Čajkovskij Petr Iljič

• Narodil se v malém uralském městečku Votkinsk jako druhorozený syn důlního inženýra
• V 10 letech byl zapsán do přípravky petrohradské právnické školy
• V roce 1854 zemřela jeho matka na choleru a malý Petr tehdy čtrnáctiletý se ještě více uzavřel do sebe a útěchu hledal v hudbě. O dva roky později zkomponoval své první dílo, italskou canzonettu Mezza notte. • V roce 1860 dokončil studium práv a nastoupil na slibné místo úředníka na ministerstvu spravedlnosti. Úřadování ho však příliš nebavilo a tak se k nevelké radosti svého otce rozhodl, že se stane skladatelem a přivydělávat si bude učením. Dvanáct let působil pedagogicky na konzervatoři v Moskvě, ale jakmile mu jeho bohatá mecenáška, vdova Naděžda Filaretovna von Mekk zajistila trvalý příjem neváhal se věnovat pouze hudební tvorbě.
• Mezi vdovou a skladatelem vzniklo prostřednictvím dopisů, které si následujících čtrnáct let posílali, přátelství, zvláštní citové pouto a hluboké vzájemné porozumění. Nikdy se nesetkali, nic od sebe nežádali. • Z hudebních kultur západu mu byla blízká hudba francouzská a částečně i italská, Bizet, Massenet a Verdi. Zato s hudbou Richarda Wagnera jakož se zástupcem německé hudby nebyl náš skladatel příliš srozuměn. Avšak na vrcholu Čapkovského žebříčku hudebních skladatelů tál bezesporu Wolfgang Amadeus Mozart. Skladatel jeho dílo obdivoval a miloval, pokud to bylo nutné, neochvějně jej obhajoval. • Tvorba Petra Iljiče Čapkovského zasáhla do mnoha oborů: od písňových romansů, duchovní hudby přes hudbu komorní až po díla orchestrální, symfonická, operní a baletní. A v každém žánru vytvořil mnoho osobité hudby, obdivované světem.
• Skutečným vrcholem symfonické hudby 19.století se staly zejména poslední tři Čajkovského symfonie: f moll, e moll a h moll. A právě tak jeho koncerty klavírní b moll a houslový D dur spolu s kvartetem D dur patří mezi nejvelkolepější hodnoty světového repertoáru. • Dále zkomponoval deset operních děl z nichž dvě – Eugen Oněgin a Piková dáma patří ke skvostům hudebně dramatické tvorby vůbec. Další jeho opery – Panna Orleánská, Mazepa, Čarodějka a Jolana do světa příliš nepronikly a zůstávají omezeny jen na ruské operní scény. Největší slávu mu však přinesly balety Labutí jezero, Louskáček a Šípková Růženka, které nás uchvacují svou pohádkovou hudbou a jsou inspirovány ruským lidovým uměním.
• Čajkovskij zavítal v letech 1888 a 1892 také do stověžaté Prahy a byl jí zcela okouzlen.
Při jeho první návštěvě také proběhla pražská premiéra Evžena Oněgina.
• Přestože byl Čajkovskij skladatelem velkého formátu mnoho chvil duševního klidu nezažil. Svou homosexualitu si uvědomoval již od dětství nicméně v roce 1877 se oženil se svou obdivovatelkou, studentkou konzervatoře a rozvodu dosáhl po mnoha trapných okolnostech a několika psychických zhrouceních až v roce 1881
• O jeho smrti se vedou dohady. „Ať se dohadují“, napsal Čajkovskij o programu svého posledního díla tzv. Patetické symfonie h moll, Netušil však, jak pravdivá budou jeho slova. Symfonie, která vznikala dva měsíce, měla premiéru 28. října roku 1893 a o několik dní později, 7. listopadu skladatel náhle zemřel. Oficiálně bylo řečeno, že příčinou smrti byla cholera, netrvalo však dlouho a vynořily se zprávy o předtuše zhmotněné v poslední symfonii, zprávy o vynucené sebevraždě, zkrátka, že Čajkovskij o blížící se smrti věděl. Jak to bylo doopravdy zůstane už zřejmě i přes ty nejlogičtější úvahy a argumenty trochu tajemstvím, okořeněným Čajkovského výrokem "ať se dohadují". Jiné prameny tvrdí že ještě ve věku třiapadesáti let oplýval uměleckými záměry a pouze zákeřná nákaza cholerou předčasně ukončila jeho život.