Jméno růže

Autor: U.Eco
Vydavatelství: Odeon
Rok vydání: 1985
Překlad: Zdeněk Frýbort

Hlavní postavy: Adso-prostý žák Viléma z Baskervilu. Je vypravěčem příběhu.
Vilém z Bakervillu-učenec, který používá logiku.

Děj: Mladý novic benediktýnského kláštera v Melku Adso doprovází učeného františkánského mnicha Viléma z Baskervillu na cestě po italských opatstvích. Na své cestě dorazí do opatství, kde má proběhnout schůzka zástupců císaře a papeže.
Hned po příjezdu je Vilém požádán místním opatem Abbem, aby vyšetřil záhadnou smrt mladého mnicha Adelma z Otranta. Vilém, který byl dříve vyšetřovatelem katolické církve pro potírání kacířství, se ihned pustí do pátrání. Mrtvých ale stále přibývá, za jeden týden je v opatství nalezeno pět mrtvých, mimo Adelma z Otranta přijde o život za záhadných okolností také znalec Řecka a řečtiny Venantius ze Salmeku, mnich Berengar z Arundelu, bratr herbarista Severin ze Sankt Emmeramu a knihovník Malachiáš z Hildesheimu.
V pozadí těchto událostí se bez jakéhokoliv úspěchu sejde schůzka zástupců papeže a císaře, která má pojednávat o koncepci světské vlády. Adso se zamiluje do vesnické dívky a vyšetřovatel Bernard Gui si odvede z opatství do Avignonu cellararia Remigia, mnicha Salvátora a dívku, do které se Adso zamiloval, aby je zde usvědčili.
Vilém při rozhovorech s mnichy a služebnictvem odhaluje stále nové skutečnosti o životě v opatství a o historii mnichů. Celý příběh má rozřešení labyrintu knihovny, kde se starý a slepý mnich Jorge schová se ztracenou Aristotelovou knihou smíchu. On je rozřešením celého případu, podle něj se všechny vraždy řídily rukou boží, protože řada zločinů sledovala rytmus sedmi polnic z Apokalypsy: ,, Kroupy pro Adelma, a byla to sebevražda. Krev pro Venantia, a byl to jen podivný nápad Berengarův, Voda pro Berengara a byla to jen náhoda. Třetina nebes pro Severina, a Malachiáš ho udeřil astrolábem, protože neměl nic jiného po ruce. Nakonec škorpióni pro Malachiáše.“ Knihu, kterou chtěli mniši číst, napustil velice nebezpečným jedem. Když Vilém zjistí pravdu, Jorge začne pojídat otrávené stránky knihy, aby se naplnilo i poselství sedmé polnice: ,,Zachovej v tajnosti, co se ozvalo v sedmeru zahřmění, a nic nepiš. Vezmi knihu a sněz ji, v žaludku ti zhořkne, ačkoli v tvých ústech sladká jako med.“
Jorge se pokusí Viléma a Adsa uvěznit v tajné místnosti labyrintu. Nepodaří se mu to a když ho Vilém s Adsem doženou, zapálí celou knihovnu.
Množstvím knih a příčinou větru se oheň rozšíří na celé opatství, ze kterého nakonec zbudou jen trosky.


Myšlenka: Myšlenkou knihy podle mne bylo, přimět čtenáře k přemýšlení a také přiblížit danou dobu.


Názor na knihu: Je to velice zdařilá historická detektivka. Velice se mi líbilo, jak se autor snaží čtenáře přinutit používat logiku. Román podává výbornou výpověď o středověku a je rozhodně zajímavý svou rozsáhlostí a spletitostí.