Richard I. Lví Srdce

RICHARD I. LVÍ SRDCE

CESTA KE KORUNĚ
 Richard I. byl třetím synem Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské, narodil se 8. září 1157.
 1173-1174 Se svými bratry Henrym a Geoffreyem se účastnil revolty vůči vlastnímu otci, a později v roce 1183 dokonce proti svým bratrům, když zasahovali a podporovali revoltu vůči Richardovi v Akvitánsku. V roce 1189 bojoval opět proti svému otci, porazil ho, ještě než stárnoucí král Jindřich II. zemřel. Tím se z Richarda, vévody Akvitánského, stává král Richard I.

1190 KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
 O panování se ale nový král zajímá jen velice málo - koneckonců, v příštích deseti letech stráví v Anglii jen pouhých šest měsíců.
 V roce 1190 se Richard I. připojuje ke třetí křížové výpravě. se svojí armádou vyplouvá do Palestiny s úmyslem přezimovat na Sicílii. Když ale zjistí, že Sicilané nejsou příliš pohostinní, vezme útokem Messinu a vezme obyvatelům to, co mu nejsou ochotni nabídnout z přátelství. Na cestě dobývá i Kypr, kde se v roce 1191 žení s Berengárií Navarskou. Spolu s Filipem II. , francouzským králem, dobývá Akkonu. Filip II. se poté vrací do Francie, kde začíná útočit proti Richardovi s jeho bratrem Janem. Richard zůstává ve Svaté zemi.
 Na jaře pak Richard I. vyplouvá ze Sicílie ke Kypru, kde si zřizuje zásobovací základnu. Do Palestiny pak dorazí 8. června roku 1191.
 Zde pak dosahuje spojení své armády, anglické, s armádou francouzskou a německou a ujímá se velení při obléhání Akru, obléhání, které do jeho příjezdu trvá celé dva roky. Pod Richardovým velením je město dobyto za šest týdnů - po vstupu do města pak nechá Richard nemilosrdně popravit na dvacet sedm tisíc zajatců...
 Po tomto svém vítězství se Richard I. s anglicko-německo-francouzskou armádou vydává na pochod k Jeruzalému, který chce osvobodit od nadvlády sultána Saladina, který Svaté město okupuje od roku 1187. Během pochodu se Richard projevuje jako velmi schopný stratég - postupuje se svojí armádou o síle padesáti tisíc mužů po pobřeží, takže jej může současně doprovázet loďstvo, vezoucí zásoby.




















1191 -1194 Richard I. ve svaté zemi
 7. září 1191 pak Richardovo vojsko zničí osadu Arsuf, kde křižáci zabijí sedm tisíc mužů.
 Na své další cestě pak čelí křižáci jen nepatrnému ozbrojenému odporu, ale Saladin se brání jinak - rozkáže, aby se z území mezi Arsufem a Jeruzalémem stala "spálená země". Jsou zničeny zdroje pitné vody, znehodnoceny všechny potraviny.
 Celý rok pak Richard se Saladinem kříží zbraně, ale není schopen ho porazit - Richard totiž nedokáže zajistit dostatek potravin, aby mohl oblehnout Jeruzalém.
 V září roku 1192 se pak oba vojevůdci dohodnou na tříletém příměří - křižáci pak zůstávají v Akru a ponechávají si kus palestinského území kolem pobřeží. A ačkoliv muslimové mají stále obsazený Jeruzalém, křesťanští návštěvníci mají povolený přístup ke svým svatyním ve městě.
 Koncem roku 1192 vyplouvá Richard I. Lví srdce na cestu domů - jeho loď přitom ztroskotá a on se pak stává zajatcem Leopolda Rakouského, který ho poté drží postupně v různých hradech.
 Propuštěn je Richard až v únoru roku 1194, když je za něj Anglií zaplaceno na tehdejší dobu obrovské výkupné sto padesát tisíc marek.


1194 Návrat do Anglie
 Ve vlasti je poté Richard I. Lví srdce 17. dubna 1194 podruhé korunován, aby potvrdil svůj majestát, ale v Anglii se opět dlouho nezdrží - v květnu roku 1194 král opět opouští Anglii a tentokráte míří do Normandie, kde pak dalších pět roků vede drobné šarvátky a války s nejrůznějšími nepřáteli, činícími si nároky na jeho korunu a území.

Anglie
 Richard se vrátil na krátko do Anglie, aby potlačil revoltu, vedenou jeho bratrem Janem, který krátce po Richardově příjezdu chvatně Anglii opouští. Poté se pustil do boje s francouzským králem Filipem II..
 Na jaře roku 1199 Richard I. Lví srdce umírá - v průběhu jedné malé, bezvýznamné šarvátky, kdy opět vede osobně útok svých vojáků, jej zasáhne do ramene střela z kuše: do rány se dostává sněť a 6. dubna pak Richard I. Lví srdce ve věku čtyřiceti jedna let zemře.
 Nezanechává po sobě žádného potomka, následníka trůnu - i když se během svého putování do Palestiny v roce 1191 žení na Kypru s Berengarií, dcerou Sancha VI. Navarrského, jedná se o zcela formální svazek, určité důkazy svědčí pro to, že tento slavný král a vojevůdce byl homosexuál. Po něm nastupuje na trůn jeho bratr Jan.
 Ačkoliv Richard strávil za své vlády v Anglii pouhých šest měsíců, jeho ministři, William z Longchampu a Hubert Walter zpravovali jeho zemi pomocí velmi funkčního administrativního systému z dob Jindřicha II. a ještě jej zdokonalili. Richardovo hrdinství v boji a rytířskost jej nesmazatelně zapsali do středověké literatury a připominají se nám i nyní.

Setkání s Robinem Hoodem
 A pokud se zamyslíte, kdo to mohl být ten "chybějící král", za jehož absence prostý lid tak trpěl vykořisťování zlého vévody z Nottinghamu, až si našel svého hrdinu, který bohatým bral a chudým dával, tedy Robina Hooda, vězte, že to byl právě Richard I., který byl dle příběhu právě na již zmíněné křížové výpravě. Po svém návratu rychle vyhnal Jana ze země, a postupně ovládl Anglii, až na jediné panství - Nottingham. A tak v březnu roku 1194 se král spojil s dalšími jednotkami a nottinghamský hrad oblehl a po dvou dnech i dobyl. Den poté si jel zalovit do Sherwoodu. Zde vyvstává misto pro legendu Robina Hooda, který se podle jedněch s králem setkal právě na lovu v Sherwoodu, podle jiných se s ním účastnil obléhání Nottinghamu, dříve dokonce přepadával bohaté a pomáhal shromažďovat výkupné pro Richarda, drženého v zajetí, a podle dalších se dokonce přidal k Richardovi při jeho tažení proti francouzskému králi. Jak to bylo doopravdy nám asi zůstane navždy utajeno, jedno je ale jisté. Král Richard byl statečný bojovník, věrný své víře, a na rozdíl od Robina Hooda o jeho existenci nemusíme pochybovat.
 Více http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&sl=sk&u=http://forum.valka.cz/ftopic19977.html&prev=/search%3Fq%3DRichard%2BLv%25C3%25AD%2BSrdce%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26sa%3DN%26start%3D160&rurl=translate.google.cz&usg=ALkJrhjLK-ZLoRh3MzrLmohIR1f4cL5uKw#ixzz0XDnlDwVo


Ustanovení pro námořníky
 Kdo usmrtí jiného, bude k němu připoután a svržen spolu s ním do moře.
 Zabije-li někdo druhého na souši, bude pohřben za živa spolu se zavražděným.
 Potvrdí-li věrohodní svědci, že někdo tasil meč na druhého, přijde útočník o ruku.
 Kdo udeří pěstí aniž prolije krev, bude potopen třikrát do moře.
 Každé rouhání se Bohu bude potrestáno pokutou ve výši jedné unce stříbra.
 Kdo bude přistižen při krádeži, bude ostříhán do hola, potřen dehtem, vyválen v peří a při nejbližší příležitosti vysazen na pevninu.

Richard Lví srdce na stříbrné pamětní minci
 Rakouská mincovna bude vydávat druhou minci v nominální hodnotě 10 euro ze série stříbrných pamětních mincí "Tales and Legends in Austria" (Rakouské pověsti a legendy ). Pro nynější minci bylo zvoleno téma zajetí Krále Richarda I. na jeho cestě domů ze třetí křižácké výpravy v roce 1192 a pověst o jeho věrném příteli Blondelovi, který objevil hrad ve kterém byl král uvězněn.
 Líc stříbrné pamětní mince zobrazuje Blondela na koni pod hradem Dürnstein jak hraje na mandolínu a zpívá a tím skrytě komunikuje s králem. Rub mince zobrazuje zajmutí Richarda Lví srdce v kuchyni hostince v Erdbergu. Leopold a jeho dva vojáci prohlédli jeho přestrojení za pomocníka v kuchyni jak připravuje pečené kuře. Pod Richardovým pláštěm lze spatřit tři lvi Anglie zdobící jeho hrud.
 Mince jsou raženy z 92.5% ryzího stříbra v hodnotě 10 euro.

 Richard Lví srdce a Rakouské vězení
 Při návratu z výpravy jej na vánoce 1192 zajal nedaleko Vídně babenberský vévoda a vládce nad Rakouskem a Štýrskem Leopold, který měl s Richardem rozepře už z doby, kdy ve Svaté zemi společně dobyli město Akkon. Při této válečné výpravě došlo k ostrým sporům o to, zda jsou korouhve Leopolda V. svým významem rovnocenné korouhvím Richarda I.
 6. ledna 1193 se Jindřich VI. v Řezně setkal se svým vznešeným zajatcem. V únoru 1193 bylo dohodnuto, že Richard dá za své propuštění císaři 100 000 hřiven stříbra a polovinu z této částky dostane Leopold Babenberský jako věno Eleonory Bretaňské, která se provdá za jeho syna.