Osobnost člověka

Osobnost

Člověk je biopsychosociální bytost. Každý je individuum – ORIGINÁL
Člověk má:
→ společenskou roli
→ společenskou pozici

Složky osobnosti:
1. Tělesné vlastnosti
2. Psychické procesy
3. Psychické stavy
4. Psychické vlastnosti
5. Psychické předpoklady
6. Zařazení do společnosti

Formování osobnosti
Na vývoj osobnosti působí:
1.Vnitřní biologické podmínky
A / dispozice
B / vlivy:
- prenatální
- perinatální
- postnatální

2.Vlivy prostředí
3.Sociální učení
4.Činnosti

Faktory zkreslující poznávání osobnosti
1.Autoprojekce
2.Halo – efekt
3.Soukromá teorie osobnosti
4.Figura a pozadí
5.Aktuální psychický stav pozorovatel


Vrozené poruchy osobnosti
Změny v chování a jednání osobnosti znesnadňující interakci člověka s jeho sociálním okolím.

1. PSYCHOPATIE
Okolí tato osoba připadá jako podivín.
Postižená osoba si své chování uvědomuje, nemá zájem na jeho odstranění.
Tato osoba má nedostatek etických a sociálních zábran.
Projevy:
- Touha po moci a ovládnutí druhých osob
- Výbuchy hněvu a násilí
- Přecitlivělost a ostýchavost
- asociální a trestné činy

2.OLIGOFRENIE
Mentální retardace
Porucha poznávacích schopnosti a procesů
Nejvíce se projevuje v intelektuální oblasti (IQ pod 70)
Vzniká –
A/ Vrozená (záněty, léky, drogy)
B/ Získaná (úrazy, záněty…)
1. Lehká slabomyslnost – DEBILITA - IQ 70 – 50
2. Středně těžká slabomyslnost - IMBECILITA - IQ 49 – 35
3. Těžká slabomyslnost - IDIOCIE - IQ 34 - 20
4. Hluboká slabomyslnost - KRETENISMUS - IQ 19 – 0


3. PSYCHOZY
Těžké duševní onemocnění, při němž ztrácí nemocný kontakt s okolím a se skutečností – Jinak se chová.
Mohou je provázet halucinace a bludy.
Průběh nemoci je chronický, střídají se období s různě se prohlubujícími příznaky. Nejčastější jsou SCHIZOFRENIE, MANIODEPRERSIVNÍ PSYCHOZA


4. NEUROZY
Jsou výsledkem dlouhodobé frustrace, hlavně v dětství.
Je narušená schopnost přizpůsobení se, jednání, vnímání, cítění.
Nemocný si je uvědomuje, často jimi trpí a snaží se proti nim bojovat.

Druhy neuroz :
1. Úzkostná: Úzkost, stupňuje se, tělesné projevy – únava, bolesti hlavy, pocení, třes, tíha na prsou …
2. Depresivní: Smutek, pokles nálady, hlavně večer, sebevražedné myšlenky.
3. Fobická: Neurčitý strach, vyhýbá se věcem, ze kterých má strach.
4. Nutkavá: Vtíravé myšlenky nutkavé jednání puntičkářství, nadměrná čistota
5. Hysterická: Afekt, přecitlivělost, často narcistická osobnost, důmyslní manipulátoři (vše ve svůj prospěch i za cenu lží a polopravd,´podlézání).
6. Hypochondrická: Představy o svém vlastním vážném onemocnění
→ sebepozorování, podstupuje velké množství vyšetření, to ho na chvilku uklidní…


Získané poruchy osobnosti
→ V průběhu života
Např. – u starých lidí – demence (Alzheimerova choroba)
- při zánětlivých chorobách mozku (encefalitida)
- inteligence se snižuje, poruchy paměti, snížení psychomotoriky
- při mozkových nádorech (příznaky dle výskytu nádoru)
- při epilepsii (poruchy nálady, egocentrismus)
- při poranění mozku (poruchy paměti – amnézie, bolesti hlavy, poruchy spánku pozornosti, nálady)
- při intoxikacích (drogy, léky, alkohol)


TYPOLOGIE OSOBNOSTI
Hippokratova teorie tělních tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujících tekutinách v těle (krev, hlen, žlutá a černá žluč):
• Sangvinik - krev, vyrovnaný, veselý, ale emočně a názorově nestálý
• Melancholik - černá žluč, přecitlivělý
• Cholerik - žluč, vznětlivý, ale spolehlivý a stálý
• Flegmatik - hlen, vyrovnaný, lhostejný
Hippokratova teorie byla později zpracována slavným antickým lékařem Galénem, kterého dále přepracoval Hansem Eysenckem.
Kretschmerova konstituční teorie
• Pyknický typ - obézní, optimistický
• Astenický typ - vychrtlý, odtažitý
• Atletický typ- atletický, vyrovnaný

Jungova teorie
Tento švýcarský psycholog dále rozlišil dva typy osobnosti:
• Introvert - člověk, který je zaměřený do svého nitra, je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city.
(Post-Jungovská oprava: ve větší společnosti nejistý, v nedůležitých záležitostech velice málo průbojný, empatický, velmi vnímavý ke svému okolí)
• Extrovert - člověk, který se zaměřuje na vnější svět, je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.
(Post-Jungovská oprava: aktivní až agresivní, lehkovážný, povrchní, citově nestálý )

Ivan Petrovič Pavlov
Dospěl k rozlišení dvou typů reflexů – vrozených a dále reflexů vyvolaných nepřímo určité kombinace vnějších podnětů (spojených s vrozenými), které nazval reflexy podmíněnými.
Nepodmíněné reflexy jsou jednoduché, zcela automatické reakce. Jsou vrozené s trvalým spojením smyslového a výkonného orgánu, za odpovídajících podmínek se dostavují vždy a stereotypně. Jejich existenci je předem dána geneticky určeným průběhem nervových vláken. Patří mezi ně např. "ochranné reflexy" (kýchací, kašlací, mrkací, odtahující reflex končetin - pokud sáhneme na rozpálená kamna, ucukneme) nebo "patelární reflex" (po úderu kladívkem do podkolenní jamky se automaticky vymrští noha).
Podmíněné reflexy se vytvářejí v souvislosti se získanými zkušenostmi, učením. Na rozdíl od nepodmíněných se vytvářejí podmíněné reflexy pouze jako dočasné, opakovanými situacemi se mohou posilovat nebo naopak vyhasínají, pokud chybí podněty, které je vyvolaly. Podmíněný reflex vznikne např. pokud při krmení psa zazvoníme, po zhruba dvaceti opakováních stačí pouze zazvonit a pes začne slinit jako kdyby dostával potravu.


Tělesné vlastnosti – Člověk se celý svůj život vyvíjí mnoha způsoby, jeden z nich je i to, že se mění po tělesné stránce. Mění se jeho svalová hmota, ochlupení,vlasy apod.


Psychické vlastnosti osobnosti- relativně trvalé vlastnosti osobnosti, kterými se vyznačuje, ovlivňují prožívání a myšlení, na jejich základě můžeme předpovídat, jak se se člověk zachová, jak bude jednat…


Psychický proces je elementární součást psychické aktivity jedince charakterizovaný relat. samostatností. Spolu s psychickými vlastnostmi a stavy patří mezi psychické jevy (fenomény) a tvoří psychickou strukturu subjektu v kontextu formování odrazů vnějšího i vnitřního prostředí.
Psychický proces představuje vnitřní aktivitu subjektu, zprostředkovanou materiální bází centrální nervové soustavy a funkčně neoddělitelnou od vnějšího prostředí (objektivní reality). Je zprostředkovatelem reálné interakce jedince a prostředí na všech úrovních psychiky. Jako složitě determinovaná složka lidské psychiky má psychický proces svůj obsah, průběh a výsledky. Tyto jeho atributy jsou závislé na individuálních dispozicích jedince, na spol. vývojových faktorech a na charakteru aktuálně stimulující situace.
Mezi psychické procesy patří procesy poznávací neboli kognitivní (vnímání, paměť, představivost, učení, myšlení, s poznávacími procesy souvisí též inteligence). Dále emoční a volní procesy.

Psychické stavy osobnosti působí jako celek, jsou funkcí mozku. Zformovaly se vlivem společnosti, důležitou roli sehrává výchova. Jevy se mění a vyvíjejí. Mají určité předpoklady - biologické (vlohy dítěte, vlastnosti vyšší NS, pudy), sociologické.

Zařazení do společnosti – Člověk se zařazuje do společnosti už od narození, v průběhu života se jeho schopnosti zařazení do společnosti mění, každý člověk se zařazuje jinak. (jednoho společnost příjme druhého nemusí). Z velké časti to jak nás společnost příjme souvisí i s tím, jak nás rodina vychovala, jak působíme na ostatní a jak vystupujeme.


Faktory zkreslující poznávání osobnosti
1. Autoprojekce – Tendence promítat své vlastní rysy do druhých lidí, připisovat jim své pocity nebo motivy.

2. Halo-efekt – člověk se nechá přehnaně ovlivnit nějakým výrazným nepodstatným znakem druhého člověka.

3. Soukromá teorie osobnosti – Je to, co si člověk v danou chvíli myslí o druhé osobě.

4. Figura a pozadí – Každý člověk si udělá o druhé osobě první dojem podle toho, kde se s ním potkal a za jakých okolností(např. v hospodě - špatný dojem, v divadle - dobrý dojem).

5. Aktuální psychický stav pozorovatele – Pozorovatel má různý pohled na druhé osoby za daných okolností...(Např. Pokud je nemocný má negativní pohled na druhé osoby).