Sourozenecké konstalace

Autor rozebírá vliv pořadí, v jakém jsme se narodili, na to, jací jsme. Nemusí to být vždy pravidlem, ale jde o poznatky s většinovou platností. Zakladatelem vědní disciplíny o pořadí narozených dětí byl autorův velký oblíbenec Alfred Adler. Nezáleží vždy také na tom, kolikátí jsme se fakticky narodili, ale jaká role nám připadla - např. různé pohlaví dětí, postižení, věkové rozdíly (tedy faktické vytvoření více rodin uvnitř jedné).

Prvorození jsou většinou perfekcionisté (v kladném i záporném významu - jako u všeho), zodpovědní, systematici, mají rádi ve všem jasno. Dají se rozlišit egoistické a altruistické typy - tedy na koho můžou svůj workoholismus směřovat. Mnohdy je problém prvorozených také jejich zklamaný perfekcionismus - kniha obsahuje samozřejmě i rady, jak na tento problém.

Jedináčci jsou svými vlastnosti prvorozené děti umocněné na druhou (a vyšší). Prostřední děti jsou těžko vyzpytatelné - mohou být značně rozdílné. Zpravidla však bývají dobrými vyjednavači, jsou celkem stabilní (z hlediska manželství) - cítí se doma sevření, nejsou tak opečovávaní - narodili se pozdě, aby byli prvorození, ale brzy, aby byli benjamínky. Jde samozřejmě o nejhůře rozeznatelnou konstelaci a nevyskytují se moc často v rodinných albech.

Benjamínci jsou zpravidla rodinní šaškové - dělají vylomeniny, baví a vidí v tom smysl svého života. Proto také milují světla ramp - potřebují se předvádět. Další z možných povolání u nich je prodej - dokáží lidem vnutit skoro cokoli. Nicméně s odpovědností a papírováním to u nich příliš valné není. Bývají tedy dost lehkomyslní.

Dále se zde zabývá ideálními konstelacemi pro manželství (zpravidla nejstarší s nejmladším); není dobré mít manžela/ku stejné konstelace.
A na závěr knihy se zabývá výchovou a dalšími dobrými radami pro život.
Myšlenky: Sourozenecká konstelace zpravidla ovlivňuje náš celý život.