Návrat

Povídka Návrat je první povídkou v knize Noc a naděje Arnošta Lustiga. V této povídce je detailně vykreslena psychologie hlavní postavy – Žida Hynka Taustiga, který dostal povolávací rozkaz. Nejdříve muž zůstává doma a snaží se tak uniknout transportu do terezínského ghetta. Obstará si falešný průkaz totožnosti na jméno Janota doufá, že nebude odhalen, že nikdo nepozná jeho židovský původ, protože má rovný noc, načež je velice hrdý. Jednoho dne však už nedokázal zůstat doma. Potřeboval se projít a nadýchat se čerstvého vzduchu. Vydává se napříč Prahou se zoufalým pocitem strachu z odhalení. */Židé v té době už nesměli v dopoledních hodinách vycházet ani se pohybovat na veřejných místech a navíc bez hvězdy/. Prochází se a přemýšlí o sobě a svém životě, přičemž je retrospektivně vykreslen jeho život. Domů se už vrátit nemůže –nemá kam. Kontroluje se. Dává pozor na každý svůj pohyb, pohled a gesto. Několik dní se takto potuluje, spí v parcích a přemýšlí. Nakonec je unaven neustálým schováváním se a dospěje k názoru, že by bylo lepší, kdyby nastoupil do transportu. Ve večerních hodinách se přidružuje k houfu, který čeká na transport. Transport jede do terezínského ghetta, které je detailně vykresleno /především jeho atmosféra/. Popisuje jak je s lidmi krutě zacházeno, režim uvnitř ghetta, těžká práce kterou musí denně vykonávat a mizerná strava. Jednoho dne dostane polovina lidí „lístek“ do transportu smrti. Je vykreslený myšlenkový pochod H. T., kdy se vrací do tábora s obavou, že bude mezi povolanými. Též noci se H.T. rozhodne, že uteče. Tím povídka končí.

V povídce je velmi detailně a působivě vykreslena psychologie H.T.