Leonardo da Vinci

Základy jeho mimořádné slávy tkví v pozoruhodných všestranností jeho tvořivostí neboť Leonardo byl malířem, sochařem, architektem a inženýrem v jedné osobě. Sounáležitostí “viděním“ a “poznáním“ Leonardo ve své malířské teorii poukázal na souvislost mezi uměním a vědou.

Leonardo, syn majetného notáře, šel jako patnáctiletý do učení k florentskému umělci Anderovi del Verocchoi. Roku 1472 byl přijat do florentského malířského cechu a do roku 1481 pracoval ve Florencii. Již v raných dílech, která ve Florencii vznikla, se Leonardo projevuje jako precizní pozorovatel a jeho schopnost přírodu nejen zobrazit, nýbrž také zachytit její atmosféru je v dějinách malířství objevná.
Roku 1482 byl Leonardo povolán na milánský dvůr, kde pracoval až do roku 1499.
V letech 1500 – 1507 pobýval Leonardo opět ve Florencii. Pravidelně studoval lidské tělo v márnici nemocnice S. Maria Nuova a jako architekt stavitel opevnění pracoval ve službách Cesara Borgis. Tady také vznikla další Leopardova díla, jako Mona Lisa (-1503 – 1506) a Sv. Anna Samotřetí.
Snažil se pokusně určit součinitel tření, zkoumal ráz pevných těles. Jeho studie z optiky, astronomie a přírodních věd obsahovaly mnoho nových poznatků.
Zemřel na zámku Chatear de Cpouc u Amboise 2. května 1519 ve stáří 67 let (geniální Leonardo da Vinci).