Proluky

Proluky Bohumila hrabala jsou třetím a závěrečným dílem autorovy volně koncipované trilogie, jejímž prvním svazkem je próza Svatby v domě a druhým Vita nuova.

Proluky jsou označením toho, co ještě nebylo napsáno, co z autorova života
v předchozích dílech ještě nebylo zachyceno. Děj začíná rokem vydání první Hrabalovy knížky, Perličky na dně, tedy rokem 1963. V této knize, stejně jako v předchozích dvou, je vypravěčkou autorova žena Pipsi, která zde podává zprávu o svém klenotu, jak pojmenovává svého muže. Vrací se k jejich společnému životu v Libni Na Hrázi 24 a svým osobitým způsobem se dotýká minulých radostí i strastí.

Dozvídáme se, že Pipsi je původem Němka, že její rodina byla nucena se odstěhovat z Čech. Jen ona se tu provdala. Za ožralu co věčně pořádá „Svatby v domě“, nevynechá jedinou příležitost se napít a slaví bouřlivě narozeniny všech co se zrovna namanou. Ale provdala se i za spisovatele. A jako na takového je na něj patřičně hrdá. „Však on ukáže všem, co ho z té sběrny vyhodili, protože dostal stipendium od Literárního fondu, kdo to je Bohumil Hrabal!“ Vítězoslavně jim donese ukázat jeden z prvních výtisků Perliček a vedoucí sběrny s kádrovákem se nezmůžou ani na slovo…

Další Pipsino vypravování se týká toho, jak si za peníze z Perliček na dně koupili domek někde v Kersku. Zde se odehrává další podstatná část děje. Po takové chaloupce na víkend toužili už dávno a Pipsi doufá, že se její klenot vymaní z pražského prostředí, kde jeho největší zálibou byly pravidelné návštěvy hospod. Pravda je ale nakonec jiná. Hrabal se totiž bez problémů zařadí do místní sousedské party. Po celou dobu se děj prolíná s jakýmsi Pipsiným stěžováním si Hrabalově mamince. Ale ta to všechno bere se smíchem, protože už jako malý dělal Bohoušek ostudu po celém Nymburce a to hlavně od doby, kdy se ve čtyřech letech poprvé opil. Jeho žena znovu přemýšlí, jak ho dostat ze spárů alkoholu alespoň do té míry, aby trávil víc času doma. I tady jí pomůže autorova maminka, když vzpomene jeho lásku ke kočkám. Pipsi tedy pořídí kocourka Etana a její muž je najednou samá něžnost. Tohle zvířátko se stane milovaným poutem mezi manželi. Bohužel jeho život skončí tragicky.

Není to však jediné úmrtí v dějové linii této knihy. Často vzpomínaný strýc Pepin se už dlouho necítí dobře a své nemoci nakonec podlehne. A sám autor prodělává těžkou operaci jater, kdy si myslí, že je s ním už amen. Nicméně všechno nakonec dopadne dobře a tak už jen zbývá rozloučit se se starým bytem v Libni a začít novou éru v činžáku v Sokolnicích.