iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Herbart Johann Friedrich
Zařazeno: iReferaty.cz >
Životopisy > Herbart Johann Friedrich
Osobnost: Herbart Johann Friedrich
Datum vložení: 19.10.2006
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Johann Friedrich Herbart (4.5.1776 – 14.8.1841)
„Vychovávání je věc rodinná; z rodiny vychází a do ní se zpravidla vrací.“
- idealistický filozof, psycholog, pedagog a estetik
- první pedagogickou zkušenost získal jako soukromý vychovatel v Bernu
- zaměřil se na výchovu dorostu vyšších tříd
- vyučoval na gymnáziu v Brémách
- 1802 habilitoval na univerzitě v Gottingenu a zde přednášel do roku 1808
o Všeobecná pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806)
o Všeobecná praktická filozofie (1808)
- 1808 na pozvání pruské vlády přešel Herbart na univerzitu do Královce – až do 1833
- 1833 zpět v Gottingenu, zde vyvíjel rozsáhlou učitelskou a vědeckou činnost zejména v oboru psychologie a organizace školy
o Aforismy o pedagogice
o Nárys pedagogických přednášek (1835) – „Pedagogika jakožto disciplína závisí na praktické filozofii a psychologii. Filozofie udává cíl výchovy, psychologie ukazuje cestu a prostředky, jak překonávat překážky.“ → tím je dána závislost pedagogiky na zkušenosti.
- pedagogika je samostatná a nezávislá vědecká disciplína
- pedagogika součástí filozofie, liší se od speciálních disciplín metodou – NE obsahem
Pedagogika
teoretická (úvahy o vzdělanosti žáků, možnosti výchovy, prostředky výchovy, instituce) – pedagogika psychologická
praktická (udává praktický cíl výchovy, druh zkušeností, které je třeba získat – vedení, vyučování, mravní výchova) – pedagogika aplikovaná
Činnosti duše – paměť, pozornost, proces apercepce – důležitý z hlediska pedagogiky.
Proces apercepce probíhá v podobě osvojování nových představ a jejich zařazování k představám starým.
Pravidlo pro pedagogiku – je možno bezprostředně působit pouze na chovancovy představy a na jeho intelekt.
Herbart budoval svou vlastní soustavu pedagogiky na etických a psychologických základech s použitím empirie.Zjistil, že výchova musí respektovat budoucí život chovance,proto práce vychovatele musí být všestranná.Musí se ponechat žákova vlastní individualita.
Výchova je nutná a potřebná po stránce mravní.
Výchova individua přispívá i ke kulturnímu a mravnímu pokroku lidstva.
Všeobecná pedagogika
- rozumové vzdělání – podněcuje duševní čilost
- mravní výchova – podporována chovancova mravní aktivita.
Herbart usiloval o celek, komplexnost průběhu výchovy.
Herbart vůbec nezahrnoval péči o tělesné zdraví.
Herbart tělesné tresty nezavrhuje,ale domnívá se, že mají být vzácné – aby z nich šel spíše strach, než aby byly vykonávány.Za nejlepší prostředek kázně považuje autoritu a lásku.
Zájem – druh činnosti – podnětem je samo vyučování. Předstupněm zájmu je pozornost.
4 stádia vyučovacího postupu – jeho stoupenci pojmenovali jako formální stupně výchovy.
1. Jasnost – výklad učitele, předvedení nové látky (názor, rozbor)
2. Asociace – rozhovor (volná rozprava učitele se žákem)
3. Systém – závěry, zobecnění, pravidla, definice, formulace (soustavný výklad)
4. Metoda – použití v praxi (praktická aplikace)
Herbart vysoko oceňoval matematiku, které zajistil i místo v gymnazijní učební osnově.
Herbart žádal o vyčlenění zvláštní hodiny pro vyučování mateřského jazyka.
4 druhy mravní výchovy
- držet žáka v mezích
- řídit žáka.
- stanovit pravidla chování.
- Rozněcovat duši dítěte pochvalou a pokáráním.
Herbartovo rozlišení 4 period dětství
- 0-3 roky – v popředí veškeré péče je tělesné zdraví dítěte, dominují úkoly vedení
- 4-8 roků – Hlavní slovo zde připadá výchově mravní, vyučování pouze prvopočáteční elementy.
- 9-15 roků – věk chlapecký, věnovaný především vzdělání rozumovému
- 16 a více – věk jinošský, vstup do společnosti, hledání životního cíle
Herbart vytýká škole neschopnost proniknout k vlastní individualitě žáka. – uniformní vyučování.
Herbart ve svém pedagogickém semináři připravil vysoce kvalifikované učitele středních škol po pedagogické stránce.
Herbart působil spíše osamocen. Pedagogické názory pro svou složitost a obtížnost srozumitelnost prosazovaly velmi pozvolna.Rozšiřování názorů po jeho smrti nejdříve v Německu.
Herbart věřil v pokrok lidstva na základě výchovy.Hlásal že církev nemá mít nadváhu nad školou a že učitelstvo má být na svůj úkol důkladně vzděláno a připraveno.
„Vychovávání je věc rodinná; z rodiny vychází a do ní se zpravidla vrací.“
- idealistický filozof, psycholog, pedagog a estetik
- první pedagogickou zkušenost získal jako soukromý vychovatel v Bernu
- zaměřil se na výchovu dorostu vyšších tříd
- vyučoval na gymnáziu v Brémách
- 1802 habilitoval na univerzitě v Gottingenu a zde přednášel do roku 1808
o Všeobecná pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806)
o Všeobecná praktická filozofie (1808)
- 1808 na pozvání pruské vlády přešel Herbart na univerzitu do Královce – až do 1833
- 1833 zpět v Gottingenu, zde vyvíjel rozsáhlou učitelskou a vědeckou činnost zejména v oboru psychologie a organizace školy
o Aforismy o pedagogice
o Nárys pedagogických přednášek (1835) – „Pedagogika jakožto disciplína závisí na praktické filozofii a psychologii. Filozofie udává cíl výchovy, psychologie ukazuje cestu a prostředky, jak překonávat překážky.“ → tím je dána závislost pedagogiky na zkušenosti.
- pedagogika je samostatná a nezávislá vědecká disciplína
- pedagogika součástí filozofie, liší se od speciálních disciplín metodou – NE obsahem
Pedagogika
teoretická (úvahy o vzdělanosti žáků, možnosti výchovy, prostředky výchovy, instituce) – pedagogika psychologická
praktická (udává praktický cíl výchovy, druh zkušeností, které je třeba získat – vedení, vyučování, mravní výchova) – pedagogika aplikovaná
Činnosti duše – paměť, pozornost, proces apercepce – důležitý z hlediska pedagogiky.
Proces apercepce probíhá v podobě osvojování nových představ a jejich zařazování k představám starým.
Pravidlo pro pedagogiku – je možno bezprostředně působit pouze na chovancovy představy a na jeho intelekt.
Herbart budoval svou vlastní soustavu pedagogiky na etických a psychologických základech s použitím empirie.Zjistil, že výchova musí respektovat budoucí život chovance,proto práce vychovatele musí být všestranná.Musí se ponechat žákova vlastní individualita.
Výchova je nutná a potřebná po stránce mravní.
Výchova individua přispívá i ke kulturnímu a mravnímu pokroku lidstva.
Všeobecná pedagogika
- rozumové vzdělání – podněcuje duševní čilost
- mravní výchova – podporována chovancova mravní aktivita.
Herbart usiloval o celek, komplexnost průběhu výchovy.
Herbart vůbec nezahrnoval péči o tělesné zdraví.
Herbart tělesné tresty nezavrhuje,ale domnívá se, že mají být vzácné – aby z nich šel spíše strach, než aby byly vykonávány.Za nejlepší prostředek kázně považuje autoritu a lásku.
Zájem – druh činnosti – podnětem je samo vyučování. Předstupněm zájmu je pozornost.
4 stádia vyučovacího postupu – jeho stoupenci pojmenovali jako formální stupně výchovy.
1. Jasnost – výklad učitele, předvedení nové látky (názor, rozbor)
2. Asociace – rozhovor (volná rozprava učitele se žákem)
3. Systém – závěry, zobecnění, pravidla, definice, formulace (soustavný výklad)
4. Metoda – použití v praxi (praktická aplikace)
Herbart vysoko oceňoval matematiku, které zajistil i místo v gymnazijní učební osnově.
Herbart žádal o vyčlenění zvláštní hodiny pro vyučování mateřského jazyka.
4 druhy mravní výchovy
- držet žáka v mezích
- řídit žáka.
- stanovit pravidla chování.
- Rozněcovat duši dítěte pochvalou a pokáráním.
Herbartovo rozlišení 4 period dětství
- 0-3 roky – v popředí veškeré péče je tělesné zdraví dítěte, dominují úkoly vedení
- 4-8 roků – Hlavní slovo zde připadá výchově mravní, vyučování pouze prvopočáteční elementy.
- 9-15 roků – věk chlapecký, věnovaný především vzdělání rozumovému
- 16 a více – věk jinošský, vstup do společnosti, hledání životního cíle
Herbart vytýká škole neschopnost proniknout k vlastní individualitě žáka. – uniformní vyučování.
Herbart ve svém pedagogickém semináři připravil vysoce kvalifikované učitele středních škol po pedagogické stránce.
Herbart působil spíše osamocen. Pedagogické názory pro svou složitost a obtížnost srozumitelnost prosazovaly velmi pozvolna.Rozšiřování názorů po jeho smrti nejdříve v Německu.
Herbart věřil v pokrok lidstva na základě výchovy.Hlásal že církev nemá mít nadváhu nad školou a že učitelstvo má být na svůj úkol důkladně vzděláno a připraveno.
Hodnocení: (hodnotilo 18 čtenářů)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz