Asia

Narodil se 1818 až 1819. Pocházel ze šlechtické rodiny a život strávil mimo Rusko. Většinu svých děl však věnoval krásné ruské přírodě a názorům ruského člověka na život. Tuto povídku začal tvořit při své plavbě po Rýně, odkud zahlédl na břehu malý domek, z něhož vykukovala bílá dívčí tvář.
Hlavními postavami je tedy vyprávěč (pan N. N), Gagin a jeho sestra, s kterou se seznámil při poslech písní, jenž ho zaujaly svou melodičností. Poté byl pozván na kus řeči do Gaginova domku. N. N si s Gaginem ihned rozuměl, ale jeho sestra Asja mu připadala tajemná. Pokaždé se při návštěvě chovala jinak a N. N v ní neuměl vyčíst zatrpklost nebo potěšení ke své osobě. Při jedné jeho návštěvě ho však překvapila scéna, kterou nechtě vyslechl z křoví. Vypadalo to, jakoby Asja nebyla sestrou nýbrž ženou Gagina. N. N se tedy uzavřel do sebe a několik dní chodil po horách a přemýšlel nad svými novými přáteli. Po návratu se mu Gagín svěřil se svou a Asjinou minulostí. Z vyprávění bylo tedy jasné, že Asja je sice nevlastní sestrou Gagina, ale její dědictví se na dívce podepsalo. Od té chvíle se Asja chovala k panu N. N přívětivěji a jeho těšilo, že si s ní může už bez ostychu promluvit. Jejich sblížení však přerostlo dívce přes hlavu a zamilovala se. Utekla i z domu, neboť její nitro by nesneslo, kdyby se dozvěděla že ji N. N ji náhodou nemiluje. Ten ji však miloval, ale nedokázal to dát najevo. Přišel za ním Gagin a prosil, aby si Asju vzal za ženu, neboť ona není jako ostatní děvčata, ale je velice citlivá a on se bál, že si sáhne na život. N. N obdržel dopis, aby se s Asjau setkal u Frau Louise, ke které často chodívala. Při setkání nestačil dívce vylíčit své city, protože při prvních slovech vyřčených z jeho úst, utekla. Stačilo však říct to „jedno jediné slovo“, aby zůstala. Gagin a jeho sestra nečekaně odjeli a i přes veškerou snahu vyprávěče je oba znovu nalézt, se s nimi už nikdy nesetkal.