Referát švýcarsko

Referát švýcarsko

Švýcarsko je zemí vysokých vodopádů, do mlhy zahalených jezer a zasněžených hor, které tvoří dvě třetiny země. Alpy tvoří řadu vysokých horských pásem na jihu a východě, zatímco západní hranici s Francií lemují jehličnaté lesy. Zde se právě nachází pohoří a zároveň kanton Jura (mimochodem od něj je odvozeno historické období druhohor: Jura).

Kanton je správní členění Švýcarska.

Švýcarsko má dvacet kantonů a šestnáct polokantonů. Každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet a dokonce i ústavu. Členové parlamentu jsou voleni na čtyři roky. Tyto komory volí prezidenta a nejvyšší výkonný orgán. Zajímavostí je, že volební právo pro švýcarské ženy bylo ustanoveno až v roce 1971. Do té doby volili muži starší dvaceti let.

Podnebí Švýcarska je od západu ovlivňováno oceánem, od východu kontinentálně. Švýcarské podnebí není jednotné.

Zeměpisná členitost této země je velmi pestrá. Dělí se na tři velké oblasti: Alpy, střední Švýcarsko a Juru.

Pouhá čtvrtina území je zemědělsky využitelná. Na jeden kilometr čtvereční připadá 178,7 obyvatel, osídlení je neobyčejně husté. Teoreticky má Švýcarsko pouze 11 680 kilometrů čtverečních z celkové rozlohy 41 285 kilometrů čtverečních, které může osídlit. Statistikové odhadují, že v posledních letech bylo zastavěno každou minutu 20 až 30 čtverečních metrů. Středem Švýcarska vede kontinentální vodní předěl. Sahá do severovýchodu Ruska až k Pyrenejím. Kdysi se uvažovalo o vybudování vnitrozemské vodní cesty mezi Severním a Středozemním mořem. Z tohoto plánu zůstal pouze mlýnský rybník na vodním předělu v Juře. Jeho voda teče na jihu do Rhony a na severu do Rýna. Jmenuje se "Le Milieu du Monde", střed světa. Z toho lze usuzovat, že i Švýcaři se cítí být středem světa. Vody z celé země se stékají do pěti velkých řek: do Rýna, Rhony, Pádu, Adiže a Dunaje a odtud dále do Severního, Středozemního a Černého moře. Švýcarské lodi se plaví po Rýnu.