iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Tři troníčky
Zařazeno: iReferaty.cz >
Čtenářský deník > Tři troníčky
Autor: Jakub Deml
Název díla: Tři troníčky
Datum vložení: 1.6.2006
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Deml Jakub
Tři troníčky
Děti se divily, že si musejí hrát jen v kuchyni, že nesmějí do pokoje, ale žasly teprve, když se do jejich příbytku přivalil zástup cizích lidí. První vešla zlobivá osoba v úřední čepici, za ní jiní dva, jaksi vznešenější, nebo blaženější, s klobouky na hlavách. Když odkládal mladší z nich svůj deštník, ptal se s vysoká matky: "Neukradne mi to tu někdo?" Matka se urazila. Neměl se jí kdo zastat, neboť její manžel nebyl doma. Druhý cizinec byl starší, přívětivější, člověk, který měl alespoň duši. Jeho vesta byla dýchavičná a šosy se prodlužovaly úzkostí před penzí. Tyto úřední osoby sňaly pečeť ze dveří pokoje a odemkly. A to již přicházely ženy, jedna velmi škaredá, druhá utahaná, zlomyslná, paní s vdovským bambulatým nosem a s touhou něco ukrást, pak překupníci a jiní lidé, břichatí i vyzáblí, byla hrůza , co se jich do pokoje vešlo. Děti tam vklouzly také a postavili se ke kamnům. Úředníci vyvolávali podle seznamu věci, které si ostatní lidé kupovali a rozebírali. Došlo také na pokrývku, kterou vyšívala nejstarší holčička matce k svátku. Tolik práce a přemáhání ji to tenkráte stálo a teď pokrývku popadla protivná tlustá panímáma do svých prstů. Dítěti se třáslo srdce, když to vidělo, ale matka ji zavolala do kuchyně. Tam si stoupla k oknu a hleděla na zpustlou zahrádku; ta byla taky dříve jejich. Teď už je také prodaná, otec dávno odjel a cizí lidé jim ještě berou, co zbylo. Přicházeli noví lidé z vesnic, dražba se stávala hlučnější, prodával se nábytek, koberce. Odnesli i piáno, za které matka tolik prosila, aby ho nechali dětem na hraní. Ještě zaprosila alespoň o obrázek, představující její první dítě, hocha, který už chodil do školy, když zemřel. Všechna jeho krása, tělesná i duchovní, byla na obrázku znázorněna. Ani ten jí nenechali. Doktor takové věci sbíral, ovšem za směšnou cenu. Čtyřleté děvčátko těšilo matku, ať koupí ten obrázek. "Nemáme penízky," odpověděla matka. Tu však dítě přineslo své prasátko. Pracně vyklepalo z pokladničky obsah a podávalo jej matce, aby obrázek koupila. Byly to tři troníčky (haléře).
Tři troníčky
Děti se divily, že si musejí hrát jen v kuchyni, že nesmějí do pokoje, ale žasly teprve, když se do jejich příbytku přivalil zástup cizích lidí. První vešla zlobivá osoba v úřední čepici, za ní jiní dva, jaksi vznešenější, nebo blaženější, s klobouky na hlavách. Když odkládal mladší z nich svůj deštník, ptal se s vysoká matky: "Neukradne mi to tu někdo?" Matka se urazila. Neměl se jí kdo zastat, neboť její manžel nebyl doma. Druhý cizinec byl starší, přívětivější, člověk, který měl alespoň duši. Jeho vesta byla dýchavičná a šosy se prodlužovaly úzkostí před penzí. Tyto úřední osoby sňaly pečeť ze dveří pokoje a odemkly. A to již přicházely ženy, jedna velmi škaredá, druhá utahaná, zlomyslná, paní s vdovským bambulatým nosem a s touhou něco ukrást, pak překupníci a jiní lidé, břichatí i vyzáblí, byla hrůza , co se jich do pokoje vešlo. Děti tam vklouzly také a postavili se ke kamnům. Úředníci vyvolávali podle seznamu věci, které si ostatní lidé kupovali a rozebírali. Došlo také na pokrývku, kterou vyšívala nejstarší holčička matce k svátku. Tolik práce a přemáhání ji to tenkráte stálo a teď pokrývku popadla protivná tlustá panímáma do svých prstů. Dítěti se třáslo srdce, když to vidělo, ale matka ji zavolala do kuchyně. Tam si stoupla k oknu a hleděla na zpustlou zahrádku; ta byla taky dříve jejich. Teď už je také prodaná, otec dávno odjel a cizí lidé jim ještě berou, co zbylo. Přicházeli noví lidé z vesnic, dražba se stávala hlučnější, prodával se nábytek, koberce. Odnesli i piáno, za které matka tolik prosila, aby ho nechali dětem na hraní. Ještě zaprosila alespoň o obrázek, představující její první dítě, hocha, který už chodil do školy, když zemřel. Všechna jeho krása, tělesná i duchovní, byla na obrázku znázorněna. Ani ten jí nenechali. Doktor takové věci sbíral, ovšem za směšnou cenu. Čtyřleté děvčátko těšilo matku, ať koupí ten obrázek. "Nemáme penízky," odpověděla matka. Tu však dítě přineslo své prasátko. Pracně vyklepalo z pokladničky obsah a podávalo jej matce, aby obrázek koupila. Byly to tři troníčky (haléře).
Životopis spisovatele: Jakub Deml
Hodnocení: (hodnotilo 3 čtenáři)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz