Poslední kabriolet

Poslední kabriolet
- přeložila Jarmila Emmerová
- román z období 40. let 20. století, děj se odehrává ve Spojených státech na Harvardské univerzitě a na válečných frontách druhé světové války
- Poslední kabriolet je kronikou jedné generace mladých lidí. V knize jsou popsány životní osudy nerozlučných přátel a spolužáků z Americké Harvardovy univerzity očima jedoho z nich. Hlavní postavou je George Virdon, s přezdívkou Rada, vypravěč celého příběhu, chudý chlapec, který jedině díky stipendiu může studovat na Harvardu
- svou přezdívku získal proto, že byl ze všech nejrozvážnější a dokázal vždy poradit a snažil se, aby přátelé vždy drželi pohromadě

Na začátku prožívají Greg, rodilý francouz Jean-Jean, temperamentní Russ, veselí Dal a vážný Terry nejlepší etapu života ,,mládí“, které je plné prvních lásek a bláznivých dobrodružství. Autor se zaměřuje na mužské hrdiny, ale do cesty jim přihrává Chris, ženu charakterově silnou a přitažlivou, jež je nadchne všechny najednou a oni se snaží získat její přízeň. Symbolem knihy, která spojuje osudy všech dohromady je kabriolet pojmenovaný Císařovna. Císařovna patřila jednomu ze studentů Jean-Jeanovi, (ten dobrovolně nastoupil do armády generála de Gaulla a byl zabit po několika týdnech), po jeho smrti provází kabriolet hlavní postavy celým příběhem a vytváří tak pouto, jež je spojuje i v dobách, kdy nechápou smysl života a cítí se zbytečnými a nepotřebnými. Do jejich idily totiž zasáhne také válka, přátelé se rozcházejí bojovat na fronty ať už k námořní bitvě v Tichomoří, při obsazování Itálie či někam jinam. Mezitím, co je Greg v Evropě, v Americe zůstává Chris, jediná dívka, kterou kdy miloval, ale pro přátelství s ostatními se jí vzdal a snaží se najít lásku ve vztahu k Nancy. Po konci války se všichni vrací zpět do vlasti, hluboce poznamenáni válečnými zkušenostmi se snaží dohnat ztracený čas. Ale radost z míru brzy vystřídá rozčarování ze studené války a politické pronásledování v tomto nelehkém období. Podléhají skepsi, pesimismu, nechtějí se radovat z maličkostí a před sebou mají jen šedý bezútěšný svět. Čas je však tlačí žít dál. Tyto myšlenky vystřídají jiné pocity, musí nést odpovědnost za vlastní osudy a za rodiny, které začínají vytvářet, aby se mohli zodpovídat svým dětem za to, jaký život jim předávají. Jejich rozhodnutí jsou však mnohdy velmi překotná a unáhlená, protože se snaží moc velkým tempem dohnat to, co zameškali. Greg se ožení s Nancy, jejich malý syn Teddy zemře na obrnu a zůstane jim jen dcera Peg. Greg se svou ženou nevychází, ale jeho generace neuznávala rozvod a on se snaží udržet rodinu jen kvůli dětem. Greg se dostává do konfliktní situace, Ron syn milované Chris dospívá a chce odejít do války ve Vietnamu, Grega žádá téměř jako otceo radu a ten mu řekne, aby odešel a bojoval za svá přesvědčení. Střetávají se v něm dva protiklady, o tom jak je válka krutá a nesmyslná a zároveň, že za životní ideály musí člověk bojovat ač mu to přinese větší ztráty než může získat. Stejně jako kniha začala bezstarostně, končí mládím další generace..

Autor se snažil ukázat podstatu života, kterou si člověk nedokáže představit.

Styl prostě sdělovací, ze subjektivního pohledu jedné osoby, jazyk hovorový, autor hojně užívá přímou řeč a studentský slang. Zajímavostí je kompozice knihy, tzv. retrospektivní, psána z pohledu zpátky, starší generace vypráví té nové o době svého mládí.
Přestože má kniha asi 500 stran, neměla jsem ani chvíli pocit, že by byla nezajímavá či uměle natahovaná. Jen v některých částech jsem se neorientovala ve jménech vystupujících postav, jelikož hlavních hrdinů je pět, ale s každým je spjat příběh dalších lidí.