Zpět k pramenům

Autor: Bedřich Ludvík
Fotografie: Bedřich Ludvík, Josef Nekvasil, Martina Kabelková
Vydal: Mladá Fronta

Obsah:
Kniha, jak již ukazuje název, popisuje prameny známých řek protekajcích na našem území. Z nepřeberného množství takovýchto řek si autor vybral ty, které mají délku toku delší než 50km nebo řeky něčím zvláštním či něčím zajímavým (čímž se do knihy dostalo i pár řek menších než 50km).
Vybrané řeky jsou rozděleny do XIV kapitol podle území, kterým protékají.
Jednotlivé toky jsou rozebírány od soutoku proti proudu až k prameni, kterému se věnuje většina textu. Autor popisuje místo, kde se pramen nachází, jak vypadá a také jestli je označen a udržován. Zajímavostí je že prameny, které se nacházejí u Německy mluvících sousedů jsou vždy řádně označeny a většinou k nim vedou i turistické cesty, u nás jsou často zarostlé a dokonce nejsou mnohdy ani přesně určené! V knize jsou také popsány zajímavé historické poznatky, například původ vzniku u některých řek, např. je zde popsána katastrofa při stavbě přehrady na Bílé Desné. (Kniha byla i zfilmována v 13 dílném cyklu vysílaném na čt2)

Hodnocení:
Kniha mě zaujala především razsáhlým obsahem, kde je popsáno 44 řek a jejich pramenů. Je doplněna zajímavými informacemi a nepřeberným množstvím povedených fotografií.
Jediné co mi na knize vadilo, je to, že u některých řek se autorovi nepodařilo pramen objevit, nebo si nebyl jistý správným určením, což je důsledek špatného nebo dokonce žádného označení vodohospodářským ústavem (např. řeka Berounka začíná svůj tok soutokem 3 řek a proto pramen pochopitelně nemá)...

Ukázka:
Kapitola X.- Jižní prameny
Svratka:
(…) Cestou proti proudu Svratky lze dojít až do Brna, k soutoku, kde jsme už jednou byli. To když jsme šli k prameni pitné řeky Svitavy. Mezi dálnicí na Bratislavu a dálnicí na Vídeň je soutok řeky Svratky a Svitavy(...) Za pramen Svratky se tradičně považuje Stříbrná studánka. Vypráví se o ní, že je za ní vchod do podzemního města plného zlata. Kdysi sem prý šel nějaký chlapec pro vodu a přinesl zlatý kužel. Tolik lidová pověst! Skutečný pramen jsme našli pod vsí Cikháj nalevo od lesa. Po delším prodíráním se hustým, léta neprosekávaným, lesem jsme skutečný pramen Svratky našli. Je jím brčálové zelené jezírko v prohlubni po kořenech vyvráceného stromu. I když venku svítí slunce, tady je trvalé šero. Je to místo jako z filmu Cesta do pravěku. Vlhko, ticho, šero.(…)

Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny. Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek. Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí. Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána a podívejme se, jaká jsou dnes. Pojďte s námi zpět k pramenům.