Psychologie osobnosti

Psychologie

Psychologie je veda, která studuje lidské chování, duševní procesy a telesné prožívání, vcetne jejich vzájemných vztahu a interakcí. Psychologii od pocátku provází spor o její prírodovednou anebo duchovednou podstatu.
Základní psychologické smery
clovek je složitá bytost a proto rozlišujeme celou radu psychologických smeru, prístupu ci škol, které se pokoušely vysvetlit psychiku cloveka
Osobnost člověka Clovek je biopsychosociální bytost. Každý je individuum - ORIGINÁL
Clovek má:
? spolecenskou roli
? spolecenskou pozici
Formování osobnosti
Na vývoj osobnosti pusobí:
1.Vnitrní biologické podmínky
A / dispozice
B / vlivy:
2.Vlivy prostredí
3.Sociální ucení
4.Cinnosti

Telesné vlastnosti - Clovek se celý svuj život vyvíjí mnoha zpusoby, jeden z nich je i to, že se mení po telesné stránce. Mení se jeho svalová hmota, vlasy apod.

Psychické vlastnosti osobnosti- relativne trvalé vlastnosti osobnosti, kterými se vyznacuje, ovlivnují prožívání a myšlení, na jejich základe mužeme predpovídat, jak se clovek zachová, jak bude jednat…

Vrozené poruchy osobnosti
Zmeny v chování a jednání osobnosti znesnadnující interakci cloveka s jeho sociálním okolím.

Získané poruchy osobnosti
? V prubehu života
Napr. - u starých lidí - demence (Alzheimerova choroba)
- pri zánetlivých chorobách mozku (encefalitida)
- inteligence se snižuje, poruchy pameti, snížení psychomotoriky
- pri mozkových nádorech (príznaky dle výskytu nádoru)
- pri epilepsii (poruchy nálady, egocentrismus)
- pri poranení mozku (poruchy pameti - amnézie, bolesti hlavy, poruchy spánku pozornosti, nálady)
- pri intoxikacích (drogy, léky, alkohol)

Zarazení do spolecnosti - Clovek se zarazuje do spolecnosti už od narození, v prubehu života se jeho schopnosti zarazení do spolecnosti mení, každý clovek se zarazuje jinak. (jednoho spolecnost príjme druhého nemusí). Z velké casti to jak nás spolecnost príjme souvisí i s tím, jak nás rodina vychovala, jak pusobíme na ostatní a jak vystupujeme.