Nechtěli jsme na moře

Arthur Ransome (1884 – 1967) napsal sérii dvanácti knih o Vlaštovkách, Amazonkách, Lyskách a Dickovi s Dorotkou.
Tento příběh se odehrává asi v roce 1933. Vlaštovky John, Zuzana, Titty a Roger se vydají na dvoudenní plavbu po řece. Na palubu svého kutru Hastrman je vezme zkušený námořník Jim Brading. Dorazí až k ústí, zakotví a na příští den plánují cestu zpět proti proudu.
Když chtějí ráno nastartovat motor, zjistí, že mají málo benzínu. Jim proto odvesluje do města na lodním člunu. Ale mezitím padne mlha a utržený Hastrman zanese děti na otevřené moře.
John objeví námořní mapu a s hrůzou zjistí, že všude kolem jsou mělčiny. Proto se Vlaštovky rozhodnou vztyčit plachty a odplout do hlubších vod. Tam by měly být v bezpečí. A jen co se vyjasní, obrátí loď a vrátí se do přístavu.
Když se konečně zvedl vítr a rozehnal mlhu, byla už téměř inkoustová tma a ještě začalo pršet. Děti tedy odložily návrat na ráno.
V noci zuřila silná vichřice. John ale stačil včas skasat plachty, ačkoliv při tom skoro spadl do rozbouřeného moře.
Ale ani když se moře utišilo, nebyla jim dopřána klidná plavba. V té černočerné tmě se přes ně málem přehnal parník! Naštěstí John a Titty v poslední chvíli rozsvítili poziční světla.
Rozednilo se. V noci John se Zuzanou zahlédli světla z majáku na pobřeží a zamířili k němu. Zuzana totiž chtěla zatelegrafovat domů a teprve až se maminka dozví, že jsou v pořádku, se vydat nazpátek Severním mořem.
Přistáli ve Flushingu, holandském přístavu a šťastnou náhodou tam potkali tatínka, který se vracel z Asie.