
Píseň o dívkách

2) Poetistická poezie :
Na vlnách TSF (= bezdrátová telegrafie) - okouzlení technikou(moderním světem)
- inspirace Apollinairem, grafická stavba básní, uplatnění asociací
- zachyceny zážitky ze Seifertových cest (cestování, exotické dálky,...)
- Moře – opakování slov s podobným základem -> paronomazie

3) období čisté lyriky = melodické období (30. léta) :
Poštovní holub - jiné motivy, poezie času a ticha, ne tak hravé, zůstává melodičnost, křehkost
Píseň – hravost, okouzlení ze života, přírodní motivy, citlivá básnička
- „Každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná..“
Jablko z klína - Rozhovor – určitý pocit, není to asociace už
Maminka – navrací se k dětství (v poválečné době), k mládí
- matka je prostá, tvrdě pracující žena, uštvaná dobou, ale laskavá, hodná...
- verše působí lehce, popisuje maličkosti života, vztah dítěte k matce
Ruce Venušiny – Ruce Venušiny
Jaro sbohem – Píseň – motiv domova, Země, dodání odvahy

4) občansky angažovaná poezie (okupace) : - odsuzuje mnichovskou zradu
- vyjadřuje své názory, opěvování krás rodné země
- naděje a jistota, láska(k vlasti,domovu,…)
Vějíř Boženy Němcové – nebere ji jen jako spisovatelku, ale jako ženu, která toužila po lásce, které se jí nedostávalo, měla těžší život. Viděl ji jako symbol.
Zhasněte světla –Zhasněte světla – jeho pocit, když se dozvídá o Mnichově 38. Názor, že by bylo lepší, kdyby se nebojovalo.
Světlem oděná - snaha překonat těžkou situaci národa (Praha – symbol národní existence)

5) období reflexivní poezie
Koncert na ostrově
Všechny krásy světa – civilistické sklony, srovnává moderní svět s přírodou
Býti básníkem

- na konci války (po válce) – některé básně publikovat nemohl => vyšly později ve sbírce : Přilba hlíny

KONSTANTIN BIEBL
- spojen s poetismem, snovost, citovost
- někdy až melancholie, exotické náměty (byl tam, takže to nebyly jen představy)
- čerpal z vlastních zkušeností, zúčastnil se války
- sbírka : Zlatými řetězy - Škála – báseň si hraje s barvami,založeno na asociaci
- poetismus :
- sbírka : S lodí jež dováží čaj a kávu- hravost, exotické náměty
- Nový Ikaros- polytematická báseň, surrealistická, surrealistické objekty
- během války a po válce – odklon od surrealismu => píše úvahovou, reflexivní lyriku


- polovina 30.let – nový tón poezie, není vůbec jásavý – původ básníků, hospodářská krize, postoj básníků je tragický, píší reflexivní lyriku (básnicí tragického životního pocitu)
- také básnicí katoličtí
- noví básníci (F. Halas, V. Holan, …)
-nelze je zařadit do jednoho spol. básnického směru
- 1937 – sjednocení – píše se poezie angažovaná – „my, jako národ“

FRANTIŠEK HALAS
- autor subjektivní až meditativní lyriky, úvahová lyrika
- ovlivněn vnitřními pocity, tragický živ. Pocit, pocit nicoty, marnosti, ale vyjadřuje to pěkně
. pěstoval kult slova, často používá archaismy, verš nepůsobí melodicky, to záměrně, nemůže psát melodicky a zpěvně o škaredých věcech
Sépie –ovlivněno poetismem a proletářským uměním
- Mazurské bažiny - ovlivněna válečnými událostmi, vnímá svět tragičtějším osudem
- odkaz na pocity zániku, zmaru, smrti, žádná optimistická slovíčka
- poslední verš „maminko, maminko“ – potřebujeme ji, když na tom nejsme dobře, taky proto že oni ve válce byli ještě mladí kluci
Kohout plaší smrt - úvahovost (nad životem, světem), metaforičnost – zvláštní, netradiční metafory
- Verše – protiklady, nic není takové, jak to na venek vypadá, a že máme sice dar vidění a slyšení, ale nevnímáme to, a to bychom měli, protože vše má dvě strany
Tvář – melodičnost
- Hřbitov - smrt a láska nejsou ve výrazném protikladu
- Doznání - tématika lásky a milostného citu
Staré ženy - motiv zániku, metafory, může být snadno nepochopena, využití oslovení
- Staré ženy – není to optimistické, obraz žen na konci života, osamělost, prázdnost, čekají jen na smrt, je to bezcitné

- pol. 30.let => mění svou tvorbu - víc si všímá věcí kolem sebe, větší objektivita, pocit sounáležitosti
Dokořán – Verše - verš už je rýmovaný,je to pravidelné uspořádání, není tam už jen bezmoc, už není sám, zařazuje se do zástupu
- konec 30. let => reakce na Mnichov
Torzo naděje - reakce na Mnichov, naléhavé, patetické a působivé verše
- důraz na zachycení událostí roku 1938, nesouhlas s událostmi, snaha povzbudit národ
Zpěv úzkosti - reakce na podepsání Mnichovské dohody, zachycení atmosféry
- symboly Albion (starý název pro Anglii), Francie
- je tam refrén, opakuje se- „Zvoní zvoní zrady zvon, zrady zvon“
Mobilizace- motiv začátku je noc -> ráno s hrudí pelikána (červené, krvavé- předzvěst)
- dále se vojáci připravují na boj, cpali se do vagónů, pro helmice
- ´havrani táhli dál´ - Němci ani přes mobilizaci nezastavili
=> v době okupace se vrací k národním tradicím => chce se opřít o velké české osobnosti

Naše paní Božena Němcová - básně plné obdivu B. Němcové
Ladění – svět viděný dětskýma očima, melodické, rýmované, rytmické, slovíčka pro děti
V řadě – zákaz publikování, politická poesie, (ilegální noviny)
Já se tam vrátím – už psal i Sova o tom, vracení do dětství, mládí, vzpomínek. Halas se chce vrátit do rodného kraje, protože mu je tam dobře, je to lyrizovaná próza, nemá to děj, hodně básnických přívlastků

VLADIMÍR HOLAN
- osobitá poezie, nechtěl být spojován s nějakým lit. směrem
- úvahová (meditativní) poezie, náročná
- výrazné autobiografické prvky, návraty do dětství
- odpoutávání se od běžné logiky vidění světa
=> tzv. zašifrovanost významu - složitě pochopitelná slova a významy, zvláštní kombinace slov, křížení slov (netradiční slovní spojení), vyjadřuje nevyjádřitelné, to je originální
- abstraktnost, nekonkrétnost
Vanutí - Večeře
Kameni, přicházíš - zakončení úvahové poezie 30. let, experimentování s jazykem
Září 1938 - kritika zrady jiných států, národní tradice
- náročné dílo
Odpověď Francii - znechucení z fran. Politiky, postoje vůči Francii
- jazyková náročnost, přímé myšlenky
- doba okupace : - přechod k lyricko-epické tvorbě
- Terezka Planetová - básnická skladba, 2 dějové roviny
- tragicky laděné příběhy, úvahy o zákl. lidských citech, vzpomínky
- Rudoarmějci – příběhy obyčejných lidí, vzdávají hold osvoboditelům
- Noc s Hamletem, Noc s Ofélií -> polemiky se Shakespearem


VILÉM ZÁVADA
- z Ostravska => ovlivnilo to jeho tvorbu hlavně ve 30. letech
- určitým způsobem navazuje na P. Bezruče, blízko k Holanovi (tragičnost)
- prolínají se jeho subjektivní pocity, nálady x poměry na Ostravsku (kritika)
Panychida = smuteční obřad. Pocit smutku, tragiky, osamělosti
Cesta pěšky - obdiv k přírodě
Ostrava- zachycena skutečnost :průmyslové město, obraz sociální bídy a devastace krajiny

JAN ZAHRADNÍČEK
- katolicky orientovaná poezie, jiný přístup k životu (důsledek náb. myšlenek a představ)
- obrací se k duchovním jistotám
- vědomí transcedence (= něco co stojí nad naším životem, něco nadpozemského, božského)
Jeřáby- přírodní a náboženské motivy
Korouhve – o národu, zemi
La saletta – odezva válečných a poválečných událostí
Pokušení smrti – uctívání bolesti, smrti, smutku, jsou tam oxymoróny
- překonává vše vírou v Boha

BOHUSLAV REYNEK
- motivy smutku, rozkladu (expresionismus), smutek je podle něj důsledek hříchu
Rybí šupiny, Had na sněhu
- pak se věnoval výtvarnictví, mizí expresionismus, začíná hledat krásu na venkově, v přírodě – Odlet vlaštovek, Mráz v okně

JAKOB DEML
- prozaik a básník, dílo o hledání smyslu lidské existence v moderním světě
- ovlivněn expresionismem, surrealismem
Mí přátelé – báseň v próze
Zapomenuté světlo – natočen film na tyto motivy
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 27 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info