Vinci Leonardo da

Leonardo da Vinci

Narození : 15.4.1452 (Vinci,Itálie)
Úmrtí : 2.května 1519 (Cloux,Francie)
Díla :Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře a další

ŽIVOTOPIS
Italský malíř, sochař, architekt, inženýr a vědec, jedna z největších osobností v kultuře epochy renesance, u které umění a věda splynuly vjedno jakožto prostředky k objektivnímu poznání reálného světa, Jeho celé jméno znělo Leonardo di ser Piero da Vinci, což znamená Leonardo, syn Pierův, z města Vinci. Narodil se jako nemanželské dítě. Do školy začal chodit už v pěti letech. Již tehdy byl výjimečný tím, že odmítal veškeré danosti a o všem se chtěl přesvědčit vlastním rozumem. O mladém Leonardovi se ví jen tolik, že byl příjemného vzhledu a tak silný, že mohl ohýbat i sen o jestřábovi, který měl napadnout Leonarda v kolébce, a jemuž věnoval celou knížku Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Byl nelegitimním synem 25-ti letého notáře, Ser Piera, a venkovské dívky, Cateriny. Jeho otec si malého kloučka vzal hned krátce po jeho narození do opatrování, zatímco se jeho matka provdala za někoho jiného a přestěhovala se do sousedního města. Takto odděleně od sebe žili, každý z nich měl děti, ne však jeden s druhým, a celkem tedy Leonardovi obstarali 17 nevlastních bratrů a sester. Malý Leonardo vyrůstal na venkově v domě svého otce, kde měl přístup k učeným textům, které vlastnili jeho příbuzní a přátelé.
Úsilím podložit svou realistickou metodu spolehlivou teorií povznesl renesanční umění na nový stupeň. Po důkladném humanistickém vzdělání nabyl praktických výtvarnických zkušeností v dílně florentského malíře a sochaře Andrea del Verrocchia. Pod dohledem zralého umělce si Leonardo rychle osvojil technickou zručnost, ale také prostorové vnímání a schopnost naprosto přesně zobrazovat dané předměty. Dřív než se pustil do malování, dlouho pozoroval každý detail zobrazovaného objektu, ať už to byly lidé, rostliny nebo zvířata. Vše se snažil vyobrazit s velikou precizností, přesností a citem. V pátrání po nových výzvách a možnostech a po vyšších výdělcích vstoupil roku 1482 do služeb vévody z Milána, opouštějící svoje původní poslání ve Florencii - malování obrazu „Uctívání Tří králů“.Tam pracoval jako vojenský inženýr, architekt, malíř asochař. V Miláně strávil celých 17 let, odešel až v roce 1499 po ztrátě moci vévody Ludovica Sforzy.
Po krátkém pobytu v Mantově a v Benátkách se roku 1500 vrátil do Florencie a odtud roku 1506 opět do Milána.
Asi okolo roku 1503 Leonardo údajně začal pracovat na slavném díle Mona Lisa.
Dne 9. června 1504 obdržel oznámení o smrti svého otce, Ser Piera. Díky vynalézavosti jeho nevlastních bratrů a sester byl Leonardo zbavený jakéhokoliv dědictví. Smrt jeho milovaného strýce, měla za následek další boje o dědictví, tentokrát však Leonardo machinace svých nevlastních sourozenců nevzdal, pustil se s nimi do boje a strýcovy peníze a pozemek získal. Později přešel do Říma, odkud byl povolán do služeb Františka I. do Francie, kde strávil poslední léta života.
Z jeho činnosti architekta jsou známy modely (kupole dómu v Miláně) a projekty (dóm v Pavii, ideální město). Z plastické tvorby se nedochovalo nic. Z jeho malířských prací prosluly zejména nástěnný obraz Poslední večeře v klášteře Santa Maria delle Grazie v Miláně (1494 - 97), který dramatičností, psychologickou hloubkou a působivostí realistického výrazu náleží k vrcholům světového umění, slavná podobizna Mony Lisy (Louvre) a další.
Velikou pozornost věnoval kresbě; významné místo v jeho tvorbě zaujímá kresba jako vědecká ilustrace. Asi 7000 stran dochovaných rukopisů Leonarda da Vinciho obsahuje jeho myšlenky k nejrůznějším otázkám umění, vědy, techniky aj. Jako vědec obohatil téměř všechny oblasti vědění: v mechanice se např. snažil pokusně určit koeficient tření, zkoumal ráz pevných těles, pevnost a pružnost různých materiálů; významné místo v jeho tvorbě zaujímají hydrotechnické projekty; je autorem nesčíslných konstrukcí tkacích strojů, přístrojů k broušení skla, létacích aparátů; navrhl padák, helikoptéru aj. Jeho poznámky a studie, týkající se matematiky, optiky, astronomie, anatomie, botaniky aj., obsahují bezpočet na tu dobu nových poznatků a pronikavých hypotéz. Všechny své vědecké zápisky psal Leonardo da Vinci italsky.
Jeho práce byly vydány teprve s době od 2. poloviny 19. století do 30. let 20. století, takže zůstaly bez vlivu na vývoj přírodovědy ve stoletích následujících po jeho smrti. V mnoha případech bylo nutno znovu objevovat myšlenky tohoto velkého humanisty, jehož veškeré úsilí směřovalo proti "strašidlům středověku" a k vytvoření realistického umění a vědy, vycházející vstříc potřebám života.
Ačkoliv trpěl ochrnutím své pravé ruky, byl Leonardo stále schopný malovat a učit.
Leonardo da Vinci zemřel 2. května 1519 v Clouxu, ve Francii. Legenda má za to, že král František I. stál u jeho lože, a ve chvíli Leonardovi smrti, držel jeho hlavu v náručí.