Makedonský Alexandr Veliký

Alexandr III. Veliký, nejslavnější dobyvatel antiky, se narodil v r.356 př.n.l v Pelle hlavním městě Makedonie. Jeho otec, král Filip II. Makedonský, byl člověk opravdu mimořádně schopný a prozíravý. Filip rozmnožil a přeorganizoval makedonské vojsko a udělal z něj válečnou sílu největšího kalibru. Nejprve s tímto vojskem dobyl okolí oblasti až k severnímu Řecku a potom se obrátil na jih a dobyl většinu Řecka samotného. Dál vytvořil svazek řeckých městských útvarů a sám stál v jejich čele. Plánoval si válku proti Perské říši, ležící na východ od Řecka .Vpád začal v r.-336 př.n.l ale záhy byl teprve šestačtyřicetiletý Filip zavražděn.

Alexandrovi bylo teprve dvacet let, ale na trůn usedl bez potíží. Otec ho na následnictví pečlivě připravoval a mladý Alexandr již měl bohaté vojenské zkušenosti. Otec nezanedbal ani jeho vzdělání. Učitelem mu byl skvělý filozof Aristoteles snad největší vědec antického světa.

V Řecku i na severních územích si národy podrobené Filipem uvědomily, že jeho smrt jim skýtá dobrou příležitost zbavit se makedonského vlivu. Jenže Alexandr si za dva roky od nástupu na trůn dokázal obě oblasti podmanit. Potom svou pozornost obrátil na Persii. Po dvě staletí Peršané vládli ohromnému území, které se roztíralo od Středozemního moře až po Indii. I když už Peská říše nebyla na vrcholu své moci, stále ještě představovala hrozivého protivníka byla to největší, nejmocnější a nejbohatší říše na světě.
Tažení proti Peršanům zahájil Alexandr v r.-334 př.n.l , protože musel nechat vojenské zálohy doma v Makedonii zajistily nadvládu nad územími dobitými v Evropě, vzal na svou odvážnou válečnou výpravu jen 35,000 vojáků. Ve srovnání s perskými jednotkami to bylo velmi málo. I přes počáteční nevýhodu dosáhl nad Perskými vojsky řady drtivých vítězství .Vítězství dosahoval ze tří důvodů:

• Za prvé, vojsko které mu otec zanechal bylo,lépe vycvičeno a mělo lepší organizaci než perské.
  
• Za druhé, Alexandr byl geniální vojevůdce ,možná největší všech dob.
  
• Třetím momentem byla Alexandrova osobní odvaha třebaže v úvodních fázích řídil každou bitvu zpoza linií, rozhodujícím útvarům jízdy velel vždy v čele. Bylo to riskantní a často byl raněn. Ale jeho vojáci viděli, že s nimi sdílí nebezpečí a nežádá po nich, aby se vystavovali nebezpečí kterému by se sám vyhýbal. Ohromně to působilo na jejich morálku.

Alexandrovy úspěchy byli tak že se stal dokonce faraónem a podrobil si Egypt bez boje pak v r.-331 př.n.l porazil několikanásobně početnější perskou armádu. A po tomto vítězství táhl na Babylon a na hlavní město Persie: Súsy a Persepolis. Do r.-327 jsi podrobil celou Perskou říši a mohl se klidně vrátit domů a nově organizovat život ve svých koloniích. Potíž byla v tom že Alexandrovy dobývání nestačilo a tak pokračoval dál do Avganistánu, tam opět drtivě zvítězil a táhl opět dál až do Indie kde se ale musel zastavit v důsledku vyčerpání svých vojsk. Rozhodl se že se vrátí do Persie a znovu vyzbrojí svojí armádu na další válku. Po roce příprav se také rozhodl že by bylo výhodnější vytvořit Řecko-Perský stát kde by pak vládl on sám.

Aby toho dosáhl, povolal do svých vojsk Peršany a také uspořádal velký svátek "sňatek mezi východem a západem" to znamenalo že několik tisíc makedonských vojáků se oženilo s Asijkami. Je jasné že to vše dělal aby poté mohl jak plánoval uskutečnit invazi do Arábie a možná i do Indie nebo dobytí Říma, Kartága a západního středomoří.

Ať už byly jeho plány jakékoliv, dopadlo to tak, že už žádné další dobývání nenásledovalo. Na začátku června r.-323 př.n.l dostal Alexandr v Babylonu náhlou horečku a za deset dní umírá. Ještě mu nebylo ani třicet-tři let.
Alexandr byl snad nejdramatičtější postavou historie a jeho kariéra a osobnost zůstaly zdrojem intenzivního zájmu. Jeho ctižádost bylo stát se největším válečníkem všech dob a zdá se že si tento titul zaslouží. Jako vojevůdce byl jedinečný, samo to dokazuje že za jedenáct let bojů neprohrál ani jednu bitvu. Také založil v průběhu svého života víc než 20 nových měst sniž nejslavnější je Alexandrie v Egyptě!