Svět včerejška

Vydavatelské poznámky: Vydalo nakladatelství Torst, Opatovická 24, 110 00 Praha 1 jako svou 189. publikaci. Vydání druhé, upravené Praha 1999.
Překladatel: Eva Červinková
ISBN: 80-7215-083-9
Doba a místo děje: Evropa a někdy celý svět od devadesátých let 19. stol. do 1. září 1939 - vyhlášení druhé sv. války.
Hlavní postavy:
Autor - Stefan Zweig - žid
Dále se zde vyskytuje spousta umělců, vědců a politiků tehdejší doby - Sigmund Freud (vědec), Hugo von Hofmannsthal (spisovatel), Josef Kainz (herec), Walter Rathenau (spisovatel, politik, podnikatel), Reiner Maria Rilke (spisovatel), Romain Rolland (spisovatel), Richard Strauss (hudební skladatel), Émile Verhaeren (spisovatel), a další.
Obsah díla:
Stefan Zweig se narodil 28. 11. 1881 ve Vídni v židovské rodině. Jeho rodiče pocházeli ze střední vrstvy, proto měl celkem zajištěné mládí. Nejprve studoval 5 let na "základce", potom 8 let gymnáziu a vysokoškolské "učení" zakončil doktorským titulem. Na gymnáziu se začal zajímat o literaturu a umění. Spolu se svými spolužáky četl básně, sbíral autografy, chodil do divadla. Na universitě "studoval" ve Vídni a v Berlíně. Čtyři a půl roku psal básně, knihy, hry, cestoval, seznamoval se se spisovateli, překládal. Poslední půlrok se dnem i nocí učil, aby získal titul. Bylo to umožněno tím, že studoval filosofii. Po studiích se vydal na cesty. Chvíli žil v Paříži, kde se seznámil s francouzskými spisovateli. Navštívil také Belgii, kde potkal Verhaerena. Nějakou dobu pobýval také v Anglii, ale tam se mu moc nelíbilo. Na radu svého přítele Rathenaua opustil Evropu. Navštívil Indii, kde poznal kastovní a rasové rozdělení, a USA. V Americe se mu líbila svoboda, rychle si zde našel práci, ale ne literární přátele. Navštívil také Itálii, Španělsko. V této předválečné době byl již celkem slavný. Svět byl klidný a optimistický - naprostá idyla. 28. června 1914 byl zavražděn následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este. Bylo to nádherné léto a téměř nikdo pro "budoucího" císaře netruchlil. Lid měl raději korunního prince Rudolfa. O měsíc později vyhlásilo Rakousko Srbsku válku. Autor se právě nacházel v Belgii a myslel si, že Německo neporuší smlouvy a nevpadne do Belgie. Opak byl pravdou. Rychle se vracel do Rakouska a cestou již potkával německé konvoje. Za války tvořili spisovatelé v Rakousku hlavně knihy, které ji podporovaly. Obyvatelstvo po dlouhém míru ani nevědělo, jaká válka je. Proto davy mužů táhly radostně do boje. Autorovi se podařilo nejít do války. Díky známostem dostal práci ve vojenském archivu. Vydal se do Polska sbírat vyhlášky zbylé po Rusech. Nebyla to pro něj příliš namáhavá práce, stíhal pozorovat okolní krajinu, lidi, mravy. Pomáhal také záchranářům s raněnými. Napsal hru Jeremiáš. Nepočítal s jejím uvedením (byla protiválečná) - vydal ji jen jako knihu. Dostal nabídky od německých divadel na uvedení v době míru. Velkým překvapením však bylo, že mu divadlo v Curychu nabídlo okamžité provedení. Kupodivu získal celkem hladce povolení k cestě do Švýcarska. Zde se setkal se svými starými přáteli (Rolland). Zanedlouho skončila válka. Autor se kupodivu vrátil do Rakouska. Pozoroval zde bídu, inflaci, šmelinářství a psal knihy. Rakousko se celkem rychle vzpamatovalo. Jeho hry a knihy se stávaly oblíbenější a prodávanější. Jel do Itálie a zjistil, že Italové už nemají k Rakušanům takový odpor jako dříve. Poprvé uviděl pochodující agresivní nacionalisty a uvědomil si budoucí nebezpečí pro Evropu a svět. Později vídával podobné věci i od Hitlerovy mládeže v Německu. Cestoval ještě do Belgie, Francie a poprvé také do Ruska. Přednášel zde na vzpomínkové akci za L. N. Tolstého. Všichni se k němu chovali slušně, vypadalo to, že socialismus = idyla. Dostlal však anonymní dopis, že vše není tak růžové a je stále sledován. Jak se Hitler chopil moci, začali mu zakazovat knihy, hry. Naposledy se podařila opera tvořená spolu s Richardem Straussem. Cestoval do Anglie. Těsně před válkou se vrátil do Rakouska, aby se rozloučil. Nikdo nebral jeho varování vážně. Hitlerova taktika postupně přidávat se osvědčila. V Anglii sledoval Chamberleinovu snahu o mír za každou cenu. Britové byli celí šťastní z Mnichovské dohody - odvrátili přece válku - obrovské nadšení! 1. září 1939 se vydal na úřad s žádostí o uzavření sňatku se svou druhou ženou - zrovna přiběhl úředník, že Němci vpadli do Polska - válka. Sňatek musel počkat. Tímto kniha končí.
Epilog: Autor se odstěhoval do Brazílie, kde ve městě Petropolis spáchal v noci z 22. na 23. února sebevraždu (otrava jedem). Dopis na rozloučenou - úryvek.
Myšlenky: Válka je strašná. Musíme vytvořit internacionální, kosmopolitní Evropu - nadnárodnost.
Jazykové zpracování: Psáno čtivým jazykem. Autor se snažil vynechat zbytečné popisné pasáže. Stefan Zweig uměl německy, francouzsky, italsky, anglicky, řecky a latinu. Proto se zde velmi často vyskytují věty a pasáže v těchto jazycích (například citáty W. Shakespeara).
Ukázka:
Declaraçâo

Než ze svobodné vůle a s jasnou myslí odejdu ze života, musím splnit poslední povinnost: vřele poděkovat této báječné zemi Brazílii, která mně a mé práci poskytla tak dobrá a tak pohostinné spočinutí. Každým dnem rostla má láska k této zemi a nikde bych nebyl raděj vystavěl svůj život poté, co svět mého vlastního jazyka pro mne zanikl a má duchovní vlast, Evropa, sama sebe ničí.
Avšak po šedesátce by byly zapotřebí mimořádné síly, aby se začalo znovu. A mé jsou vyčerpány dlouhými léty bezdomoveckého bloudění. Pokládám proto z lepší včas a vstoje ukončit život, jemuž vždy byla duchovní práce nejryzejší radostí a osobní svoboda nejvyšším statkem této země.
Pozdravuji všechny své přátele! Kéž ještě uzří ranní červánky po dlouhé noci! Já, příliš netrpělivý, je předcházím
Hodnocení: Perfektní kniha o životě na přelomu století. Přináší to jiný pohled na vývoj Evropy, než je u nás v Čechách. O Čechách a Československu se tu nezmínil více než desetkrát - ale tak se na nás mnohdy dívali a dívají.