Příběhy faraonů

Kniha je rozsáhlým dílem o egyptské historii. Je rozčleněna do 5ti částí (dnů).

Den prvý – Mýty – příběhy bohů-faraónů

Tato část vypráví o zrození různých bohů a jejich postupném panování v Egyptě v podobě faraónů. Nejvyšší bůh Re byl prvním faraónem. Jednoho dne se rozhodl, že je již starý, a že odejde a pustí svůj úřad jiným bohům. Nastoupí po něm Usír se svou ženou Eset, kteří spolu mají syna Hora. Usírův bratr Sutech chce však bratrův úřad získat pro sebe, a tak vláká nic netušícího Usíra do pasti, a zabije ho. Pak se snaží dostat na trůn, ale brání mu v tom jeho synovec Hor. Svedou spolu mnoho soubojů, ale všechny skončí nerozhodně. Nakonec rozhodnou ostatní bohové ve prospěch Hora. Na konci prvního dne se vypráví o Pravdě a Lži. Pravda a Lež byli bratři. Pravda byl poctivý, pravdomluvný a čestný, Lež byl úplný opak. Oba usilovali o krásnou mladou dívku Čest. Ta si více všímala Pravdy, a tak se Lež naštval, a rozhodl se Pravdu potupit. Půjčil mu svůj velký měděný nůž, v noci ho pak sám ukradl, a Pravdu obžaloval z krádeže. Pravda před soudem přiznal, že si nůž půjčil, ale že ho nemůže vrátit, protože ho nemůže nalézt. Soud ho odsoudil, a jako trest mu jeho bratr vybral vypíchnutí očí. Čest však věřila v Pravdovu nevinu a zůstala mu věrná. Odešli spolu do daleké země, a měli tam spolu syna. Ten když dospěl, rozhodl se, že otce pomstí. Odebral se zpět do Egypta, a podařilo se mu dokázat, že jeho otec byl nevinný. Lži pak byli vypíchnuty obě oči, a musel Pravdovi sloužit. Pravdovi bohové vrátili jeho zrak.

Den druhý – příběhy faraónů Staré říše

Zde je mnoho příběhů o faraónech, například: “Jak se stal rolník faraónem”. Žili spolu kdysi dva bratři – Anup a Bata. Starší Anup zdědil po otci všechny jeho statky a pozemky a hospodařil na nich. Mladší Bata mu dělal jen nádeníka. Jednou si Anup namluvil Nedžemet, dceru sousedního rolníka, a oženil se s ní. Nedžemet však měla ráda Batu, a pokoušela se ho svést. Ten však odmítal podvádět svého bratra, a odmítal ji. Nedžemet to dopálilo, a rozhodla se mu pomstít. Potrhala si šaty, umazala a poškrábala si celé tělo a obličej. Když přišel Anup z pole, namluvila mu, že ji chtěl Bata svést, a když odmítala, že ji znásilnil. Anup se bezmyšlenkovitě rozběhl za Batou a chtěl ho zabít. Bata si ho však všiml, a dal se na útěk. Bohové si toho všimli, a postavili mezi oba bratry řeku plnou krokodýlů. Btata bratrovi všechno vysvětlil, a ten, když viděl, co bohové udělali aby Batu zachránili, uvěřil. Bata mu řekne, že musí odejít, a ať čeká znamení (až se mu při pití zpění víno), a přijde mu na pomoc. Pak se rozejdou. Anup vyžene podlou Nedžemet z domu, a žije sám v čekání na Batovo znamení. Bata odejde do cedrového údolí. Tam si jeho samoty všimne sám všemocný Re, a sešle mu svou krásnou dceru Taišek, aby mu dělala družku. O Taišek se však dozví faraón, a chce ji za ženu. Vyšle vojáky, aby mu ji přivedli. Kouzelník vojákům poradí, že Batu nepřemůžou, protože ukryl své srdce do koruny jednoho cedru. Poradí jim, aby nejdříve vykáceli celé cedrové údolí. Vojáci tak učiní, a Bata opravdu upadne do jakéhosi bezvědomí. Vojáci pak bez problémů Taišek odvedou. Toho večera se Anupovi zpění víno, a tak se vydá na cestu. Najde vykácené cedrové údolí, a v koruně jednoho statného cedru Batovo srdce. Uvaří z něj odvar, dá Batovi napít, a ten ožije. Promění se v býka, a řekne Anupovi, ať ho odvede k faraónovi. Faraón mu za něj zaplatí vysokou cenu, a Anup odejde domů. Když se na býky příjde podívat kouzelník, řekne mu Bata, lidským hlasem kdo je, a že se přišel pomstít. Kouzelník to řekne faraónovi, a ten nechá býka zabít. Když nesou mrtvého býka do Nilu, ukápnou z něj u brány dvě kapky krve, a z nich do rána vyrostou dvě vysoké broskvoně. Když se na mě přijde kouzelník podívat, promluví z nich opět Bata, a opět kouzelníkovi řekne, že je to on. Kouzelník to řekne faraónovi, a ten nechá broskvoně porazit. Když broskvoně kácí, vlétne jedna tříška Taišek do úst. Taišek otěhotní a porodí Batu jako svvého syna. Faraón ho stanoví svým nástupcem, a když faraón zemře, promluví Bata ke kouzelníkovi, a řekne mu kdo je, a že se proroctví že bude z rolníka faraónem naplnilo. Kouzelníkovi vzteky pukne srdce.

Den třetí – příběhy faraónů Střední říše

Tato část obsahuje čtyři povídky – Výmluvný venkovan: o venkovanovi, který se tak dlouho dovolával u soudů spravedlnosti, až jí bylo učiněno zadost. O trosečníkovi na čarovném ostrově: o námořníkovi, který ztroskotá se svou lodí na ostrově, kde žije král hadů. Ten mu vypráví o svém tragickém osudu (blesk zabil celou jeho rodinu), a pak mu dá pokladů co uveze, novou loď, a řekne mu, ať o jeho skutku vypráví faraónovi. Sinuhetovo putování: O Egyptském generálovi, který miloval faraónovu dceru. Faraón však zemřel, a na jeho místo nastoupil jeho syn, která si vzal za ženu svou sestru. Sinuhet nemohl žít nablízku ženě, kterou miluje a nemůže si ji už nikdy vzít, a tak odejde do sousedního Horního Recenu. Tam pomohl zabít obra, který bránil obyvatelům v přístupu k pramenité vodě. Král ho stanoví svým nástupcem, a po jeho smrti nastoupí na trůn. Ožení se a má dva syny. Když dospějí, zasteskne se mu po rodném Egyptě. Napíše dopis faraónovi, ten mu odpustí a přijme ho zpět do Egypta. Sinuhet přenechá svůj úřad staršímu synovi, a odejde dožít svůj život do Egypta. Faraón hrdina: Egypt se jednou dostal pod silný nátlak nepřátel, a pomalu začal poléhat. Při jedné bitvě, když už se začali egyptští vojáci rozutíkat, vjel faraón přímo mezi nepřátele, a začal kolem sebe mlátit mečem hlava nehlava. Pobil mnoho nepřátel, až se k němu nakonec jeden připlížil a zabil ho. Když to viděli rozutíkající se vojáci, našli v sobě novou odvahu, a nepřátele pobili do posledního. Egypt byl od té doby znovu svobodný.

Den čtvrtý – příběhy faraónů Nové říše

Další povídky, tentokrát o faraónech Nové říše.

Den pátý – příběhy faraónů Pozdní doby

Příběhy především o zvířatech, něco jako bajky. Např.; Jak myši zachránily Egypt: Na Egypt se chystala jedna silná armáda, a protože Egypt neměl v té době silné vojsko, byla bitva předem prohraná. Přes noc však nepřátelům rozkousaly myši všechnu výzbroj a vozy, a Egyptská armáda je ráno jednoduše rozmetla. Od té doby jsou myši v Egyptě posvátné.