Cestování diletantů

Kniha formou silně připomíná Nebezpečné známosti, stejná dopisová ich-forma, ale liší se v základech myšlenkou. Vypovídá rovněž o láskách, ne vždy upřímných, ani oboustranných, avšak závěr nás nenechá na pochybách, že Okudšava mluvil o něčem zcela jiném než DeLaclos. Mluvil spíš o cestě k nelezení „té pravé“ lásky, než-li o ní samotné. Celá kniha vypráví o životě (a hlavně láskách, jak jinak) knížete Mjátlejeva z pohledu jeho nejlepšího přítele, gruzince, který nakonec shromáždil a uchovával korespondenci a hlavně šlechticovy deníky. Rok není upřesněn, stejně jako mnoho jiných zdánlivě důležitých věcí, na druhou stranu člověka nesvazují přílišná fakta a člověk má stále nad čím uvažovat a luštit hádanky a nedořeknutí. Právě ta nejasnost vnáší do děje takovou dávku opravdovostí, že čtenář vysloveně žije knížetův život, přemýšlí nad jeho úvahami a potkává ženy, ztrácí a získává. Hlavními body dění sou čtyři dívky, které v životě miloval. Každou nakonec nenávratně ztratil, první kvůli hloupostí, druhou kvůli sobeckostí, třetí kvůli nerozhodností, ale tu čtvrtou si za nic nesvětě nechtěl nechat vzít. Byl již starší, když se setkává s Lavinii, jeho „pravou“, tou která se do něj zamilovala už jako malá holka a odhodlala se mu věnovat celý život. Kníže ví, jak jednat, aby neodešla, ale teď vyvstává problém - má manžela. Co udělat? Utéci od světa, jak si to vždy přáli a žít jen jeden pro druhého. Nevidět nikoho jiného. Odchází, avšak ona je všemi způsoby nucená se vracet k oficiálnímu manželovi. Po mnoha událostech mohou být spolu, avšak oba seschlý a utrápení, beze snů a ideálu, ale spolu. Kniha nás nechává se hlavně zamyslet nad cenou lásky, čeho všeho stojí a čeho už nikoli. Co jeden může po druhém žádat, a kdy by měl raději odstupovat. A jak odstoupit? Lze vůbec někdy doopravdy odstoupit od lásky? Ty pravé a jediné? Nebo to jde, ale jen v případě, že člověk potká tu pravější? Kniha na nás naloží spoustu otázek, avšak mistr Okudšava sejme všechny pochybnosti v své typické lidumilností, romantičností, či víře v lepší zítřky. Láska prý stojí za tu největší obět´, protože jen ona jediná je pravé Vysvobození, ale je to pravda? Bůhví, možná se to dověděl kníže Mjátlejev