Šrámek Fráňa

Básník, prozaik, dramatik a publicista.

Narodil se 19.1.1877 v Sobotce. Rodina se několikrát stěhovala. V Písku vychodil obecnou školu a začal studovat gymnázium. V Roudnici gymnázium dokončil, kde roku 1896 maturoval. Začal studovat právnickou fakultu v Praze. Roku 1899 nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu v Českých Budějovicích, pro své antimilitaristické smýšlení mu službu prodloužili o rok, který strávil v Rakousku. Po skončení vojny se vrátil ke studiím. Studia práv ale nedokončil. Rozhodl se pro literární dráhu. Od roku 1903 žil v Praze, stal se členem Neumannovy literární družiny a aktivně se zapojil do anarchistického hnutí. Redigoval časopis Práce, roku 1905 byl vězněn za účast na studentských demonstracích. Po vypuknutí světové války byl povolán na ruskou frontu, brzy se však vrátil nemocný domů. Roku 1915 odešel na frontu do Itálie a Rumunska. Ke konci války byl přeložen k útvaru válečného tisku do Vídně. Po válce se sblížil s okruhem lidí kolem K. Čapka. Žil v Praze, ale často se vracel do rodného kraje. Za okupace z protestu téměř neopouštěl svůj pražský byt. Po válce roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Zemřel 1.7.1952 v Praze.

Šrámkova tvorba obsahuje poezii, prózu i drama. Přední místo však patří lyrice.
Poezie:
Rozbolestněný ženami ? mladistvé verše, sbírka vydaná až r. 1964
Života bído, přec tě mám rád (1905) ? první autorova sbírka
Fráňa Šrámek je autor několika básní, které nebyly knižně vydány,ale přesto se rozšířili mezi dělnické hnutí a dlouhá léta v něm žily jako revoluční písně ? V boj, Havířská, Psí chorál, Raport aj.
Modrý a rudý (1906) ? knížka antimilitaristických veršů, vyjadřuje odpor k válce a militarismu.
Splav (1916) ? básně vyjadřují atmosféru smyslové pohody a životní plnost. Básník v ní zachytil okamžiky smyslového opojení, chvíle, kdy člověk stojí blízko přírodě a splývá s ní. Druhé vydání sbírky roku 1922 bylo rozšířeno o několik básní.
Básně (1926) ? převládá přírodní lyrika inspirovaná rodným krajem
Pozdní básníkovy sbírky Nové Básně (1928) a Ještě zní (1933) vyjadřují melancholii a objevují se tu motivy hořké životní rezignace.
Poslední básníkova sbírka Rány, růže (1945) vznikla za okupace a osvobození.

Próza:
Prvotiny Sláva života, Ejhle, člověk, Sedmibolestní, Kamení,srdce a oblaka, Patrouilly ? roku 1919 vyšly pod názvem Sláva života a roku 1928 pod názvem Prvních jedenadvacet.
Hrdiny Šrámkových povídek jsou většinou společenští vyděděnci, kteří se dostávají do konfliktů se společenskými konvencemi.
Stříbrný vítr (1910, přepravováno 1921) ? hrdina Jan Ratkin se střetává s nepřátelským světem, s nepochopením, přetvářkou a lží. Z proher si však odnáší radostné poselství ?stříbrného větru?.
Tělo (1919)- příběh dívky, které do života brutálně zasahuje válka ve chvíli, kdy našla životní rovnováhu v milostném opojení.
Žasnoucí voják (1924) ? válečné povídky
Křižovatky (1913) ? trojdílný románový příběh několika postav posedlých milostnou vášní
Osika (1912), Klavír a housle (1920) ? sbírky povídek
Past (1931) ? poslední Šrámkův román

Drama:
Léto (1915) ? nejúspěšnější hra
Měsíc nad řekou (1922) ? hra patří k nejvýznamnějším projevům českého jevištního impresionismu
Plačící satyr (1923)
Hagenbek (1920) ? komedie, kde autor zachytil atmosféru posledních dnů Rakouska a prvních poválečných dnů.