Hanin kufřík

Hana bydlela spolu se svým bratrem Jiřím, tatínkem Karlem a maminkou Markétou v Novém Městě na Moravě. Hana s Jiřím navštěvovali školu, maminka s tatínkem měli obchod. Byla to úplně normální rodina, až na jednu věc-byli to Židé. Hana s Jiřím chodili rádi bruslit, hráli si spolu a jezdili na koloběžce. Jednoho dne jim bylo zakázáno vycházet ven, už nemohli navštěvovat školu, všechny činnosti jim byly zakázány. Když chtěli jít ven, tak jedině s židovským znamením na oděvu – žlutou šesticípou hvězdou. Opravdové neštěstí přišlo na jaře roku 1941 – maminka byla zatčena gestapem, Hitlerovou obávanou státní policií. Zanedlouho si přišli i pro tatínka. Hana s Jiřím museli jít ke strýci Ludvíkovi. Avšak i jim přišel dopis, že se mají hlásit 14.května 1942 v deportačním centru Třebíč.Hanu a Jiřího přivezli před velký dům, posadili se na rohože a strávili tam čtyři dny a noci. Hana v této budově oslavila 16. května 1942 své jedenácté narozeniny. Následující den je odvezli do Terezína, kde se od sebe museli rozdělit. Dali ji do velkých kasáren spolu s dalšími dívkami, do baráku L410 jejího domova po další dva roky. Hana dlouho truchlila, že nemůže být s Jiřím. Za nějakou dobu přišla změna, bylo ohlášeno, že podle nových pravidel v gettu se budou moci pohybovat v mezích getta do osmi večer. Do Terezína přiváděli stále nové lidi. Hana s Jiřím mezi nimi společně hledali maminku a tatínka. Našli svoji babičku, avšak ta zanedlouho, kvůli nedostatku jídla, zemřela. Protože byl Terezín přeplněný, odváželi všechny do Osvětimi, došlo i na Jiřího. Asi za dva dny i na Hanu. Hanu spolu s ostatními ženami a její jedinou kamarádkou, pod bdělým dohledem zlých psů minuli rozsáhlé baráky, aby vešli do velké budovy. Dveře se za nimi s mohutným rachotem zavřely..... .
Hana zemřela ve svých třinácti letech v roce 1944.
Když byla Osvětim roce 1945 osvobozena, Jiřímu bylo 17 let. Její bratr, jako jeden z mála přežil, žije teď v Kanadě a protože tohle celé vyprávěl, je tento příběh víc než pravdivý... .

Majitelkou kufříku byla třináctiletá Hana Brady.
Před pětapadesáti lety, dva dny po svých jedenáctých narozeninách, byla dne 18.května 1942 poslána do Terezína.
23.října 1944 byla přeplněným nákladním vlakem převezena do Osvětimi. Hned poté ji odvedli do plynové komory.
Všem bylo dovoleno si vzít s sebou jen jeden kufr.
Co měla v kufru Hana?
Bylo by jí dnes 74 let, ale její život skončil ve třinácti.
Jaká asi byla?
Zanechala nám jenom několik obrázků, které v Terezíně nakreslila.
O čem vypovídají?
O krásných vzpomínkách na šťastné dětství.
O jejích touhách a nadějích.
Proč musela zemřít?
Byl jediný důvod.
Byla Židovka.