Povídky z jedné a druhé kapsy (některé povídky)

Tyto povídky jsou detektivní záhadné a někdy až magické příběhy obyčejných lidí. Ne všechny měly vyřešený konec. Tím chtěl autor možná naznačit, že ne každá událost, každý problém má konečné řešení a podle mě měl v tomto úplnou pravdu.

Případ dr. Mejzlíka
Tato úvodní povídka byla zvláštní v tom, že detektiv dr. Mejzlík vyřešil případ díky svému instinktu. Protože někdy se vyplatí vykašlat se na to, co nám říká hlava a zkusit poslouchat hlas srdce.

Šlépěje
Nevyřešený případ o tajemných stopách ve sněhu.
Když se pan Rybka vracel domů z šachového turnaje, narazil na šlépěje, které ale kupodivu končily u jeho vrátek od domu. Zdálo se mu to velice zvláštní, "majitel" těchto stop se asi těžko mohl jen tak vypařit. Pan Rybka tedy zavolal policistu, ale ten tomu nevěnoval vůbec žádnou pozornost. Vysvětlil Rybkovi, že má na práci daleko závažnější úkoly a odešel pryč. No dobře, ale jak se tam ty stopy teda objevily?

Kupón
I nejmenší detail jako je třeba lístek z obchodu může vyřešit záhadnou vraždu. Tento případ vypráví detektiv mladému páru. Ještě předtím ale spadl dívce lísteček o zaplacení a ona řekla, že je nepotřebný, že ho nechá ležet. Když se ale po skončení příběhu dověděla, že vrah té nalezené mrtvoly byl její přítel (té mrtvoly) a že na to přišli vlastně jenom kvůli tomu kousíčku papíru, odhodila svůj kupón na zem pro případ, že by se ji stalo něco podobného a to jenom z lásky.

Ukradený kaktus
Řešení tohoto případu spočívalo v malé pasti na zloděje kaktusů. V novinách otiskli, že některé kaktusy byly nakaženy jakousi zvláštní nemocí a že na ochranu před tou nemocí mají lidé se svými kaktusy chodit do jednoho skleníku. Samozřejmě, že tato informace nebyla pravdivá a výsledkem bylo, že pro kaktusovou medicínu se do toho skleníku přišel jenom pravý zloděj.