Prosté srdce

Celých 50 let záviděli měšťanky paní Aubainové její služku Blaženu. Za málo peněz zvládala spoustu domácích prací, zůstala své paní věrná i přes její nevybíravé chování.

Paní se vdala za mladého, ale nemajetného krasavce; na počátku roku 1809 jí zemřel a zůstaly jí 2 maličké děti a spousta dluhů. Prodala své nemovitosti kromě statku v Toucques a statečku v Geffosses, odstěhovala se do menšího domu za tržnicí.

Blažena měla u ní malý pokojík, byla pilná a šetrná. Měla hubený obličej a pronikavý hlas. Ve 25 letech by jí hádali 40 let. Od padesátky jí nebylo poznat, jak je stará.

I ona měla svůj milostný příběh: otec, zedník - spadl z lešení a zabil se. Pak jí zemřela matka a sestry se rozprchly. Blaženu vzal k sobě jeden nájemce dvora, byla bita, vyhnali ji za krádež, jíž se nedopustila. Našla si službu jinde, zaměstnavatelé ji měli rádi, kamarádky na ni žárlily.

Když jí bylo osmnáct, vyzval ji k tanci jeden mladík na muzice. Nabídl ji pak doprovod domů, na kraji pole ji povalil. Dostala strach, začala křičet a mladík utekl. Potkala ho jindy a on se jí omluvil. Theodor na ní naléhal a ona svolila k prvním schůzkám. Jen čest jí bránila, aby podlehla. Nabídl jí, že si ji vezme. Pak se jí svěřil, že ho minulý rok rodiče vyplatili z vojny, ale každým dnem mohl být povolán znovu. Měl z toho strach. Stále na ni naléhal. Aby se zachránil před odvodem, oženil se se starou, velmi bohatou paní Lehoussaisovou z Toucques. Blažena byla zoufalá. Odešla ze služby. Sehnala si službu u paní Aubainové a stará se o její dvě děti: Pavla /7 let/ a Virginii /4 roky/.

Poté co na malém pikniku vylekal paní a děti zdivočelý býk, dostala z toho Virginie otřes. Lékař jim doporučil lázně Trouville. Cestou projížděli Toucques, kolem domu paní Lehoussaisové. Přespí u paní Liébardové a pak přijíždějí do Trouville. Trávily čas koupáním v moři, odpočinkem na louce. Nejoblíbenější zábavou byla podívaná na návrat rybářských lodí do přístavu.

Tam také Blažena poznává svou ztracenou sestru. Zamilovala si její ho syna a starala se o ně, očividně ji využívali. To se nelíbilo paní Aubainové, a tak se vrací domů. Pan Bourais poradí při volbě gymnázia pro Pavla. Odjíždí do Caen.

Protože chtěla paní Aubainová dát své dceři dokonalé vzdělání, posílá ji do pensionátu k Uršulinkám. Blažena nese velmi špatně odloučení od Virginie. Věnuje se velmi svému synovci Viktorovi a jeho rodina ji velmi využívá, vždy z ní nějaké peníze či něco jiného vyloudí.V pondělí, 14. července 1819 odjíždí synovec na 2 roky pryč, do Havany.Blažena na něho stále myslí.

Její paní má strach o Virginii, která je křehkého zdraví. Přichází dopis, že Blaženin synovec zemřel. Služka je velmi nešťastná.

Virginie onemocní, poté se její stav zlepší, ale nakonec podléhá zápalu plic. Obě ženy spojuje zármutek nad ztrátou Virginie. Paní Aubainovou sužuje Pavlovo chování: ničemu se pořádně nevěnuje, potlouká se po kavárnách a sotva za něho stačí platit dluhy.

Vypukla Červencová revoluce. Stěhuje se sem podprefekt-baron Larsonniére s manželkou, dospělými dcerami, černochem a papouškem. Blažena se stará o vojáky a ošetřuje nemocné cholerou. Zvláště jeden stařec je na ní závislý. Nakonec umírá na nádor.

Dostává darem papouška od manželky podprefekta, když se odstěhovali.
Jmenoval se Lulu a Blažena si ho hned zamilovala. Jednoho dne jí uletěl, zoufale ho hledala, až ji znovu přiletěl zpátky. Nikdy se z toho evzpamatovala. Nachladila se a dostala angínu, brzy na to zánět středního ucha a o 3 roky později úplně ohluchla. Neustále jí hučelo v uších a to ji nakonec docela pomátlo. Papoušek je jejím světlem v životě a přirovnává ho k Duchu svatému. Jednoho dne ho nachází mrtvého. Na radu lékárníka ho nese do Le Havru na vycpání. Po 6 měsících ho konečně dostala vycpaného.

Konečně po vystřídání několika zaměstnání objevil pro sebe Pavel to pravé povolání-registraturu! Přivedl představit svou nevěstu matce. Byla velmi pyšná a dotkla se Blaženy.

Další týden se dozvídá paní Aubainová, že pan Bourais spáchal sebevraždu. Začalo se pochybovat o jeho poctivosti, přišla na řadu jeho podvodů, zpronevěra nedoplatků nájemného a mimo to měl ještě nemanželské dítě. V březnu ve věku 72 let skonala.

Blažena ji velmi oplakala. Nepřipadá jí spravedlivé, že umřela dříve než ona. Přijíždí snacha, prohledá zásuvky a nechává si několik kusů nábytku a jiných věcí, jinak dům dává na prodej. Paní Aubainová odkázala Blaženě slušný důchod.

Blažena se uzavřela do sebe, opouští jí síly. Matka Simonová ji pomáhá. Dostává zápal plic. Daruje svého vycpaného papouška jako oltářní dar farářovi. Umírá.