Pán prstenů -Společenstvo Prsten

Hlavními postavami byli Aragorn, dědic Králů Západu a Boromir, syn Správce Gondoru jako zástupci lidí; Legolas, syn elfského krále z Temného hvozdu, za elfy; Gimli, syn Glóina z Osamělé hory, za trpaslíky; Frodo se svým sluhou Samvědem a jeho dvěma mladšíma přáteli Smělmírem a Peregrinem za hobity; a Gandalf Šedý jako jeden z Istary.

V první části (První a Druhá kniha), Společenstva Prstenů se vyprávělo o tom, jak Gandalf Šedý, též známý jako Mithrandir, jeden z Istary, objevil, že prsten, který vlastnil hobit Frodo Pytlík a před ním hobit Bilbo Pytlík a tvor Glum, je ve skutečnosti Jeden prsten vládnoucí nad všemi 19. Prsteny moci. Líčí se tady útěk Froda a jeho druhů z jejich poklidného domovského Kraje o jejich nebezpečí a setkáních na cestách, jak byli pronásledováni hrůzou Černých Jezdců, až nakonec s pomocí Hraničáře Chodce (Aragorna) došli přes zoufalá nebezpečí, kdy byl Frodo smrtelně zraněn až do Elrondova domu v Roklince.

Tam se konala velká Elrondova Rada, na níž bylo rozhodnuto pokusit se o zničení Prstenu, a Frodo byl ustanoven jako Ten, kdo ponese Prsten. K němu byli vybráni společníci Prstenu, kteří měli Frodovi pomáhat na jeho výpravě, aby pokud možno došel k Ohnivé hoře v zemi Mordor, zemi samotného Nepřítele (Saurona), kde se jedině dal Prsten zničit. V tomto Společenstvu byl Aragorn, dědic Králů Západu a Boromir, syn Správce Gondoru jako zástupci lidí; Legolas, syn elfského krále z Temného hvozdu, za elfy; Gimli, syn Glóina z Osamělé hory, za trpaslíky; Frodo se svým sluhou Samvědem a jeho dvěma mladšíma přáteli Smělmírem a Peregrinem za hobity; a Gandalf Šedý jako vůdce výpravy.

Společenstvo tajně putovalo daleko od Roklinky na Sever. Po nezdařeném pokusu o zimní přechod vysokého průsmyku Caradhrasu byli Gandalfem provedeni skrytou bránou Morie a vstoupili do rozlehlých Dolů v Morii, aby si hledali cestu pod horami. Tam je přepadli skřeti a tam Gandalf padl do temné propasti v boji s Durinovou Zhoubou, Balrogem. Ale Aragorn, který se nyní zjevil jako utajený dědic dávných Králů Západu, vedl Družinu od Východní brány Morie přes elfskou zemi Lórien a po proudu Velké řeky Anduiny až k Rauroským vodopádům. To již věděli, že jejich pouť sledují vyzvědači a že se po jejich stopách plíží Glum, tvor, který kdysi vlastnil Prsten a stále po něm toužil.

Bylo nyní nutné rozhodnout se, zda se obrátí na východ k Mordoru, nebo půjdou s Boromirem na pomoc gondorskému hlavnímu městu Minas Tirith v nadcházející válce, nebo zda by se měli rozdělit. Když bylo jasné, že Ten, kdo nese Prsten, je odhodlán pokračovat ve svém beznadějném putování do země Nepřítele, Boromir se mu pokusil vzít Prsten násilím. První část končila Boromirovým pádem do spárů Prstenu a zmizením Froda a jeho sluhy Samvěda což byl rozpad Společenstva Prstenu.

Bílý kůň skočil vpřed. Hobiti se rozběhli z kopce, Glorfindel a Chodec za nimi jako zadní voj. Byli sotva v polovině planiny, když už uslyšeli pádící koně. Brány mezi stromy, kterou právě opustili, vjel Černý jezdec. Přitáhl koni otěže, zastavil a kymácel se v sedle. Druhý ho následoval, pak další; a ještě dva. “Jeď dál!Jeď!“ křičel Glorfindel na Froda.

Kniha se mi velice líbila, protože mě dokázala zatáhnout do příběhu.