Devadesát tři

Děj se odehrává v době francouzské revoluce v letech 1789-1794. V tu dobu byla Francie prohlášena za republiku a roku 1793 byl odsouzen Ludvík XVI k trestu smrti. Přívrženci království se bouřili a hledali podporu za hranicemi Francie, převážně v Anglii. Anglie vyslala loď pod velením markýze Lantenace. V podpalubí lodi se bohužel uvolnilo jedno dělo a nadělalo velké škody. Poráželo trámy, rozbilo další děla, dokonce i zabilo část posádky. Když se podařilo dělo zastavit, bylo už docela pozdě, loď byla hodně poničená. V takovém stavu se potkali na moři s nepřítelem. Jediný, kdo se z tohoto nevyrovnaného boje zachránil, byl markýz Lantenac, kterého posádka posadila do záchranného člunu. Se člunem se dovesloval až k břehům Francie, kde se spojil s královskými přívrženci a začal organizovat povstání proti republikánům. Snažil se připravit dobrou půdu k vylodění Angličanů. V tom mu však zabránil jeho synovec Gauvain, který stál v čele francouzského vojska. Gauvain byl velmi chytrý a dobrotivý člověk, naproti tomu Lantenac neměl s nikým slitování a nikoho nešetřil. Bojovali spolu v provincii Vednée, kde Lantenac zajal třil. Lantenac spolu se svými zajatci se ukryl v pevnosti Tourgue, kterou obklíčil Gauvain. Lantenac utekl a aby Gauvaina zdržel, zapálil pokoj, kde byly děti. Při útěku potkal matku dětí, která když viděla oheň, začala nepříčetně křičet. Lantenac ji nechal zastřelit. Matku zachránil jeden stařec, který ji vyléčil. Lantenac se do pevnosti vrátil a děti zachránil. Byl však dopaden Cimourdainem, který Gauvaina celou dobu doprovázel. Lantenace zatkli a hrozila mu poprava. Gauvain Lantenace tajně propustil, protože se mu zdálo velmi kruté popravit člověka, který zachránil tři děti. Lantenac sice spáchal zločin proti republice, ale napravil jej. Když se toto dozvěděl Cimourdain, svolal soud a podle dekretu, kde každý kdo se provinil proti republice, musel být zabit. Cimourdain byl nucen nařídit gilotinu pro Gauvaina, i přesto, že to byl jeho přítel, i přesto že mu Gauvain několikrát zachránil život. V moment, kdy byl Gauvain gilotinován, Cimourdain se zastřelil z pocitu viny, že odsoudil člověka, kterého měl nejvíc rád.