Stašek Antal

Básník, autor povídek a románů.

Vlastním jménem Antonín Zeman. Narodil se 22.7.1843 ve Stanovém u Vysokého nad Jizerou jako nejstarší z deseti dětí. Studoval na gymnáziu v Jičíně, později v Krakově, kde bydlel u svého strýce. Po maturitě studoval práva v Praze. Při studiích učil na českém dívčím ústavu český jazyk a dějiny a krátce pracoval i v redakcích novin. Univerzitu dokončil v Krakově roku 1866. Následně pracoval v advokátní kanceláři v Kolíně, poté v Praze u Josefa Friče a poté v Roudnici, Semilech. Často hájil zájmy českých lidí proti německým továrnám. V letech 1874-75 působil v Petrohradě jako vychovatel. Rusko navštívil ještě v roce 1889 a 1897.
Antal Stašek byl činný nejen veřejně, ale i politicky. V letech 1889-95 byl zemským poslancem za staročeskou stranu, v roce 1918 se stal členem revolučního Národního shromáždění. Roku 1913 se přestěhoval do pražské Krče, kde bydlel společně se svým synem Ivanem Olbrachtem a s H. Malířovou. Zde pokračoval v literární činnosti. Zemřel v Praze 9.10.1931.
Antal Stašek tvořil téměř sedm desetiletí. Jeho tvorba vycházela s českého Podkrkonoší. Snažil se českému čtenáři objasňovat základní životní, mravní a společenské otázky.
Stašek začal svou tvorbu verši, v nichž podněcoval hrdost a vzdor. Velmi mu byl blízký vesnický život, z počátku ve veršované epice: Václav (1872) ? děj se odehrává r. 1848 a za doby bachovského absolutismu, Z doby táborů (1884),mnoho dalších epických básních vyšlo pod titulem Co minulo a nevrátí se víc (1928).
Mnohem významnější je Staškova próza:
Švec Matouš (1876) ? obrázek z krkonošské vesnice, povídka uveřejněna v Lumíru
Nedokončený obraz (1878) ? první Staškův román řešící vztah inteligence a lidu, oceňovaný jako jeden z počátků české vesnické a sociální realistické prózy
Prvním vrcholným Staškovým dílem je cyklus povídek Blouznivci našich hor (1895). Dalším jeho významným románem je sociální román V temných vírech (1900), kde sleduje odpor dělníků proti kapitálu. Tématem další knihy Na rozhraní (1908) je tvrdý hospodářský, sociální a národnostní zápas na malém městě, důsledek vzestupu dělnického hnutí a stupňování napětí mezi německým a českým národním cítěním.
Následovaly povídky Otřelá kolečka (1912), román Stíny minulosti (1922). Po světové válce napsal Antal Stašek nejlepší knihy. Kulturní a osobní zážitky tvoří základ vynikajících Vzpomínek (1925), jejichž kapitoly vznikaly přes čtyřicet let. A konečně, jeho neznámější román O ševci Matoušovi a jeho přátelích (čas.1927, knižně 1932) ? rebelantská historka ze svého rodiště. Po tomto románu připravoval Antal Stašek ještě román Dozvuky (1931), obraz živelného lidového povstání za první světové války, ale ten bohužel už nestačil dokončit.