Masaryk Jan

Syn prvního československého prezidenta po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze a pracovním a studijním pobytu v USA (1907 až 1913) prožil 1. světovou válku jako důstojník rakousko-uherské armády. Po vzniku Československa vstoupil do jeho diplomatických služeb a působil nejprve na zastupitelském úřadu v USA a pak v Londýně, zpočátku jako legační rada, v letech 1925-38 jako vyslanec. Na protest proti mnichovské dohodě v roce 1938 odstoupil ze své funkce. Po okupaci se stal od počátku významným představitelem zahraničního odboje, doma známým a populárním, jako komentátor čs. vysílání BBC. V exilové vládě v Londýně vykonával od počátku funkci ministra zahraničí, vedl řadu významných jednání a účastnil se i založení OSN. Byl však vždy spíše jen vykonavatelem zahraničně politické koncepce prezidenta Beneše než skutečným tvůrcem československé zahraniční politiky.

Ministrem zahraničí zůstal i po skončení války a v duchu orientace Československa na spojenectví se SSSR vystupoval disciplinovaně na mezinárodní scéně. Doma jako populární "Honza Masaryk" byl nesmírně oblíben pro svůj bodrý, jadrný humor a neokázalost. Když se proto v únoru 1948 nepřipojil k demisi demokratických ministrů, zůstal ministrem Gottwaldovy vlády, a pronesl dokonce několik provládních prohlášení, významně tím přispěl KSČ k dobytí moci a ke zmatení veřejnosti v zahraničí. Přitom si o nových poměrech nemohl dělat iluze - po návratu z Moskvy v červenci 1947, kde byla československá delegace donucena odříci účast na Marshallově plánu, se podle I. Herbena vyjádřil následovně: "Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek".

Asi se již nikdy přesvědčivě neobjasní, zda pád z okna bytu v Černínském paláci byl sebevraždou, jak zněl výsledek oficiálního vyšetřování, nebo vraždou, jak se domnívají jiní. Jisté je, že vznik totalitárního komunistického režimu byl v rozporu s demokratickým přesvědčením Jana Masaryka a že se s ním nemohl trvale ztotožnit. Jeho smrt pak umožnila v zahraničí pochopit, co se v Československu skutečně stalo. (mch)

Zdroj: www.hrad.cz