Utopia

Utopia je velmi krásný popis ideálního státu, jak by si ho přál Thomas More. More ve svém díle kromě i přímo „utopistických” vizí kritizoval i tehdejší mravy v Anglii (které moc růžové nebyly) a to tím způsobem, že své myšlenky srovnával se skutečností.

Thomas More nebyl zdaleka první, kdo napsal stejné dílo z oboru literatury. Před ním a po něm něco vzniklo např. Platónovo dílo Ústava s ideální obcí Kalliopolis, Lukaniovy Pravdivé příběhy, Ikaromenippos neboli Cesta nad oblaky, v 17. stol. Cyran de Bergerac (Cesta na Měsíc, Cesta do Sluneční říše), Nová Atlantis F. Bacona a nám nejvíce známé dílo Sluneční stát od Campanelly.

V Utopii se objevují i velice podivné názory. Peníze by lidé neměli mít, protože peníze plodí chamtivost, lakomství, nenávist. Toho všeho se lidé mohou ušetřit a proto je zakladatel Utopus vůbec nezavedl (obyvatelé tam nemají nic a přece jsou bohatí). Autor Utopie je i zarytý nepřítel feudalismu, ale hlavně nemá rád sobecké, marnivé bohatce. Názorný příklad:

„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mi to... jako nic jiného než jako spiknutí boháčů, jednajících o vlastních výhodách pod záminkou a jménem státu...”

Z jeho myšlenek se mi nejvíce líbily tyto: Schopný stát demokraticky rozděloval půdu a chléb obyvatelstvu (což byl jejich hlavní zdroj obživy). Lidé se tam starali hlavně o blaho ostatních, žili střídmě, skromně, v klidu, lásce a míru, opovrženi zlatem a stříbrem. Psáno je tam i o vzdělanosti, samosprávě, tělesných a duševních rozkoších, zákonech a etice (ctnost je zde pojata jako žití podle přírody). Thomas More je i zastáncem náboženské svobody.

Dílo Tomáše Mora má vlastně celý název „Knížka vpravdě zlatá a stejně užitečná jako zábavná o nejlepším stavu státu o novém ostrově Utopii.” Samozřejmě se však zkracuje na mnohem praktičtější „Utopie.” Kniha je z roku 1516 a je psaná latinou. Předmluvou je jakýsi dopis smyšlenému vydavateli Petru Aegidiovi. Hlavní hrdina a vypravěč je mořeplavec Rafael Hythlodai (česky Prášil), který ostrov navštíví a posléze popisuje. Výše zmíněný průvodce je záměrně cizincem, protože mravy a okolnosti mohl kritizovat mnohem odvážlivěji. Zakladatel utopijské civilizace je muž zvaný Utopus (po něm jméno ostrova), který ostrov dobyl, zkulturnil a zvelebil.

Dílo je tvořeno dvěmi díly, z nichž díl druhý je nejvýznamnější a starší. V 1. díle autor popisuje autorovo setkání s mořeplavcem a historii ostrova, 2. díl je o vlastnostech a zřízení obyvatel ostrova. Kniha je podle literárního hlediska s pramalým dějem (navíc je nadčasová). Jádro tvoří kritika poměrů