Džugašvili (Stalin) Josif Vissarionovič

Josif Vissarionovič Džugašvilli (od 1912 Stalin, Stalin= ocelový)
1929-53 neomezený vládce Sovětského svazu a jeden z největších diktátorů v dějinách lidstva, muž, za jehož diktátu umírá na následky válek, hladomorů atd. v Sovětském svazu na 40 miliónů lidí,
*21. 12. 1878 v gruzínském Gori v
- rodiče rolnického původu (negramotní),otec alkoholik (zkrachovalý švec) ho často mlátil (zahynul 1890 při hospodské rvačce).

- 1888 církevní škola v Gori, pak kněžský seminář v Tbilisi (1894) kde také dostal přezdívku Koba (podle legendárního gruzínského bandity a buřiče).
-  nenávist k autoritám díky kněžím, kteří hlásali, co se jim právě hodilo
- poprvé se setkal s Marxovými myšlenkami
- 1898 se stává členem tajného marxistického uskupení Mesame Dasi (Skupina tři), začíná se chovat odbojně a 1890 ze semináře vyloučen
– vyloučením dospěje k závěru, že už nemůže věřit nikomu – pozdější povahové rysy (vypočítavost, bezcitovost, ostražitost, až paranoia a naprostá absence morálních zábran)

 profesionální revolucionář, jako agitátor putoval kavkazskými zeměmi, šířil levicové myšlenky, organizoval stávky
- 1906 (28 let) si vzal 16 letou Jekatěrinu Svanidze (byla těhotná – syn Jakov), 1908 zemřela

- 1901 poprvé zatčen za organizaci májového pochod uv Tbilisi(demonstrace dělníků).
 deportace na Sibiř, brzy utekl zpět.
- 1903 se ruská sociální demokracie rozdělila na dvě části. První část si říkali bolševici (Lenin) a druhá menševici. Stalin se přidal k Leninovi.
- 1908 za „nelegální proticarské aktivity“ znovu zatčen a znovu utekl.
- 1912 na „pražské konferenci“ zvolen do vedení nově vzniklé bolševické strany, která se osamostatnila ze sociální demokracie.
- šéfredaktorem deníku Pravda
- Stalin.
- 1913 opět zatčen a deportován na Sibiř, vrátil se až 1917 po abdikaci posledního ruského cara Mikuláše II.
- 1919 proběhla v Rusku revoluce, jíž se Stalin zúčastnil pouze v Leninově stínu.
Po Velké říjnové revoluci Stalin působil v několika pozicích lidového komisaře (ministra) a v roce 1922 byl Stalin za Leninovy podpory zvolen do funkce generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany.

něco ze soukromí: Stalin si nechával si dovážet drahé jídlo a všechno bylo podrobováno chem. analýzám, jestli není otrávené, ve své pracovně měl obraz Ivana Hrozného, neustále u sebe nosil zbraň a prý mohl vypít až 20 vodek aniž by byl opilý, vydával obrovské peněžní sumy na svou ochranu. Jako otec byl nesnesitelný, jednoho syna dovedl k sebevraždě (Jekov), dcera Světlana –nejbližší osoba. Jinak neměl rád radovánky, sport ani ženy – zajímal se jen a jen o svou práci.
Měl takový strach ze smrti, že se o ní v jeho blízkosti nesmělo mluvit. Podporoval různé experimenty a pečoval o sebe – chtěl všemožně odložit okamžik své smrti.

- 1918 se znovu oženil, s Naděždou Allijujevou (20 let), zemřela 1932. Z tohoto manželství měl Stalin syna a dceru. Jeho syn se stal důstojníkem sovětského letectva, který ale neunesl slávu svého otce a jak se na něj ostatní důstojnici dívali. Stal se alkoholikem a 1962 zemřel. Dcera Světlana byla Stalinovi nejbližší osobou a jedině ona s ním dokázala vydržet. 1957 emigrovala do USA.

vztahy s Leninem: Lenin nejprve Stalina prosazoval a viděl v něm schopného politika. Postupně ale rozpoznal i jeho temné stránky a ve své politické závěti dokonce varoval před vložením moci do Stalinových rukou. Lenin však ke konci svého života trpěl demencí (následky atentátu), Stalin toho dokázal využil k tomu, aby mu Leninovy poslední názory na něj neublížily.
- 1924 po Leninově smrti se stal prvním mužem komunistické strany
- 1924-28 se zbavil politických odpůrců a na důležitá místa prosadil své příznivce.


- chtěl dohnat záp. Evropu  „první pětiletka“ 1928 – 1932 - vybudování průmyslových center,
- 1927 industrializace
- 1928 kolektivizace (převod půdy do rukou družstev a státu - vyvlastněna půda „kulakům“, soukromé vlastnictví bylo prakticky zrušeno, vše bylo řízeno centrálně, kolektivní zemědělské organizace, tzv. kolchozy. Za kulaky byli označování statkáři, kteří vlastnili půdu, ale také ti, kdo byli proti kolektivizaci)

 1928 – obrovský hladomor „plánovaný“ - Stalin všechnu úrodu odvážel do měst a rozprodal do zahraničí aby tím získal peníze na industrializaci.
- Za jakékoli nedovolené nakládání s potravinami - poprava.
 10 mil obětí!!

- vnitrostranické čistky (moskevské procesy) - zkonstruované procesy, záminka např. vražda soudruha Kirova,...
- proti : silným politikům, kulturním osobnostem, pravoslavné církvi (ničení kostelů, klášterů..), vojenským důstojníkům
na začátku druhé světové války neměli žádné zkušené velitele
- např. červen 37 - období „ježovštiny“ – vrcholné období čistek – podle komisaře NKVD Nikolaje Ježova – měly systém kvót a popraveno muselo být tolik lidí, kolik stanovil plán. Zatýkáni za naprosto malicherné a směšné věci -–závěrem pak byl popraven i sám Ježov (1939).


Po těchto čistkách se Stalin trochu odmlčel, aby lid nepojal podezření, že za tím vším stojí on.


Druhá světová válka:
- snažil se prolomit izolaci SSSR
- srpen 1939 - pakt R-M - o neútočení + tajné dodatky o rozdělení Polska
(tam pokračování v čistkách, plenění země a vraždění - asi 1,5 mil. lidí)
- 1939 - zabrání Finska, části pobaltských zemí
- Barbarossa - 22. 6. 1941 – napadení SSSR – projevil jako jeden z nejubožejších vojevůdců všech dob, byl zachvácen panikou a nevěděl, co dělat, zdráhal se převzít velení Rudé armády, hrdinu začal hrát až po obratu ve válce ve prospěch SSSR
- neměli dobré velitele, Stalin je vyvraždil (čistky)
Ale vyhráli – je jich hodně.


- po skončení války - další čistky. deportace do Gulagů
- našel si nového nepřítele – kapitalismus  studená válka
- ve všech východních zemích pod vlivem SSSR - komunismus a představitelé zemí podřízeni Moskvě
- Železná opona
- pokračuje industrializace i kolektivizace, 1945/46 – opět vlna hladu a bídy
ALE všechny zprávy ničeny, aby v očích západu vypadal SSSR jako „klidný a šťastný“

stihomam: Sám má stále větší strach ze smrti – nerad se ukazoval na veřejnosti – nechal vybudovat tunely spojující jeho úřad a ostatní vládní budovy a jedna z linek moskevského metra bylo protažena až k jeho vile, našel si dvojníka – nějaký židovský účetní, který mu byl dokonale podobný -1952 z neznámých důvodů zatčen a poslán na Sibiř. Jeho strach z pronásledování se pak vystupňoval až ke skutečnému stihomamu. Z této zoufalé posedlosti namířil svou nenávist proti všemu – ještě přísnější cenzura, všechny kontakty se Západem pod pohrůžkou těžkých trestů zakázány…

2.3. 1953 – mozková mrtvice a upadá do kómatu – během následujících dnů zemřel (5.3.1953 v 21:50). Několik let bylo jeho tělo vystaveno v mauzoleu V.I.Lenina, ale po zveřejnění jeho zločinů v roce 1961 bylo odstraněno. Těsně před smrtí plánoval další politickou čistku.

Za Stalinova zemřelo na následky válek, hladomorů atd. v SSSR na 40 miliónů lidí.