Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte!

Hlavním hrdinou je v tomto příběhu opět jeden z rozvětvené rodiny Glassů, tentokrát Buddy. Seymour se zde vyskytuje jen nepřímo, ale i tak hraje nezastupitelnou roli, jeho přítomností a činy je prostoupena celá kniha. Buddy je v New Yorku na cestě na Seymourovu svatbu. Je obrovské horko a Buddy byl nedávno zraněn - je totiž voják a právě zuří světová válka - a snaží se na svatbu dorazit včas. V rozpáleném New Yorku je dopravní zácpa, a tak se ke kostelu dostane pozdě. V taxíku i v kostele velice trpí, jeho zranění je velice bolestivé a neustále ho přepadají záchvaty dusivého kašle. Přesto však o svatbu nepřijde - dozví se, že Seymour si vše rozmyslel a ráno vzkázal, že se ženit nebude. Nikdo vlastně neví, z jakého důvodu se Seymour rozhodl neoženit. Vždy byl rozporuplnou a nevypočitatelnou postavou, a tak se ani není čemu divit. Buddy se u kostela setká s davy rozzuřených příbuzných nevěsty a vzápětí se rozhodne Seymoura navštívit v jeho bytě, aby zjistil, co se stalo. Po strastiplné cestě taxíkem se spolu s několika dalšími nevěstinými příbuznými dostane až do Seymourova opuštěného bytu. Z pochopitelných důvodů raději nikomu neříká, že je jeho bratr. V prádelním koši najde Seymourův deník. O nálezu nikomu neřekne. Hosté jsou stále rozčileni, hádají se, snaží se přijít na nějaké přijatelné vysvětlení. Buddy namíchá limonádu s ginem a ledem pro osvěžení hostů a vzápětí se opije. Když se probudí, hosté jsou už pryč. Zůstane jen jeden hluchý stařík. Oba společně poté odcházejí. Seymourovým deníkem a životem vůbec se pak více zabývá především další Salingerova kniha, Seymour: Úvod.