Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Josip Broz Tito

Zařazeno: iReferaty.cz > Životopisy > Josip Broz Tito
 
Osobnost:
Datum vložení: 16.2.2021

 

squareVClanku:
id='square-ir'
ZÁKLADNÍ INFORMACE:

Josip Broz Tito se narodil 7. května 1892 chorvatské matce (Marie Brozová - rozená Javeršeková) a slovinskému otci (Franjo Broz) v chorvatském městě Kumrovec, tedy v době Rakousko-Uherské říše.

Podstatnou část svého dětství strávil s dědečkem z maminčiny strany v nedaleké slovinské Podsredě.

Josip byl sedmým z patnácti dětí, někteří z jeho sourozenců ale nepřežili ani první roky svého života.

Jako malý byl pokřtěn a vychován jako katolík, ačkoli byl v dospělosti nevěřící.



ŠKOLNÍ DOCHÁZKA A PRACOVNÍ POZICE:

Ve věku osmi let začal navštěvovat základní školu, ze které ale dokončil pouhé čtyři roky - omezené vzdělání se pak po celý jeho život projevovalo například jeho špatnou výslovností. Následující dva roky pracoval jako rolník u strýce v Podsredě.

Jako teenager nastoupil do tříletého učení u českého zámečníka Nikoly Karase ve městě Sisak a začal vstřebávat levicové myšlenky, vstoupil do odborů i do sociálně-demokratické strany.

Poté hodně cestoval za prací, pobýval například v Terstu či Záhřebu, většinou opravoval jízdní kola.

V roce 1911 se poprvé zúčastnil stávky.

V roce 1912 získal novou práci v Čechách, v železárnách v Čenkově nedaleko Příbrami. Zde postupně zjistil, že se zaměstnavatel snaží získat levnou pracovní sílu, aby nahradil místní zaměstnance, proto se připojil k úspěšné stávce, která zaměstnavatele přinutila ustoupit.

Následně Tito krátce pracoval také v Plzni ve Škodových závodech, poté se odebral do německého Mnichova a později do Mannheimu, kde ho zaměstnala firma Mercedes-Benz. Odtud zamířil do Rakouska, kde mj. pro firmu Daimler testoval auta.



NÁSTUP DO ARMÁDY:

V roce 1913 byl Broz zapsán do rakousko-uherské armády, kde byl natolik úspěšný, že se již po několika měsících stal údajně nejmladším seržantem celé armády.

Za války bojoval proti Rusům a v březnu 1915 byl těžce raněn a zajat.

Během 13 měsíců strávených v nemocnici v Rusku nedaleko Kazaně měl zápal plic i tyfus, také se ale s pomocí dvou školaček naučil rusky.

Jako válečný zajatec pracoval na udržování nově vybudované Transsibiřské magistrály. Poté uprchl a dostal se do Petrohradu, kde se v roce 1917 účastnil protivládních nepokojů, které předcházely bolševické revoluci.

Během snahy o útěk do Finska byl znovu zatčen a odvezen na Sibiř, znovu utekl a dostal se do Omsku, kde se dozvěděl, že Lenin převzal moc v Petrohradě a byl najatý do Rudé Gardy.

Během této doby, kdy v zuřila občanská válka mezi Rudými a Bílými, potkal Tito 14letou dívku Pelagiji Bělousovou, kterou si v Omsku v roce 1920 vzal za ženu (jemu bylo v tu dobu 27 let a jí 15). Ve stejném roce se se svojí již těhotnou manželkou vrátil do vlasti, kde se v Záhřebu stal členem komunistické strany.

Země se tehdy jmenovala Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Komunistická strana se v roce 1921 stala ilegální. Kvůli svým komunistickým aktivitám byl Josip opakovaně stíhán a propuštěn z práce.

V roce 1925 se stal ve věku 33 let v podstatě profesionálním revolucionářem.

V roce 1935 odcestoval na rok do SS a v roce 1937 byl jmenován novým generálním tajemníkem jugoslávské komunistické strany, když dosavadního šéfa Milana Gorkiće nechal zavraždit Stalin.



ODBOJ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY:

Když Němci v roce 1941 obsadili většinu Jugoslávie a Chorvati vyhlásili vlastní fašizující stát, Tito se postavil do čela odboje vedeného komunistickou stranou.

V roce 1944 už byl Tito i ze strany Spojenců a dokonce i od exilové vlády krále Petra II. uznáván za premiéra Jugoslávie a vrchního velitele armády. Se svými partizány provedl Tito masivní ofenzívu, která prolomila německé linie a přinutila Němce ze země odejít.

Jakožto osvoboditel byl Tito po válce po vítězství ve volbách potvrzen jako předseda vlády a ministr zahraničí, země dostala jméno Federativní lidová republika

Jugoslávie, což bylo později v roce 1963 změněno na Socialistická federativní republika Jugoslávie.

Partizánské vojsko se změnilo na Jugoslávskou lidovou armádu, která se stala čtvrtou nejsilnější armádou v Evropě. Vznikla také tajná policie a odpůrci režimu podléhali násilným represím.

V prvních poválečných letech byl Tito silně oddaný Moskvě a ortodoxním marxistickým ideám, ale už tehdy neměl lehký vztah se Stalinem, který ho považoval za příliš nezávislého.



SPORY SE STALINEM:

Tito se postupně odklonil od Sovětského svazu a od Stalina. Oproti jiným komunistickým zemím nehrála v osvobozování Jugoslávie takovou roli Rudá armáda, proto se Tito cítil být na Sovětském svazu nezávislý. Oficiálně byl sice zpočátku sovětským spojencem, Sověti však v jugoslávské komunistické straně vybudovali síť špionů už v roce 1945. Jugoslávie začala budovat svůj vlastní ekonomický model odlišný od sovětského.

V roce 1949 došlo k otevřené politické roztržce, jugoslávská komunistická strana byla vyloučena z Kominformy - mezinárodní organizace komunistických stran. Stalin předpokládal, že když Tito ztratí jeho podporu, svoji vládu neudrží. Celou záležitost vzal osobně a zorganizoval několik atentátů na Tita, z nichž žádný se nezdařil. V dopise mu Tito zcela otevřeně napsal: „Přestaňte posílat lidi, aby mě zabili. Už jsme jich chytili pět. Jestli nepřestanete posílat zabijáky, pošlu jednoho do a nebudu už muset poslat druhého,".



VÝTAH:

Josip Broz Tito byl jugoslávský revolucionář a státník, který byl v různých rolích vůdčí postavou Jugoslávie od roku 1943 až do své smrti v roce 1980. Za druhé světové války stál v čele odboje proti nacistickému Německu, který je mnohými považován za nejúspěšnější odbojové hnutí v okupované Evropě té doby. Jako prezident Jugoslávie se později stal velmi populární postavou sjednocující jihoslovanské národy v mírovém soužití, zároveň však vládl pevnou rukou a potlačoval své odpůrce, proto bývá označován za „benevolentního diktátora".





ZDROJE:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josip_Broz_Tito?wprov=sfla1

https://plus.rozhlas.cz/josip-broz-tito-jak-se-velky-marsal-promenil-v-krvaveho-psa-a-jak-nakonec-dobre-8166381

https://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/historie/josip-broz-tito/o

https://cs.wikipedia.org/wiki/File%3AJosip_Broz_Tito_uniform_portrait.jpg



Hodnocení: (hodnotilo 0 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info