Úvahy o české ekonomické transformaci

Doba a místo děje: Devadesátá léta převážně v České republice. Autor však pro porovnání používá mnohých příkladů z celého světa všech epoch (hlavně ekonomických).

Kniha je rozdělena na čtyři části: ekonomické studie, ekonomika a sociální učení církve, ke znamení času:projevy v Karolinu a recenze.
Nejrozsáhlejší a nejsložitější částí jsou ekonomické studie. Autor zde prezentuje hlavně svůj názor o nemožnosti odloučit etiku od ekonomie a opírá jej o úvahy a publikace jak svých současníků (přátel z celého světa), tak i o názory ekonomických kapacit jako Adam Smith. Toto téma prochází napříč celou knihou a je to charakteristický rys L. Mlčocha. Hlavní slovo však patří úvahám o české ekonomické transformaci a jejímu srovnání s transformacemi jak v bývalém komunistickém bloku, tak např. v jižní Americe. Vzhledem k tomu, že L. Mlčoch je institucionální ekonom zabývá se ekonomickými institucemi, a to hlavně vlastnictvím. Uvádí zde pro ilustraci názor Bedřicha Vaška (Spravedlnost v životě hospodářském, 1931), který byl významným meziválečným křesťanským sociologem:"Otázka vlastnictví je nejústřednější, nejobtížnější eticko-hospodářskou otázkou doby. Když se v ní najde správné stanovisko, velká řada problémů automaticky odpadá; když je tato otázka postavena nesprávně, pak celá soustava eticko-hospodářská ujíždí po nesprávných kolejích." 1Uvádí zde princip celospolečenského vlastnictví, kdy sice formálně všechno patří společnosti (resp. státu), ale doopravdy existuje složitá hierarchie faktických vlastníků - to jsou ti co majetek ovládají, tady ti hlavní. Zamýšlí se nad možnými řešeními rekonstrukce vlastnických práv po revoluci. Nabízí čtyři varianty: výprodej národního majetku zahraničnímu kapitálu, rozebrání si společenského vlastnictví občany (fakticky kupónová privatizace), deetalizace (odstátnění) ekonomiky, reprivatizace (obnova starých vlastnických vztahů). Dále zde zmiňuje termín rekombinovaného vlastnictví, tj, vlastnictví, které již sice formálně není státní, ale je na stát stále napojeno přes pupeční šňůru bank.
Ukazuje odlišnost teorie od praxe v oblasti tzv. transakčních nákladů, tj. náklady na provoz ekonomických systémů. Zabývá se např. modely nulových transakčních nákladů, proč nejdou velmi uplatnit do praxe apod.
Dalším problémem je privatizace - od teorie k praxi . Sám byl do tohoto procesu vtažen tím, že byl jedním ze zakladatelů družstva, které se účastnilo privatizace. Je tvrdým kritikem tzv. české cesty a jejích liberálních architektů (Klaus, Ježek), kteří čerpali z odkazu F. A. Hayeka, Chicagské školy (Milton Friedman) a z idejí tzv. šokové terapie (nutnost provést transformaci co nejrychleji, resp. hlavně privatizaci, deregulaci, makroekonomickou restriktivní politiku a liberalizaci - to ostatní se podřídí a přidá časem, vše se přirozenou cestou, samo od sebe, spraví). Rozebírá zde názory jejich i své a mnohých dalších v průběhu transformace. Rozebírá zde i možnou nápravu špatné privatizace: zlepšení regulace kapitálových trhů (které u nás dobře nefungují), zlepšení funkcí státu a převedení špatně zprivatizované ekonomiky pod správu státního holdingu. Uvažuje také, jak rychle doprivatizovat zbytek ekonomiky a popř. to co by bylo znovu přijato do vlastnictví státu; zda zprivatizovat další strategické podniky.2

Nemalým problémem je také suverenita českého státu, který je pod tlakem mnoha světových organizací a nadnárodních obchodních společností (TNC ). Je třeba si vytyčit cíle a jasnou strategii pro své postavení ve světě - samozřejmě by mělo být přímo úměrné naší velikosti, možnostem, kapitálu.
V druhé části se zabývá vztahem ekonomiky a církve, resp. jakou funkci může plnit církev v ekonomice. Vzhledem k tomu, že ekonomie (a ekonomika) velmi úzce souvisí podle L. Mlčocha s etikou, chápe funkci církve v určování etických pravidel. Jsou zde zahrnuty i přednášky a články, které pronesl u různých církevních příležitostí, tedy k věřícímu publiku. Jsou tedy orientovány na křesťany svými myšlenkami a odkazky. Projevy v Karolinu byly pronášeny převážně u příležitostí promoce, popř. při udělování různých cen. Jsou tedy kratšího rozsahu a hutnějšího rázu. Nabádá zde budoucí politiky, novináře sociology a další k dobrému vykonávání svého povolání a pozitivnímu ovlivnění české společnosti - nastiňuje světlé zítřky - projevy k mladým. Nastiňuje mnohé etické problémy, se kterými se absolventi v budoucnosti určitě setkají (touha po bohatství, moci, důvěra, nezávislost médií).

Mnohé projevy jsou zjednodušením a shrnutím různých ekonomických tematických okruhů - podle toho, komu byl projev adresován.
Slovo reputace pochází z latinského reputatio - úvaha, rozjímání, rozvažování. V moderní ekonomii má však spojení reputační kapitál poněkud posunutý význam - "znamená ocenění - jistě subjektivní, a proto plod úvah, rozvažování - o dobré, či horší pověsti finančních institucí, bank, pojišťoven, investičních fondů, ale i průmyslových podniků, zkrátka právnických osob, pro něž goodwill, dobrá pověst, je věcí principiální, často i otázkou bytí a nebytí."

V této části tedy spíše filosofuje nad ekonomickými problémy. Závěrečná, a nejkratší část, jsou rezenze: A. Etzioni - Morální dimenze ekonomiky, J. Keller - Až na dno blahobytu, J. Texler - Despotický socialismus: selhání utopie, F. A. Hayek - Osudová domýšlovost. Omyly socialismu a Amartya Sen dostal Nobelovu cenu.

Myšlenky: Ekonomie a etika od sebe nejdou oddělit.

Jazykové zpracování: Autor píše složitým odborným jazykem ekonomického vědce.

Ukázka: Kapitalistický tržní systém se rodil pozvolnou evolucí z lůna merkantilismu, v němž absolutistické monarchie chtěly dirigovat trhy a řídit státní finance především udělováním zákazů a výsad, monopolů a privilegií: co nebylo dovoleno, bylo zakázáno, a co bylo dovoleno, muselo nést státní pokladně renty, cla berně. Rozvoji spontánních tržních sil toto uspořádání spíše bránilo a výkon funkcí vládnutí byl na prospěch spíše úzkým zájmovým skupinám než blahu celku.

Hodnocení: I přesto, že jde o velmi složitou knihu, četla se dobře a velmi mne zaujala - je zde spousta užitečných myšlenek jak z ekonomické teorie, tak plně použitelných v denní ekonomické praxi.