Husák Gustáv

Gustáv Husák se narodil 10.ledna 1913 v Bratislavě. Už za studentských let se aktivně zapojoval do veřejného dění a jeho projev k výročí 28.října či k narozeninám T.G.Masaryka mu vynesly uznání ředitelství školy.

Jako šestnáctiletý Husák vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933 do Komunistické strany Československa. V té době studoval Husák právnickou fakultu v Bratislavě a Gottwald označil Československo za "versaillský zmetek" a za "obnovení takového žaláře národů jako bylo Rakousko". Gustávu Husákovi se tehdejší uspořádání Československa nelíbilo a Beneše téměř nenáviděl.

Za druhé světové války byl Husák odpůrcem Tisova fašistického Slovenského státu. Husák byl členem hnutí odporu a aktivně se účastní Slovenského národního povstání, byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Husák v té době zastával názor, že Čechy i Slovensko by měly být připojeny k SSSR, později pak byl zastáncem společného státu Čechů a Slováků.

Po válce byl Husák zarytým odpůrcem tehdy nejsilnější ?Demokratické strany?. Husák za podpory českých politických stran dopomohl k podpisu tzv. třetí pražské dohody. Ta způsobila, že rozhodnutí Slovenské národní rady podléhala schválení československé vlády, pověřenci rady pak byli přímo podřízeni ministrům pražské vlády, Gustáv Husák se stal předsedou Sboru pověřenců a zůstal jim až do roku 1950.

V roce 1947 z titulu své funkce Husák nátlakem vypudil ze Sboru pověřenců jeho nekomunistické členy. Po komunistickém převratu 1948 byl Gustáv Husák v silné pozici, ale na jaře roku 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalismu, odvolán z funkce Sboru pověřenců a v únoru roku 1951 byl zatčen. V dubnu 1954 pak byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Při procesu byl Husák jedním z mála lidí, kteří se odmítli přiznat k činům, které nespáchali. Propuštěn byl už o šest let později při rozsáhlé amnestii prezidenta Antonína Novotného. V roce 1963 byl Gustáv Husák plně rehabilitován.

Vězení Husáka nezlomilo a neubralo mu nic ve své víře v komunismus. V šedesátých letech kdy se uvolňovaly poměry byl jedním z čelních reformátorů KSČ a spolupracovníkem Dubčeka. V dubnu 1968 se dokonce stal místopředsedou československé vlády.

Po okupaci v roce 1968 se Gustáv Husák ale k Dubčekovi otočil zády a přiklonil se na stranu SSSR pod vedením Brežněva. Tomu se Husák zdál jako vhodný politik který by Československo přiklonil více k Moskvě a proto jej podporoval. Husák nejprve (v roce 1969) vystřídal Alexandra Dubčeka ve funkci prvního tajemníka KSČ a v roce 1971 se stal jejím generálním tajemníkem. Po odvolání Ludvíka Svobody byl Gustáv Husák zvolen 29.5.1975 prezidentem ČSSR.

Při Husákově nástupu se situace v republice zdála vcelku klidná. Až od poloviny 80 let se začaly prohlubovat rozpory v ideově komunisticky vedeném státě. Občané byli stále méně ochotni přijímat politiku komunistického režimu, a zatímco Chartu 77 podepsalo původně pouze několik set lidí, k petici Několik vět se v roce 1989 již přihlásily desetitisíce občanů. Vše vyvrcholilo ?sametovou revolucí? v listopadu 1989. Husák odmítl situaci řešit násilím a tím se významně podílel na tom, že se revoluce nezvrtla v krveprolití. 10.prosince 1989 Husák jmenoval novou vládu pod vedením Mariána Čalfy, tzv "vládu národního porozumění" a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. Na uvolněný prezidentský post byl zvolen Václav Havel. Jedním z tehdejších kandidátů na toto místo ale byl i Alexander Dubček.

Gustáv Husák zemřel 18.února 1991 v Bratislavě jako polozapomenutá osoba.