Stařec a moře (The old man and sea)

Starý kubánský rybář Santiago nemá v posledních dnech štěstí, za posledních čtyřicet dní neulovil ani jednu rybu. Stařec Santiago se jde domů vyspat, doprovázen chlapcem, který se snaží starce rozveselit a dodává mu odvahu a víru, že něco chytí. Druhý den stařec vyplouvá daleko na moře a cítí, že by se na něj mohlo usmát tentokrát štěstí, že jistě něco uloví. A skutečně. Santiago opatrně, ale energeticky trhl. Ryba však byla silná a táhla loďku pryč. Ryba loď táhne již 4 hodiny, stařec si posteskne, kéž by s ním byl chlapec, jistě by mu pomohl. Stařec je již velmi unavený a poprvé na sobě pociťuje stáří. A ryba neustále táhne loď se starcem dál a dál. Postupem času stařec rybu začíná obdivovat a pociťuje k ní náklonnost. Je nad ránem, stařec přemáhá únavu a je zřejmé, že mezi starcem a rybou vzniká zvláštní spojení. Santiago chce rybu dostat, ale dostává do ruky, ve které po celou dobu drží provaz, křeč. Santiago vzpomíná, že kdysi jednou v hospodě porazil nejsilnějšího muže v páce. Souboj trval celý den a noc, ale on již v půli věděl, že vyhraje a nakonec vyhrál. Tímto si dodává sebevědomí. Druhý den konečně stařec spatří rybu v celé její velikosti. Stařec je ohromen velikostí ryby. Pomalu ryba ztrácí sílu, je unavená a stařec začíná připravovat na konečný útok. Přitahuje jí provazem. Nakonec se mu podaří rybu ulovit a táhne ji za svou lodí. Jeho úsilí však zmaří žraloci, kteří mu celou rybu sežerou. Stařec svou rybu brání, ale bez úspěchu. Čtvrtý den za svítání stařec připlouvá se svou lodí do přístavu, na boku lodi má přivázanou kost ryby. Jde domů do chatrče a vyčerpáním usíná. Rybáři se nedůvěřivě dívají na obrovskou rybu