Dharmovi tuláci

V roce 1957 vyšla Kerouakova nejúspěšnější kniha Na cestě, která vešla do dějin americké literatury. Získala si obrovskou popularitu, zejména mezi mládeží. Na základě jejího úspěchu nutili nakladatelé Kerouaka k tomu, aby napsal cosi jako její pokračování. Kerouac souhlasil a ještě v témže roce napsal Dharmové tuláky. I když jde o knihu psanou ´na objednávku´, nedá se říci, že by byla méně kvalitní než Na cestě. Kritika jí ovšem, zčásti právem, vyčítala určité podlézání vkusu čtenářů, kterým se líbilo Na cestě. I tak se však Dharmoví tuláci řadí mezi Kerouakova nejzdařilejší díla. Hrdinou zde, na rozdíl od románu Na cestě, není vedle Kerouaka Neal Cassady, ale básník Gary Snyder, v knize pojmenovaný Japhy Ryder. Vystupuje zde i mnoho dalších beatniků, mezi nimi například Allen Ginsberg (Alvah Goldbook), Michael McClure (Ike O´Shay) či Kenneth Rexroth (Rheinhold Cacoethes). Na začátku knihy se Kerouac se Snyderem a jistým knihovníkem Morleyem vydávají na výpravu do hor. Morley (knihovník John Montgomery) dělá neustále problémy, nakonec se ukáže že zapomněl vzít spacáky a všichni tři se proto v noci tísní pod jednou dekou. Kerouakovi výlet přinesl především radost ze sdílení Snyderových zkušeností se životem v přírodě, horolezectvím, astronomií, buddhismem i radikální, ekologicky zaměřenou politikou. Snyder je zde idealizován (podobně jako dříve Cassady) jako drsný individualista, který pohrdá samolibostí amerického blahobytu, modlí se v horách a skládá poezii. Po návratu z hor se s Japhym toulají po celých Státech - stopem, v autech přátel i pěšky - navštíví i bohémské San Francisco, Mekku beatniků. Kerouac se pod vlivem Rydera rozhodne pracovat dva měsíce jako požární hlídač v horách. Obraz této brigády je ovšem v této knize poněkud idealizovaný, ve skutečnosti se zde Kerouac nudil a cítil se osamělý. Jde již o třetí knihu se stejnou pasáží - viz také Andělé pustiny (realističtější podání) nebo Osamělý poutník. Kniha obsahuje především obsáhlé sugestivní popisy přírody v amerických horách, veselé i extatické zážitky z beatnických pitek a mejdanů. Začíná se v ní však projevovat také Kerouakův rostoucí zájem o náboženství, a to jak o buddhismus, tak o křesťanství. Objevují se zde proto některé meditativní úvahy a pasáže.