Smetana Bedřich

Bedřich Smetana

Smetana se již od 4let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k Auberově opeře Němá z Portici u příležitosti akademie filosofů.

V první třídě byl Smetana premiantem třídy, ale stupňovitě se zhoršoval. V průběhu druhé třídy se jeho rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce a proto druhou třídu opakoval. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni, ale studiu se moc nevěnoval. V 15 letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. Se svými rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti. Zkomponoval polky Lousina polka a Jiřinková polka. Po odmaturování odchází za prací do Prahy, kde studuje hudbu u Josefa Proksche, sám se živí jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.

Roku 1848 založil svůj vlastní hudební ústav a roku 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou, s níž měl během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu natolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll.

Léta 1856–1861 strávil ve švédském Göteborgu, kde komponuje další polky a řídí koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce 1859 zemřela v Drážďanech jeho první žena. Její památce Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života). V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou. Ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.

Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou zpěvohru a finanční odměnu 600 zlatých (tehdejší celoroční plat učitele), kterou vypsal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta. Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem orchestru Prozatímního divadla.


[editovat] Nemoc
Po roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží.

Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Doktor Jiří Ramba, který zkoumal lebku Bedřicha Smetany počátkem 21. století, však dospěl k názoru, že příčinou byla osteomyelitida.

Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku přeměřil. Zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. Na obličejových kostech měla Smetanova lebka jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – osteomyelitidy.

Podle Ramby patrně Smetana jako jedenáctiletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu nejspíš při explozi nálože, skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana i při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků přežil. Zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil mozkové pleny, čímž Ramba vysvětluje nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet.

Podle dobových dokumentů Smetanu trápilo „zapálení močového měchýře“, často u něho docházelo ke „krčním katarům“, měl závratě a zvracel. Mikroskopické vyšetření prokázalo, že zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. To vše spolu s velmi bolestivým a hnisavým zánětem kůže, mylně pokládaným za příznaky jinak nebolestivých luetických vředů, vedlo k dohadům o syfilitidě.[zdroj?] Poslední léta svého života strávil Smetana u své dcery Žofie a jejího manžela v myslivně v Jabkenicích u Mladé Boleslavi (žil zde od roku 1875).

Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a zkomponoval opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil zde cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval.

Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil v roce 1884, a tak musel být 20. dubna 1884 převezen do ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách. Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvarteto Z mého života. Na stavbě Národního divadla řekl Bedřich Smetana památnou větu „V hudbě je život Čechů.“


[editovat] Dílo
opery:

Braniboři v Čechách (1862–1863, premiéra 1866)
Prodaná nevěsta (1864–1866, premiéra 1866)
Dalibor (1866–1867, premiéra 1868)
Libuše (1869–1872, premiéra 1881)
Dvě vdovy (1873–1874, premiéra 1874)
Hubička (1875–1876, premiéra 1876)
Tajemství (1877–1878, premiéra 1878)
Čertova stěna (1880, premiéra 1882)
Viola – jen fragment (1872–1884)
písňová tvorba:

Večerní písně - 5 písní na slova V.Hálka
První písně
Píseň do tragedie Baron Goertz
sborová tvorba:

Česká píseň - pro smíšený sbor, orchestr
Píseň svobody - pro smíšený sbor, klavír
Píseň česká - pro mužský sbor
Meditabitur - pro smíšený sbor, varhany, orchestr
Tři jezdci - pro mužský sbor
Odrodilec I., II., - pro mužský sbor
Rolnická - pro mužský sbor
Naše píseň - pro mužský sbor
Slavnostní sbor - pro mužský sbor
Píseň na moři - pro mužský sbor
Věno - pro mužský sbor
Modlitba - pro mužský sbor
Heslo I., II. - pro mužský sbor
Tři ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá)
symfonické básně:

cyklus Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka,Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
cyklus Švédské písně - Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl
Pražský karneval - nedokončen celý, jen první dvě části - Introdukce, Polonéza
komorní dílo:

Smyčcový kvartet e moll (Z mého života)
Smyčcový kvartet d moll
Z domoviny - dua pro housle a klavír
Klavírní trio g moll
klavírní tvorba:

Salonní skladby - 3 Salonní polky
Koncertní skladby - Koncertní etuda Na břehu mořském
3 Poetické polky
cyklus České tance (4 polky, 10 tanců-Hulán, Obkročák, Cibulička, * Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
Mackbath a čarodějnice
Šest preludií
Sonáta e moll
Ouvertura e moll
Rondo C dur
orchestrární tvorba:

Symfonie E dur „Triumfální“ - na témata z Rakouské národní hymny (dnes německé-od J.Haydna)
Pochod k slavnosti Shakespearově
Předehra D dur
Slavnostní předehra C dur - k položení základního kamene Národního divadla
Venkovanka, polka
Libušin soud - hudba k živému obrazu
Rybář - hudba k živému obrazu
Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
Doktor Faust - předehra k loutkové hře
Oldřich a Božena - předehra k loutkové hře
Menuet B dur
Galopp bajadérek

[editovat] Památníky

socha v Plzni

socha v Litomyšli

památník v Olomouci, Smetanovy sady

pomník ve Vyškově -městský park

socha v Prostějově