Zrzavý Jan

Jan Zrzavý
Kubismus
Symbolismus
Secese


Použitá literatura:
Seznam použité literatury
* 1890 - † 1977, Česká republika,

Český malíř, grafik, ilustrátor a scénický výtvarník Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v Okrouhlicích u Havlíčkova Brodu jako šesté dítě řídícího Jana (Hanuše) Zrzavého. Na jeho tvorbu měla bezpochyby nevšední vliv výchova jeho otce, který ho už jako dítě seznamoval s barevným světem fantazie pohádek a starých pověstí. Jeho otec také hrál ochotnické i loutkové divadlo, které podporovalo mladého Zrzavého v jeho uměleckém cítění. Jako dítě i chlapec Zrzavý rád kreslil i maloval a vždy se chtěl stát malířem.

Zrzavý nejdříve studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, poté na reálce v Kutné Hoře a nakonec dokončil měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. V této době si krátil čas malováním krajin a maloval také podle předloh různé knižní ilustrace. Maloval také během své vážné nemoci v roce 1905, kdy se připravoval ke zkouškám na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Na školu tehdy ještě nebyl přijat, nicméně bylo mu doporučeno přípravné studium na soukromé malířské škole.

Zrzavý začal svoje soukromé studium na škole Karla Reisnera v Praze, po několika měsících přešel k Františku Županskému, který však školu po čase uzavřel, a tak dokončil svá studia pod vedením Františka Ženíška mladšího. Během přípravného studia v Praze se Zrzavý seznámil s tamním uměleckým životem, často docházel na různé výstavy, koncerty i divadelní představení. Kromě malování v této době také skládal básně a zvažoval i herectví.

Na podzim roku 1907 začal Zrzavý studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Na jeho studiích na něj měla největší vliv tvorba francouzských impresionistů a Zrzavý dokonce navštívil Paříž. Po dvou letech studia byl Zrzavý na konci školního roku vyloučen. V dalších letech se celkem čtyřikrát pokoušel o přijetí na Akademii v Praze, nicméně nebyl přijat. Nadále se věnoval samostudiu, zaujala ho hlavně tvorba starých italských mistrů.

V roce 1910 Zrzavý společně s Josefem Váchalem, Janem Konůpkem a Františkem Koblihou založil volné umělecké sdružení Sursum (Vzhůru). Tato umělecké skupina svou tvorbou vycházela ze symbolismu. Skupina vystavovala na podzim 1910 v Brně, nicméně Zrzavého obrazy na této výstavě nebyly, ztratily se totiž cestou z Prahy. Následující rok se Zrzavý seznámil s Bohumilem Kubištou, který ho inspiroval k experimentaci se zjednodušením forem, ze které se nakonec vyvinul Zrzavého kubismus.

V roce 1911 Zrzavý na naléhání rodičů začal studovat na obchodní škole v Praze, nicméně jejich spory se neuklidnily a Zrzavý v roce 1912 od nich odešel. Na podzim tohoto roku opět vystavoval se Sursum v Obecním domě v Praze, nicméně tato skupina již byla na prahu svého rozpadu. Tato výstava byla pro Zrzavého velmi úspěšná – jeho obrazy si získaly nadšené hodnocení Bohumila Kubišty, který následně Zrzavého doporučil ke členství ve Spolku výtvarných umělců Mánes.

V době první světové války se Zrzavý seznámil s Josefem Čapkem, který ho následně seznámil s Václavem Špálou. Jejich přátelství se stalo základem pro zformování nové umělecké skupiny Tvrdošíjní, která vznikla v roce 1918. Společně s Čapkem, Špálou, Vlastislavem Hofmanem, Rudolfem Kremličkou a Otakarem Marvánkem se scházeli v kavárně Obecního domu, kde debatovali o svém umění, které bylo silně ovlivněno humanismem a obdivem k lidem, věcem a práci, a které svým způsobem vycházelo z kubismu. Tato skupina se rozpadla v roce 1924.

V roce 1918 Zrzavý onemocněl tyfem. V tomto roce se také seznámil s malířkou Zdenkou Braunerovou, která ho velmi podporovala v jeho tvorbě. Bylo také hlavně její zásluhou, že se na podzim 1918 konala v Topičově salonu Zrzavého první samostatná výstava, ke které si dokonce sám napsal do katalogu úvod. Začal také publikovat svoje teoretické statě a básně, napsal několik pohádek, které rovněž ilustroval. V roce 1920 pobýval v Německu, kde se v berlínské galerii Der Sturm konala jeho samostatná výstava.

V roce 1923 Zrzavý vstoupil do Umělecké besedy a účastnil se jejích členských výstav. Navštívil také poprvé Itálii a vrátil se do Francie, kde našel mnohé inspirace pro svoji tvorbu a v roce 1924 si také v Paříži pronajal vlastní ateliér. V roce 1925 pobýval v Bretani, kde maloval hlavně krajiny. Vycházela také celá řada knih s jeho kresbami, mezi které patřil například Máchův Máj nebo Kytice z pověstí národních K. J. Erbena. Rok 1930 strávil Zrzavý v Paříži, kde se v roce 1934 seznámil s Giorgiem de Chiricem. Do Francie přestal jezdit v roce 1939 kvůli rozhořčení z podepsání Mnichovské dohody.

V roce 1940 se konala v Obecním domě souborná výstava Zrzavého z díla z let 1905 až 1940, následně byla vydána jeho monografie. Později bylo jeho dílo nacisty označeno za zvrhlé umění a bylo mu zakázáno vystavovat. Zrzavého výprava opery Viola Bedřicha Smetany vyvolala pohoršení u okupačního úřadu a dokonce mu hrozilo pracovní nasazení. Po válce Zrzavý pobýval dva měsíce v Paříži a Bretani, jinak žil převážně v ústraní.

Zrzavý byl jedním z nejdůležitějších členů meziválečné české avantgardy. Jeho rané dílo v sobě neslo vlivy secesního symbolismu a impresionismu, se kterými se setkal na svých cestách po Francii. Okrajově ho ovlivnil kubismus, po válce se vyhranil jeho osobitý styl jednoduchých objemů a nepříliš malířsky pojímaného koloritu. Jeho styl byl založený především na imaginaci, byl silně lyricky harmonický a bývá charakterizován jako poetismus.

Po válce se Zrzavý stal profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde učil v letech 1947 až 1950. Oficiální umění socialistického realismu mu nedávalo prostor k vystavování, jeho dílo bylo považováno za nerealistické a neodpovídající budovatelské atmosféře a socialistickým potřebám. I tak se Zrzavý účastnil mnoha úspěšných výstav a vyšla celá řada knih s jeho ilustracemi. V šedesátých letech pobýval Zrzavý mezi Prahou a Okrouhlicemi, kde měl byt a ateliér. V roce 1965 mu byl udělen titul národního umělce.

V roce 1971 vyšla autobiografická kniha Jan Zrzavý vzpomíná na dětství, domov a mladá léta, která byla složena ze starších rozhlasových rozhovorů a přednášek.

Zrzavý zemřel 12. října 1977 v Praze. Byl pohřben na hřbitově v Krucemburku.