Krásnohorská Eliška

Básnířka, prozaička a literární kritička, libretistka oper B. Smetany, K. Bendla a Z. Fibicha, překladatelka. Průkopnice ženského hnutí.
Pocházela z početné rodiny pražského řemeslníka, nedostatek vzdělání doplňovala samostatným studiem a četbou. Na začátku šedesátých let se u ní zjistila nemoc kloubů, nemohla se tedy věnovat malířské ani hudebně reprodukční činnosti. Přispívala do časopisů například Lumír, Osvěta, Květy, Světozor, Zlatá Praha a jiné. Nedostatek vzdělávacích příležitostí pro dívky ji přivedl k aktivní práci v ženském hnutí, byla redaktorkou Ženských listů, předsedkyní Ženského výrobního spolku a zakladatelkou první dívčí střední školy v Rakousku Minerva. Trvalé přátelství navázala s Karolinou Světlou. Roku 1922 jí byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.
Do literatury vstoupila roku 1863 verši v Lumíru. Vliv Hálkovy poetiky je patrný na první básnické sbírce "Z máje žití". Lyrickým obrazem života a přírody je sbírka "Ze Šumavy", sbírka "K slovanskému jihu" je inspirována bojem balkánských národů s Turky. V Dalších sbírkách lyrických i epických není osobní prožitek již tak silný.Umíněnou satirou na soudobý český politický život je sbírka "Bajky velkých". Nejrozsáhlejší součástí Krásnohorské tvoří próza, většinou romanticky založená, se silně moralizujícím akcentem. Hodně psala pro děti a pro mládež, patří k nevýznamnějším autorům dětské literatury na přelomu století. Do české literatury uvedla typ dívčího románu. Rovněž svými překlady se zařadila k proslulým českým překladatelům 2. poloviny 19. století, Vrchlickému a Sládkovi. Jako kritička patřila k okruhu časopisu Osvěta. Významná jsou její libreta k operám Smetanovým, dále Bendlovým a k Fibichově Blaníku. Její dílo dokreslují paměti "Co přinesla léta" 1-2 se vzpomínkami na dětství, literární počátky a na vůdčí představitele národní kultury.

Vlastním jménem : Alžběta Pechová
Datum, místo narození : 18. 11. 1847 Praha
Datum, místo úmrtí : 26. 11. 1926 Praha