Démon

6krát v průběhu 12 let přepracoval. V původních redakcích pomýšlel Lermontov spíše na jakousi moderní legendu, kde hrdinka básně byla jeptiškou a celý děj se odehrával v klášteře.

Teprve za dvojího pobytu na Kavkaze poznal básník dávnou pověst o spanilé gruzínské princezně Tamaře, dceři Gudalově. Uchvátila ho krása kavkazských velehor a všiml si smutných zřícenin Gudalova hradu na Kajšaurským údolím. Příběh spojil s pověstí o Tamaře.

Démon byl kdysi „čistým cherubínem“ /anděl/ se srdcem plným lásky a víry. Nebylo jeho vinou, že se naučil vším pohrdat a všecko nenávidět, co vycházelo z rukou Nejvyššího. Ani nejryzejší láska ho nemohla zachránit. Otravný dech prokletí zmrazoval v zárodku nejušlechtilejší květy.