Vančura Vladislav

Český prozaik, publicista, dramatik, scénárista a filmový režisér.

Narodil se 23.6. 1891 v Háji u Opavy. Dětství a mládí strávil na několika místech ve středních Čechách. Studoval na gymnáziu v Benešově u Prahy, studium však na čas přerušil. Navštěvoval umělecko-průmyslovou školu a pokoušel se dostat na pražskou Akademii výtvarných umění. V roce 1915 nakonec odmaturoval na gymnáziu v Praze. Započal studovat právnickou fakultu, ale po prvním semestru přestoupil na medicínu. Lékařkou fakultu dokončil roku 1921. V tentýž rok se oženil a nastoupil praxi praktického lékaře na Zbraslavi. Po několika letech Vladislav Vančura se svou lékařkou praxí skončil, aby se mohl naplno věnovat své literární tvorbě. Podnikl několik zahraničních cest ? Francie, Sovětský svaz.

Vladislav Vančura stál u zrodu avantgardního sdružení Devětsil ? založen roku 1920, stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1921 byl členem KSČ a podílel se na akcích levicové inteligence. V roce 1929 byl ze strany vyloučen. Ve 30. letech působil v nakladatelství Družstevní práce. Za okupace se zapojil do odboje. Po atentátu na Hendricha byl Vladislav Vančura 12.5. 1942 zatčen gestapem a 1.6. 1942 v Praze popraven.

Dílo:
První literární pokusy vznikly již za studií na gymnáziu. Významnější práce pocházejí až z konce druhého desetiletí 20. století. Jeho drobné příspěvky se objevovali v různých časopisech a novinách (Nebojsa, Rudé právo, Kmen aj.).
Amazonský proud (1923) ? soubor drobných próz
Dlouhý, Široký a Bystrozraký (1924) ? druhá Vančurova kniha, obsahuje tři povídky ? Cesta do světa, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, F.C. Ball. Povídky odrážejí dobovou realitu a jsou reakcí na literární dění. Jsou psány v satirickém duchu.
Pekař Jan Marhoul (1924) ? první Vančurův román, vyjadřuje myšlenky období proletářské literatury
Pole orná a válečná (1925) ? protiválečná tématika, válka je zobrazována v celé své absurdnosti, ironii a tragické grotesknosti.
Rozmarné léto (1926) ? krátká humoreska rozdílná od předchozích tragických děl. Dílo bylo zfilmováno v režii J. Menzela (1968)
Poslední soud (1929) ? román, v němž autor řeší problém viny a trestu
Hrdelní pře anebo Přísloví (1930) ? Vladislav Vančura zde použil tehdy velmi moderní žánr ? detektivní příběh
Kubula a Kuba Kubikula (1931) ? kniha pro nejmenší čtenáře, Vančura ji psal v době dětství své dcery Aleny
Luk královny Dorotky ? soubor povídek
Markéta Lazarová (1931) ? jedno z vrcholných děl Vančury ? baladický román. Román byl zfilmován v režii F. Vláčila (1967)
Útěk do Budína (1932) ? román ze současnosti, milostný příběh Češky a Slováka
Konec starých časů (1934) ? román zfilmován v režii J. Menzela (1991)
Tři řeky (1936) ? v tomto románu se Vančura vrací k tématu války

Po několika povídkách, které byly reakcí na vzrůstající nebezpečí fašismu, se Vančura věnoval rozsáhlé trilogii Koně a vůz, jež měla zachytit vývoj české společnosti od poloviny 19. století až do přítomnosti. Napsal ale jen první díl: Rodina Horvatova (1938) ? autor sleduje osudy postat z různých společenských vrstev před první světovou válkou

Obrazy z dějin národa českého (1939, 1940, torzo 3. dílu až 1948) ? tímto dílem Vančura dovršil své celoživotní dílo

Vladislav Vančura je autorem také několika dramat: Učitel a žák (1927), Nemocná dívka (1928), Alchymista (1932), Josefína (prem. 1947) ? námět hry připomíná Pygmalion.
Vladislav Vančura se věnoval i filmu, podílel se na vzniku filmu Před maturitou (1932) a Na sluneční straně (1933), spolu s Ivanem Olbrachtem a Karlem Novým natočil filmovou baladu Marijka nevěrnice (1934)