Campanella Thomaso

Thomaso Campanella (vlastním jménem Giovanni Domenico Campanella) se narodil v září roku 1568 v obci Steniano nedaleko města Stilo v Kalábrii, která byla toho času pod nadvládou španělské monarchie. V patnácti letech vstoupil do kláštera, čímž vyvolal velkou nevoli svého otce, který si přál, aby se jeho syn stal právníkem. V klášteře se Campanella věnoval zejména studiu spisků Tomáše Akvinského a Alberta Velikého a zároveň se seznamoval se scholasticky zpracovanými díly Aristotelovými. Campanellova první vědecká práce nazvaná “Philosophia sensibus demonstrata“ vyšla v Neapoli v roce 1591. Jedná se o svobodomyslné dílo, za které byl udán a vyšetřován inkvizicí. Poprvé však vyvázl lehce. Odešel z Neapole a usadil se v klášteře sv. Augustina v Padově. Zde je obviněn z urážky generála řádu a z autorství spisu “ O třech podvodnících“ (“De tribus impostoribus“). Toto obvinění však bylo natolik nesmyslné ( daný spisek totiž vznikl dávno před Campanellovým narozením ), že bylo nakonec odvoláno.
Campanella se přes Neapol vrátil domů, kde připravoval povstání proti španělské nadvládě, které se mělo uskutečnit 10. září 1599. Vinou zrádců však bylo připravované povstání odhaleno a jeho strůjci pochytáni. Campanellu zachránil od trestu smrti jen fakt, že byl kromě obžalování z politického zločinu obžalován i z kacířství a rozsudek z této obžaloby nemohly vynést španělské úřady. Campanella byl uvězněn a sedmkrát krutě mučen. Ve vězení vznikly také Campanellovy nejlepší spisy včetně Slunečního Státu, který vyšel roku1602. Z vězení se dostal až po dvaceti sedmi letech, když byl omilostněn papežem Urbanem VIII. Když v roce 1629 byla bez Campanellova vědomí vydán spisek “Astrologie“, a když se v roce 1632 Campanella začal angažovat v procesu s Galileo Galileiem, začalo ovzduší okolo Campanelly opět houstnout. Navíc byl ještě obžalován z nového spiknutí proti Španělsku. Nakonec byl po neúspěšném pokusu ukrýt se v Benátkách nucen opustit Itálii a uchýlit se do Francie. Zde také 21. května1639 umírá.