Lada Josef

Josef Lada se narodil 17.12.1887 v Hrusici u Senohrab a zemřel 14.12.1957. Rané práce tiskl pod pseudonymem. Zpočátku se učil malířem pokojů, ale vyučil se knihařství. Současně navštěvoval večerní kursy kreslení u A.Jakeschkeho na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde byl v roce po dvou neúspěšných pokusech přijat jako posluchač u E.Dítěte a A.Hofbauera. V druhém semestru školu opustil a vyvíjel se dál jako samouk. První větší výstava Ladovy tvorby se konala v roce 1946 ve výstavní síni Mánesa.

Josef Lada je rozený kreslířský typ. Kreslil už v dětství na vše, co mohl a všechno co viděl nebo o čem slyšel. Výtvarně byl ovlivněn jednohlavými hracími kartami, venkovskými kalendáři a Alšovým Špalíčkem národních a lidových písní. Během učení se knihařství poznal další Alšova ilustrační díla a díla A.Kašpara, Z.Braunerové a plakáty M.Švabinského, V.H.Brunera, Fr.Kysely a J.Bendy.

Nejstarší publikované obrázky z let 1904-5 jsou zřetelně inspirovány Alšem (Kaple sv.Martina na Vyšehradě, Máj II, ...) a Kašparem. Od roku 1905 nastupuje vedle toho silný vliv secesní dekorativní stylizace. Po roce 1910 nastupuje v kresbách pro Humoristické listy typická Ladova kontura, zatím je to jen čára, která odděluje pomyslné objemy a prostou lineární perspektivou hloubí prostor, Lada jí ještě nevdechl pružnost a vtip. O zralém kresebném stylu lze hovořit až kolem roku 1920; do té doby ještě doznívají pozůstatky secese.
Ladův humor a osobitá poezie se soustřeďuje do světa prosté středočeské krajiny, která je obydlená prostými dušemi. Byl to svět neromantický, selsky a chalupnicky dělný, s nesčetnými povinnostmi i zákazy, ale byl to svět úžasně poetický. Obyvatelé mají historické znaky venkovanů před stoletím, ale jsou nám dodnes velmi blízcí. Ladův styl nese od nejrannějších známých počátků až do konce života znaky elementárního dětského gestuálního projevu. Jeho individuální hrdinové v sobě ztělesňují viální sílu svého lidu a dokáží neztratit svou tvář ani pod nejtěžšími ranami osudu.

Dílo: Tancovačka (1926), Štědrý večer (1930), Jaro na vsi (1931), První jarní vyjížďka (1933), Zabijačka (1935), Nebeská vrata (1937), Vodník (1939), Jaro (1940), Zvířátka přezimují u hajného (1941), Ponocný (1942), Májová noc (1944), Vydra (1944), Ponocný (1948), Slouha vytrubuje (1952), Hastrman v zimě (1957).