Šafařík Pavel Josef

Významný představitel obrozenecké vědy.

Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861) se narodil 13.5.1795 ve vesnici Kobeliarovo na východním Slovensku v rodině evangelického faráře.

Vzdělání získal v Rožňavě, v Dobšiné, v Kežmarku a na univerzitě v Jeně. Po krátkém vychovatelském působení v Bratislavě (zde se setkal s Františkem Palackým), odešel roku 1819 do Nového Sadu, kde získal místo profesora na gymnáziu. Za 14 let působení v tomto městě vytvořil velké vědecké dílo, takže do Prahy roku 1833 přišel jako uznávaný odborník.

V Praze rozvíjel svou vědeckou práci. Působil jako redaktor v časopisu Světozor, jako cenzor beletrie, redaktor muzejního časopisu a po čase se dokonce stal ředitelem Univerzitní knihovny. Aby umožnil návrat F.L.Čelakovskému do Prahy, zřekl se místa profesora na pražské univerzitě.

65 letý, vyčerpaný, těžce nemocný Šafařík se pokusil o sebevraždu. Zemřel rok nato, 26.6.1861 v Praze.

Charakterizovala bych P. J. Šafaříka jeho vlastními slovy: „ Práce neštítil jsem se nikdy, ale ne vždy mohl jsem jíti po hlasu svého srdce, nýbrž většinou jen tudy, kudy kázala povinnost a nouze, a nejednou jsem se chvěl, ba klesal pod tíhou života“.

Dílo:

Tatranská Múza s lýrou slovanskou (1814) - svazek veršů

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) – vydal spolu s F. Palackým. V díle je vyzdvihnut názor, že český verš by měl být časoměrný (nositelem veršovaného rytmu má být střídání dlouhých a krátkých slabik). Tímto dílem vystoupili proti dosavadní básnické praxi, především proti poezii Puchmajerových almanachů.

Dějiny slovanského jazyka a literatury podle všech nářečí (1826) - německy psané

Slovanské starožitnosti (1837) - nejvýznamnější dílo. Zachycuje slovanské dějiny od počátku do konce 1. tisíciletí. Vyjádřil názor, že Slované zaujímají stejné místo jako Řekové, Římané a Germáni. Dílo bylo přeloženo do ruštiny, polštiny, němčiny a francouzštiny a nadlouho se stalo základní učebnicí na univerzitních katedrách slavistiky.

Slovanský národopis (1842) – podává obraz slovanských národů v přítomnosti s údaji o jejich územním rozložením, počtu obyvatel, kultuře, vývoji a stavu literatury.