Gutenberg Johannes

Johannes Gutenberg

Nikdo přesně neví, kdy a kde se Johannes Gutenberg (vlastním jménem Gensfleisch) narodil. Bylo to v Porýní, zřejmě v Eltville nad Rýnem, někdy v letech 1397 až 1400. Protože ani místo, ani datum nejsou přesně doloženy, přisoudili badatelé Johannu Gutenbergovi rok narození 1400 a město Mohuč, které v jeho době Porýní vévodilo. V době vrcholícího středověku byla Mohuč označována za "metropoli měst" a "diadém říše" a mohučský arcibiskup měl právo být povolán k volbě panovníka.

DĚTSTVÍ

Gutenbergův otec obchodoval pravděpodobně se suknem a patřil k patricijům města. Od roku 1372 je uváděn jako mohučský občan pod jménem Friele Gensfleisch zur Laden. V té době se jména ještě nedědila. Mohučští patricijové dostávali jména podle domů. Jméno Gutenberg se poprvé objevilo v dokumentu v roce 1419. Kvůli sporu kolem volby nového starosty v roce 1411 Mohuč na čas opustilo 117 patricijů. Jedním z nich byl i Gutenbergův otec. Útočiště našel v porýnském městečku Eltville, kde jeho rodina vlastnila usedlost. (Tento dvorec je nyní renovován a uvažuje se o tom, že v něm bude Gutenbergovo muzeum.)

ŠTRASBURK

Prvním doloženým místem Gutenbergova pobytu je Štrasburk, kde prožil jedenáct let. Město s 25 000 obyvateli tehdy bylo bohatým obchodním centrem. Gutenberg uměl lidi nadchnout pro své záměry a pak je uskutečnit. Zhruba od roku 1437 vyučoval zámožného občana Andrease Dritzehna broušení a leštění drahokamů. O něco později založil družstvo, které mělo vyrábět poutnická zrcátka a místní relikvie pro velkou pouť do Cách. Šlo o malé kovové rámečky ze slitiny cínu, na které se upevnilo zrcátko. Poutníci si je připevňovali na klobouky, aby zrcátka zachytila co nejvíce žehnajících a uzdravujících paprsků. Věřilo se, že vyzařují z relikvií. Pouť však byla kvůli morové nákaze o rok odložena a vložený kapitál Gutenbergovi nic nevynesl.

POČÁTKY KNIHTISKU

Je známo, že první pokusy s "pohyblivými" písmeny se dělaly už od roku 1438. V té době se Gutenberg přesunul do Mohuče, kde získal nejdříve menší půjčku (150 guldenů) od Arnodla Gelthuse a vybudoval první tiskařskou dílnu. V ní někdy koncem roku 1445 vytiskl svůj první historický tisk. Je to zlomek o posledním soudu zvaný též Zlomek knih Sibylliných , který měl asi sedmadvacet stran. O něco později získává Gutenberg od svého vzdáleného příbuzného, mohučského obchodníka Johannese Fusta, velkou půjčku (800 guldenů) na tiskařské zařízení větší dílny. Dílna byla umístěna na statku Humbrecht, který byl Fustovým majetkem. Fust se pak dalšími 800 guldeny stal podílníkem Gutenbergova tiskařského podniku. Částka 1600 guldenů v přepočtu na dnešní hodnotu peněz představuje přes jeden milion marek.

HISTORIE

Evropský knihtisk měl své předchůdce mimo Evropu. V Číně bylo známo rozmnožování rukopisů pomocí písmen (znaků) vyřezávaných do kamene a později do dřeva už ve druhém století př. n. l. Nejstarší zachovaný čínský dřevoryt je z roku 932. Sazba z pohyblivých znaků se v Číně objevila v jedenáctém století, v Koreji v roce 1232. (Knihtisk je mechanické rozmnožování psaného textu pomocí pohyblivých písmen odlévaných z matric ve speciálním strojku a otiskovaných tiskařskou černí na lisu.) Iv Evropě předcházel knihtisku z pohyblivých písmen tisk z desek neboli deskotisk (xylografika). Ve dvacátých a třicátých letech patnáctého století vznikaly takzvané blokové knihy, jejichž jednotlivé listy byly tištěny z desek. Zachovalo se jich asi sto.

BIBLE

Rané tiskařské práce provází problém. Žádné dílo z Gutenbergových dílen nenese jmenovité označení. Zcela jistě však z jeho dílny vyšel jeho nejslavnější tisk - bible, a to nejprve dvoudílná. Byla vytištěna v letech 1452 - 1455 a kvůli dvaačtyřiceti řádkům na odstavec se jí někdy říká krátce B42. Vyšla nákladem 150 až 180 výtisků a měla 1282 potištěných stran. Přípravy na její vytištění trvaly zhruba tři roky. Ke konci tisku této bible došlo mezi Gutenbergem a jeho věřitelem Johannesem Fustem ke střetům. Fust požadoval vrácení svého kapitálu a zažaloval Gutenberga za zpronevěru peněz. Gutenberg musel půjčené peníze vrátit. Fust získal velkou část dílny, polovinu vytištěných biblí a s Gutenbergovým bývalým spolupracovníkem Petrem Schöfferem založil velký tiskařský podnik. Na konci padesátých let připravil Gutenberg tisk třídílné bible, která měla třicet šest řádků na odstavec. Dodal k němu soubor písmen a bible vyšla v Bamberku.

ELTVILLE

Když v roce 1462 dobyl Mohuč arcibiskup Adolf II. Nassavský, muselo mnoho obyvatel město opustit, mezi nimi také Gutenberg. Pravděpodobně se stáhl do porýnského městečka Eltvillu, kde měla jeho rodina usedlost. V místním arcibiskupském chrámu v Eltville je u vchodu erb Gutenbergovy rodiny. Jeho motivem je poutník se žebráckou holí. Dosud se vedou spory o to, co námět vyjadřuje. V Eltvillu později vznikla další tiskárna, nad kterou měl Gutenberg zřejmě dozor.

CATHOLICON

V té době se Gutenberg podílel na přípravě tisku dalšího významného díla - latinsko-německého slovníku Catholicon . Byl to výkladový slovník sestavený v roce 1268 Johannesem Balbusem pro správné pochopení bible. Šlo o rozsáhlý text, a proto byl pro něj vytvořen poměrně malý rozměr písma. Náklad Catholiconu byl na tehdejší poměry vysoký. Vytisklo se asi 300 exemplářů. Víme, že slovník byl vytištěn v Mohuči, ale jméno tiskaře v něm není uvedeno. V úvodu slovníku se říká: ..."tato výtečná kniha Catholicon byla zhotovena ne pomocí pisátka a pera, nýbrž zázračnou harmonií a mírou kovových písmen a forem..."

OCENĚNÍ

V lednu 1465 byl již osleplý Gutenberg za zásluhy o knihtisk jmenován dvořanem mohučského arcibiskupa Adolfa II. von Nassau. Vrací se do Mohuče a dostává doživotní příděl šatů a potravin. (Dvorní obleky, 2180 litrů kořalky a 2000 litrů vína). Tato veřejně projevená pocta svědčí o tom, že význam Gutenbergova díla si uvědomovali už jeho současníci. Poslední roky života prožíval Gutenberg v Mohuči. Zemřel 3. února 1468 a byl pochován v místním františkánském kostele. Jeho hrob však nelze identifikovat.