Dům duchů

Hlavní hrdinkou je Clara, dcera z politické rodiny žijící v Jižní Americe koncem devatenáctého století. Clara má od dětství velice podivné chování. Umí předvídat budoucnost, komunikovat s duchy a pohybovat na dálku předměty silou vůle. Od útlého dětství sepisuje příhody každodenního života. Když zemře její starší sestra, krásná Rosa se zelenými vlasy, přestane Clara mluvit. Rodina i chůva se ji snaží rozmluvit - zprvu po dobrém, později však přišly na řadu metody šoku. Ale Clara zarytě mlčela a žila ve svém vlastním světě plném duchů. Promluvila teprve po devíti letech, kdy svým rodičům oznámila, že se bude vdávat. Jejím nastávajícím se měl stát Esteban Trueba, který se původně ucházel o Rosu. Rodiče byli tak ohromeni tím, že Clara konečně promluvila, že si plně neuvědomovali význam jejích slov. Jak Clara předpověděla, stala se Estebanovou ženou. Odstěhovali se spolu na statek Tři Marie, který Esteban zveleboval po celou tu dobu, kdy truchlil nad ztrátou milované Rosy. Statek byl již dobře zaběhnutý a Esteban si proto mohl dovolit přepychový dům ve městě. Po čase Clara otěhotněla. V tu dobu se opět uzavřela do sebe, jelikož komunikovala se svým dítětem. Měla s Estebanem celkem tři děti - dva syny a dceru Blancu. Zimní období trávívala rodina ve městě, kde se Esteban začal věnovat politice - tvrdě vystupoval proti zrušení otroctví. Jeho žena zatím do obrovského domu sezvávala všelijaké spiritisty, intelektuály a nevyslyšené umělce, kteří vytvářeli spolu s duchy nezaměnitelnou atmosféru. V létě odjížděla rodina na statek. Clařina dcera Blanca se už od dětství přátelila s Pedrem Tercerem Garcíou - synem zdejších pracantů, ze kterého vyrostl jeden z nejradikálnějších revolucionářů bojujících za zrušení otroctví. I přes to, že se jeho názory rozcházely s otcovými, ho Blanca milovala a otěhotněla s ním. Když se to Esteban dozvěděl, provdal Blancu za francouzského šlechtice a zapřísahal se, že Tercera zabije. Z francouzského šlechtice se vyklubal homosexuál, který záhy zemřel a Blanca se vrátila do domu ve městě, kde porodila dceru Elbu. Blančin románek s Tercerem způsobil téměř rozpad Clařina manželství, protože Calra svou dceru podporovala. Vše vyvrcholilo tím, že jí Esteban vyrazil přední zuby. Toho dne se Calra zapřísáhla, že už s Estebanem nepromluví a stalo se . Jako vzorná manželak ho ale musela podporovat v jeho politických aktivitách a doprovázet na důležitých recepcích. Nedlouho potom Clara jednoho dne oznámila, že brzy zemře. Teprve po její smrti si Esteban uvědomil, jak moc ji miloval. Spolu s Clarou odešlo i kouzlo domu ve městě. Bez jejích přátel, které Esteban vyhnal, a bez duchů, které neměl kdo vyvolávat, byl dům pustý a nenávratně chátral, stejně jako zahrada, kterou Clara tolik milovala a udržovala ji v pohádkovém stavu. Po Clařině smrti Estebana opustily všechny jeho děti, které už doma nic nedrželo. Jedinou spřízněnou duší se mu stala vnučka Elba. Na její popud se udobřil s Tercerem, který poté spolu s Blancou odcestoval. V zemi rostl neklid a vše nasvědčovalo blížící se revoluci. Alba ukrývá pronásledované revolucionáře v domě ve městě. Spolu se svým revolucionářským přítelem Miguelem se dostane do konfliktu s tehdejším politickým režimem a je umístěna do koncentračního tábora, kde je podrobována krutému výslechu a mučení. Esteban dělá vše pro její záchranu, ale jeho vliv ve státě stále klesá. Nakonec Alba jen o vlásek unikne smrti a vrátí se k dědečkovi. Společně začnou vzpomínat na Claru - prochází její věci a narazí na sešitky se zápisky o životě, které Calra poctivě vedla až do dne své smrti. Alba se rozhodne v jejím úmyslu pokračovat a od té doby sepisuje sama zápisky o životě rodu Truebů.
Dílo je napsáno v duchu magického raelizmu, který se vyznačuje neskutečností. Autor se nechává plně unášet svou fantazií, a proto se čtenáři mohou některé věci jevit jako neskutečné až morbidní.